Aktuální rekonstrukce povrchu na plzeňském náměstí Republiky vyvolala mezi obyvateli obrovskou vlnu emocí a okamžitě se stala tématem číslo jedna na sociálních sítích. Lidé s těžkým srdcem sledují, jak těžká technika odváží historické žulové desky. Na internetu se okamžitě strhla lavina kritiky a obvinění z neúcty k dědictví předků.
„Obnova? Nevratné poškození se tomu říká v památkářských kruzích... Naprostá neúcta k minulosti. Ztráta autenticity. Šílenost v osvícené době,“ nešetří kritikou na sociálních sítích Milan F. Další z plzeňských občanů, Honza T., se přidal s ještě ostřejším přirovnáním: „Je to podobné jako rozřezat mramorové desky z římské vily na dlaždičky, obložit si s tím koupelnu, tvrdit, že mám římský obklad a ještě se u toho fotit na Instagram... Od začátku do konce akce kolotočářů.“
Co na to město? Historický vršek zůstane
Mnoho lidí, podobně jako paní Irena R., si klade logickou otázku: „Co na té dlažbě zůstane historického, když jste ji takhle ořezali?“
Vedení města se však snaží vášně mírnit a vysvětluje, že k žádnému obrušování historie zvenčí nedochází. „Odborníci dlažbu upraví z pěti stran, její tloušťka bude jednotně v celé ploše 100 milimetrů. Naopak horní plocha dlažby se opracovávat nebude, zůstane tak zachován původní historický vzhled povrchu,“ reagovalo město na připomínky občanů.
Cílem celé akce je totiž vyřešit dlouhodobý problém s bezbariérovostí. Výsledek tak sice bude dokonale rovný a přívětivý pro maminky s kočárky, seniory nebo lidi na vozíku, kteří na původním zvlněném povrchu trpěli, ale vizuálně půjde stále o ty samé historické kameny.
Plzeňské náměstí tak čeká velká zatěžkávací zkouška, která ukáže, zda je tento technologický kompromis správnou cestou, nebo zda kritici právem varovali před ztrátou kouzla historického centra.
