Plzeňský magistrát se důrazně ohradil proti kritice ze strany Národního památkového ústavu ohledně probíhající rekonstrukce náměstí Republiky. Podle odboru památkové péče státní instituce nečekaně změnila názor, ačkoliv její zástupci vítězný návrh v architektonické soutěži původně schválili. Krajský úřad už stížnost památkářů prověřil a potvrdil, že rozhodnutí města bylo zcela legální.
Dlouho připravovaná a v současnosti již realizovaná rekonstrukce západní strany náměstí Republiky v Plzni rozpoutala ostrý institucionální střet. Odbor památkové péče Magistrátu města Plzně (MMP OPP) vydal obsáhlé prohlášení, ve kterém reaguje na snahy Národního památkového ústavu (NPÚ) zpochybnit tento projekt. Krajský úřad již stížnost NPÚ smetl ze stolu, magistrát teď navíc detailně vysvětluje, proč moderní úpravy historickému jádru neuškodí, ale naopak mu vrátí život.
Podle šéfa městských památkářů Karla Zocha byl celý proces od počátku maximálně transparentní. Výběru vítězného návrhu od brněnského ateliéru MAAUS předcházela velká architektonická soutěž, jejíž porotě předsedal uznávaný urbanista Jan Jehlík. Klíčovým momentem sporu je fakt, že zástupci státního NPÚ byli přítomni u všech schvalovacích fází a vítězný návrh tehdy označili za plně akceptovatelný.
Zlom nastal až ve fázi stavebního řízení. NPÚ do posudku implementoval podmínky, které by projekt fakticky zlikvidovaly.
„Z vyjádření bylo jasně patrné, že NPÚ v dané věci diametrálně změnil názor oproti názoru dříve formulovanému v průběhu soutěže,“ uvádí magistrátní odbor.
Státní památkáři podali podnět ke Krajskému úřadu Plzeňského kraje s tím, že rozhodnutí města je nezákonné. Krajský úřad však po prostudování spisu neshledal žádný důvod k přezkumnému řízení a postup magistrátu potvrdil. V současnosti tak bez právních překážek probíhá realizace 1. etapy.
Co se na náměstí změní?
Magistrát odmítá tezi, že by historické jádro mělo zůstat skanzenem. Město vnímá rezervaci jako živý organismus, který musí sloužit lidem. Zde jsou klíčové body proměny:
-
Původní dlažba dostane druhou šanci: Namísto plošné výměny za novodobé materiály město prosadilo zachování historických kamenných desek. Kameníci na nich opraví defekty po nešetrných výkopech z minulosti. Chodníky se rozšíří, výškově srovnají s vozovkou a vizuálně se propojí s centrální plochou pomocí tzv. porfyrových „třásní“.
-
Konec imitací, nastupuje moderní design: Současné lampy z 90. let nejsou historické, ale jde o socialistické sloupy s nepříliš věrnými napodobeninami luceren. Nahradí je výrazně nižší, designová a soudobá svítidla s lepšími parametry. Město odmítá vytvářet falešnou iluzi historie a požaduje, aby nové prvky reprezentovaly kvalitní design současnosti.
-
Zeleň a mlžítka proti vedru: Do prostoru přibudou stromy. Architekti jejich umístění navrhli tak, aby nijak nenarušily klíčové průhledy na katedrálu svatého Bartoloměje. Stromy budou mít vysoko nasazené a částečně průhledné koruny, takže prostor opticky nezavřou, ale v létě ho spolu s mlžítky učiní obyvatelným.
Cílem rekonstrukce je podle magistrátu redukce automobilové dopravy, podpora pěších a vytvoření funkčního městského prostoru pro každodenní život, kde se autentická historie efektně potkává se současností.
zdroj: Magistrát města Plzně
.jpg.big.jpg)





