Minulost, ale i současnost románsko-gotického šumavského kostela sv. Mořice na Mouřenci nad Annínem na Sušicku přibližuje výstava „8 století šumavského Mouřence“. Ta je aktuálně k vidění v mázhauzu plzeňské radnice. Fotografie, kopie dokumentů, ale i trojrozměrné exponáty mapují historii jednoho z nejstarších dochovaných šumavských křesťanských kostelů, jehož stavba podle odborníků začala v první třetině 13. století.

„Mouřenec je v mnoha ohledech unikátní památka. Ukrývá středověké fresky a zvon ze 14. století a jeho součástí je barokní kostnice. Příběh kostela je velmi pestrý a zejména ve 20. století v něm najdeme řadu dramatických událostí, které souvisely s válkami, poválečným odsunem německy mluvícího obyvatelstva, nástupem komunistického režimu a následnou devastací kostela. Naštěstí se ale díky společnému úsilí Němců a Čechů podařilo kostel zachránit a dnes je opět vyhledávaným cílem poutníků nebo turistů a stalo se z něj duchovně-kulturní centrum na okraji Šumavy,“ uvedl autor výstavy Lukáš Milota ze spolku Přátelé Mouřence, který o šumavský kostel pečuje.

Popularitu Mouřenci zajistil i režisér Jiří Strach, který zde před lety natočil část pohádek Anděl Páně a Tři životy. Stejně pestrý jako je příběh Mouřence, je i výběr exponátů. Návštěvníci výstavy uvidí kopii prvního zápisu z mouřeneckých matrik, píšťalu ze zničených a rozkradených varhan, ale také 3D model kostela, fotografii z koncertu Hradišťanu nebo z natáčení Strachovy pohádky.  Přečíst si můžou také příběhy o navrácené lebce nebo oltářních dvířkách vydražených na aukčním portálu.

 „Chtěla bych pozvat na výstavu do Plzně všechny lidi z obou stran hranice. Expozice ukazuje staleté spojení dvou sousedů, a to i přesto, že každý z nich patří k jiné národnosti. Důležité jsou tolerance a přátelství. Přeji si, abychom si i nadále dobře rozuměli,“ dodala spoluautorka výstavy a překladů do němčiny Margrit Kaiser z podpůrného spolku Förderkreis zur Erhaltung von St. Maurenzen, který před lety zaplatil opravu zdevastovaného kostela.

Cílem expozice je představit Mouřenec široké veřejnosti a pozvat lidi do kostela. A podle autora Lukáše Miloty má výstava i další cíl. „Mnoho Plzeňanů a dalších Západočechů Mouřenec dobře zná. Chtěli bychom proto vyzvat a požádat všechny, kteří mají doma staré fotografie, videozáznamy z Mouřence nebo mají osobité vzpomínky na toto místo, aby se nám ozvali na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a podělili se o své poznatky. Chceme ještě lépe poznat historii Mouřence a právě pamětníci nám můžou hodně pomoci," prohlásil.

Výstava „8 století šumavského Mouřence“ bude v mázhauzu plzeňské radnice do 25. června 2021. Přístupná je vždy od 8 do 18 hodin. Ve čtvrtek 10. června jí požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. „Mouřenec leží na území Českobudějovické diecéze, a proto je to historická chvíle. Ještě nikdy nebyl tento šumavský kostel na návštěvě v Plzeňské diecézi a tak blízko plzeňské katedrály," podotkl Milota.

Pozornosti strážníků neušlo v dopoledních hodinách počínání muže, který se dobýval do dveří úřadu magistrátu v Martinské ulici. Místo na úřadě tak putoval s téměř pěti promilemi na záchytku.

Překonat odpor dveří muži zabránila přemíra alkoholu. "V opilosti upadl a bez pomoci hlídky nezvládl ani chůzi. Při dechové zkoušce se na displeji přístroje objevila závratná hodnota 4,75 promile," uvedla mluvčí strážníků Jana Pužmanová. Vyřídit si své záležitosti na sociálním odboru bude moci, až po propuštění z protialkoholní záchytné stanice.

Deset míst po celé Plzni budou od 14. do 19. června zdobit domácí i zahraniční umělci velkoplošnými malbami, takzvanými mural arty. K dispozici budou mít plochu 2500 metrů čtverečních, což je více než čtyřikrát větší než v loňském prvním ročníku Pilsen Street Art festivalu s názvem Wallz. Lidé budou moci umělce pozorovat přímo při práci. Díla zůstanou na objektech dlouhodobě, umělci se dohodli s vlastníky objektů, jich se přihlásilo přes 40, od panelových domů přes garáže a výměníky tepla po zastávky MHD. 

„Hlavním cílem letošního ročníku je kultivace veřejného prostoru. Všechny realizace jsou na místech, které tento zásah potřebují a navrhované graffiti reagují na okolní prostředí a pracují s ním. Snažíme se ukázat směr, kterým se mohou ubírat i další vlastníci a správci nemovitostí. Rádi bychom těmito realizacemi vyvolali v obyvatelích Plzně zájem o to konkrétní místo, kde žijí a pomohli jim začít si všímat si i věcí například jako jsou nefunkční reklamy na již neexistující společnosti, které jsou ale vytvořeny na budovách trvale a zahlcují svoje okolí.” zdůrazňuje na úvod programový ředitel DEPO2015 Jan Štěpán. Samotné červnové akci předcházela veřejná výzva směřovaná na obyvatele Plzně. „Na ni se ozvalo přes čtyřicet zájemců s tipy na soukromé či veřejné nemovitosti, které bychom pro výtvarníky mohli využít. Za tak velkou odezvu děkujeme. Jsme rádi, že Plzeňané mají zájem o to, v jakém prostředí žijí. Plochy, které jsme letos nevybrali, využijeme v dalších letech, pokud o to budou jejich majitelé i nadále stát” programový ředitel DEPO2015 Jan Štěpán.

V Plzni se představí přední česká i zahraniční jména: legenda české graffiti scény Jan Kaláb nahradí obrovským muralem reklamu již neexistující společnosti na boční zdi panelového domu (o rozměrech 24 x 12 metrů) v ulici Komenského. Komiksová autorka a malířka Toy Box realizuje na ploše 24 x 14 metrů ilustraci africké zemědělkyně k projektu Člověk v tísni – Tváře klimatické změny. Kanadský umělec s českými kořeny David Strauzz si troufne na budovu v jednom z míst nejvýrazněji zasaženém vizuálním smogem, kam umístí velký portrét doplněný textem upozorňujícím na tento rozšířený městský problém. Jakub Tytykalo pomaluje stěny domku Plzeňských dopravních podniků na točně trolejbusu v Božkově malbou na pomezí abstrakce a surrealismu. Ondřej Klíma aka Domino ve svém graffiti přenese stylizovanou krajinu na 300 metrů dlouhou a 3 metry vysokou protihlukovou stěnu podél jedné z nejrušnějších ulic města obklopené mnoha reklamami. Nikola Khoma Vavrous připravuje malbu s až romantickým nádechem na zeď výměníku mezi obytnými domy v ulici Lesní na Doubravce. Malíř Jan Miko si na základě své osobní zkušenosti s nemocí pohraje s autobusovou zastávkou u fakultní nemocnice Plzeň Lochotín, která svojí polohou a charakterem ovlivňuje velké množství lidí. Do festivalu se opět zapojí Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, jejíž studenti pomalují budovy samotného DEPO2015, kde od začátku letošního akademického roku sídlí několik uměleckých ateliérů této fakulty.

Z Berlína přijede jedna z největších osobností současné evropské graffiti scény Johannes Mundinger. Svůj mural vytvoří na fasádu ateliérů SOŠ obchodu, užitého umění a designu Nerudovka. Mundinger vždy tvoří malby a instalace reagující na místa, pro která jsou vytvořena. „Zkoumá historii i sociální kontexty, ale také formální prvky dané lokality. Jeho velkoformátové muraly dnes najdeme po celé Evropě, ale také v Mexiku, Rusku či Koreji,” doplňuje kurátorka festivalu WALLZ Kristýna Jirátová. Zahraniční sestavu doplní umělkyně Zooter z portugalského Aveira, kandidátského města na Evropské hlavní město kultury 2028. Její graffiti, které jako barevné ilustrace propojují mnohdy známá díla s komiksovým prostředím, ozdobí fasádu Centra volného času Skupovka.

Veřejnost jistě zaujme také doprovodný program festivalu. Od 14. června bude v DEPO2015 vystavovat plzeňský fotograf Michal Poustka svou foto-kolekci nazvanou Polské muraly. Představí na ní fotografie velkoformátových maleb na domech z Wrocławi, Poznaně, Lodže, Varšavy a Krakova. Ve středu 15. června se bude opět v DEPO2015 konat dernisáž výstavy ANIMA Ondřeje Vyhnánka aka X-Doga. Výstava byla instalována již loni v říjnu, ale kvůli uzavření kulturních institucí k ní nebyla uspořádána vernisáž a výstava samotná byla po většinu času svého trvání pro veřejnost uzavřena. Ve čtvrtek 16. června pak od 17.00 proběhne na zdi u stezky vedoucí od DEPO2015 podél řeky Radbuzy Graffiti Jam, kterého se spolu s umělci může zúčastnit kdokoli, kdo by si rád vyzkoušel street art na vlastní kůži. Zkušení i začínající umělci budou mít k dispozici plochu, spreje a barvy zdarma. Celý festival bude slavnostně zakončen v sobotu přímo v DEPO2015, kdy na v podvečerních hodinách konaný graffiti workshop pro děti naváže slavnostní vernisáž doprovodné výstavy zúčastněných umělců a filmu dokumentujícího průběh letošního ročníku. Celý večer pak uzavře velká Final party s DJ’s a občerstvením.

Zřejmě na konci léta zahájí plzeňské biskupství velkou opravu barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích na jižním Plzeňsku. Rekonstrukce národní kulturní památky, která je zdálky viditelnou dominantou širokého okolí, má stát kolem 70 milionů korun. Až 95 procent nákladů pokryje dotace EU, řekla Iva Fictumová z plzeňského biskupství.

Kostel v Přešticích bude dalším z chrámů, které biskupství s pomocí EU opraví. Před týdnem skončila více než stomilionová rekonstrukce katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, na slavnostní otevření po rekonstrukci za 102 milionů čeká v létě také jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech. Vrcholí rovněž opravy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích za 70 milionů korun.

Barokní chrám v Přešticích, postavený v letech 1750 až 1775 podle návrhu a zčásti pod vedením předního barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, čeká mimo jiné oprava schodiště sousedícího s rušnou silnicí první třídy mezi Plzní a Klatovy. "Jsou tam statické problémy a postupně hrozí, že by vypadávaly kameny na silnici. Přeštičtí a další, kdo Přešticemi projíždí, to pocítí, protože silnice bude průjezdná jen v jednom směru," uvedla Fictumová. Součástí naplánovaných oprav je také odvodnění, obnova venkovního pláště, i práce v interiéru, které zahrnují nové elektroinstalace, osvětlení, vytápěné lavice. Bude se restaurovat cenná freska v presbytáři a také oltáře. "Je to významný kostel, málokde se nacházejí mramorové velké oltáře, které jsou v přeštickém kostele, takže i na restaurování to bude dost výjimečná událost. Mramorových oltářů tady v západních Čechách tolik není," doplnila Fictumová.

Práce by měly začít letos koncem léta a skončit do konce roku 2023. "Samozřejmě jsme zvědavi, jak v současné době při zvyšování cen, které rostou velmi rychle, nám rozpočet bude stačit a podle toho budeme muset také pravit rozsah prací," dodala.

čtk

Tichou linku, díky které si neslyšící a jinak sluchově znevýhodnění lidé na úřadu snáze vyřídí potřebnou agendu, v červnu zavedl úřad městského obvodu Plzeň 4. Službu ve spolupráci s městským obvodem bezplatně provozuje společnost Tichý svět o.p.s.

„Díky Tiché lince je náš úřad zase o něco blíže lidem. Investice do služby pro nás přitom byla minimální. Pouze jsme do podatelny v přízemí úřadu pořídili tablet s webkamerou. Ve chvíli, kdy nás navštíví neslyšící nebo nedoslýchavý občan, příslušný úředník se prostřednictvím tabletu na dálku spojí s tlumočníkem či přepisovatelem Tiché linky, a ten již zajistí bezproblémovou komunikaci mezi oběma stranami,“ říká starosta Tomáš Soukup (ANO).

Službu provozuje společnost Tichý svět o.p.s., která v deseti krajích poskytuje osobám se sluchovým postižením všestrannou podporu v podobě služeb, které jim ulehčují začlenění se do společnosti.

„Tichá linka pomáhá snižovat komunikační bariéru v Plzni již na několika místech, například na úřadu práce, ve fakultní nemocnici na Borech nebo třeba na odboru registru vozidel řidičů. Cílem je umožnit lidem se sluchovým postižením komunikovat bez obtíží, i když nemají k dispozici fyzického tlumočníka či přepisovatele. Jsem proto rád, že i obvod Plzeň 4 jde bezbariérovosti naproti a věřím, že bude inspirací i pro další městské obvody,“ říká vedoucí konzultant pobočky Tichého světa pro Plzeňský kraj Dominik Dolejš.

Tichá linka, která umožňuje on-line tlumočení a on-line přepis mluvené řeči, je k dispozici zdarma a v urgentních případech dokonce nepřetržitě, tedy 24 hodin denně. Používají ji nejen úřady, ale například také lékaři a další instituce nebo služby. Využívat ji mohou i samotní lidé se sluchovým postižením, a to i pomocí vlastního smartphonu.

„Již nyní od našich vedoucích odborů víme, že služba bude na našem úřadu v permanenci. Nedaleko od našeho úřadu navíc funguje základní a mateřská škola pro sluchově postižené, proto zavedení takové služby má jednoznačně smysl. Na území našeho obvodu se rozšiřuje portfolio služeb, které boří bariéry. Všem provozovatelům podobných služeb za to patří velký dík,“ dodává místostarostka Lenka Kočová (ODS).

Dva muži, jedna žena a pořádný nepořádek. Tak to vypadalo pod mostem v Tyršově ulici v Plzni. Chování bezdomovců už řeší přestupková komise centrálního obvodu.

Při čtvrteční kontrole strážníci zastihli pod mostem dva muže a jednu ženu. "Přebývali tam ve značném nepořádku. Strážníci trojici přiměli, aby nepořádek posbírala a vynesla na místo přístupné  pro úklidovou firmu," informovala mluvčí strážníků Jana Pužmanová.

Podle Pužmanové se chováním partičky bezdomovců zabývá přestupková komise ÚMO Plzeň 3.

ep

Plzeňská radnice by ráda zlepšila podmínky pro cyklisty a chodce na území města. Chce tak požádat o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI (Integrované teritoriální investice) Plzeňské metropolitní oblasti na projekt Cyklostezky Plzeň – etapa 2022. Zahrnuje výstavbu dvou úseků stezky pro pěší a cyklisty. Celkové náklady jsou vyčísleny na 16 milionů korun, výše dotace by mohla činit maximálně 11,8 milionu korun. Podání žádosti musí schválit ještě zastupitelé.

„Půjde o doplnění systému cyklostezek, který má přispět k rozvoji cyklistiky jako alternativy k ostatním druhům dopravy. První úsek zahrnuje stavební úpravy cesty Křimice – Malesice, druhý úsek pak okrajovou část Bílé Hory směrem do Zruče,“ uvedl primátor Martin Baxa.

První úsek, který by se měl upravovat, vede podél řeky Mže mezi silničním mostem v Křimicích směrem na Radčice a Malesice. Jde o nezastavěné území, jímž prochází vyjetá cesta. Ta by se měla změnit v délce 1,5 kilometru na tři metry širokou smíšenou stezku pro chodce a cyklisty z asfaltového betonu. Její parametry by měly umožnit také provoz zemědělské techniky a vozidel správce toku Mže.

Druhý úsek zahrnuje prodloužení cyklistické stezky na Bílé Hoře směrem do Zruče. Území, které je součástí stavby, je v bezprostřední blízkosti komunikace II. třídy č. 231 v ulici 28. října, která prochází místní částí Bílá Hora, opačný konec úprav je navázán na lesní cestu, která vede v prodloužení ulice Zručská cesta. Cesta je navržena jako tři metry široká smíšená stezka pro chodce a cyklisty z asfaltového betonu, celková délka úprav je 250 metrů. Pro vyšší bezpečnost uživatelů je doplněna veřejným osvětlením.

„Nová stezka umožní cyklistům a pěším bezpečnější pohyb v úseku na hranici místní části Bílá Hora. Zároveň převede cyklotrasu mezi Plzní a Zručí v celkovém kontextu do ucelené trasy,“ dodal Martin Klír, vedoucí úseku přípravy a řízení projektů z Útvaru koordinace evropských projektů.

Viktoria Plzeň slaví 110. výročí od založení klubu. Při této příležitosti v pátek odhalila na Pamětním místě Brány borců nové destičky Mariána Čišovského, Davida Bystroně a dvou věrných fanoušků, kteří předčasně opustili tento svět. Slavnostního aktu se mimo jiné zúčastnila i vdova po Mariánu Čišovském, Martina. Pro veřejnost byla zároveň slavnostně otevřena naučná stezka Po stopách 110 let FCVP, která bude fanouškům k dispozici po celé léto.

Záštitu oslavám poskytla hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová a primátor města Plzně Martin Baxa. Oba se dnes zúčastnili slavnostního aktu, při němž byly odhaleny nové desky na Pamětním místě Brány borců. Patří Mariánu Čišovskému a Davidu Bystroňovi. Hráčům, kteří hrdě nosili viktoriánský dres a byli u velkých úspěchů novodobé éry Viktorie. Další dvě odhalené desky nesou památku na zesnulé fanoušky, kteří svůj život zasvětili právě červenomodrým barvám.

Klub tímto krokem zároveň zahájil novou tradici. Každý rok právě 11. 6. bude docházet na odhalování dalších pamětních desek. „Rádi bychom každý rok tímto způsobem uctili klubové legendy, které si to bezesporu zaslouží a uvedli je na Pamětní místo Brány borců. Výběr jmen bude mít na starosti speciální komise, v níž jsou zástupci fanouškovské obce, našeho klubu a klubový archivář Pavel Hochman. Věříme, že se tato akce v tento významný den pro celý klub a všechny fanoušky stane tradicí,“ vysvětlil mluvčí klubu Václav Hanzlík.

„Plzeňský kraj si velmi váží spolupráce s FC Viktoria Plzeň. Již řadu let tento fotbalový klub podporujeme a velmi si cením toho, že se jejich členům daří vychovávat novou fotbalovou mládež. Naši viktoriáni dělají čest nejen celému kraji, ale velmi často se stává, že někteří z nich jsou i reprezentanti České republiky. Za to jim patří velký dík,“ říká hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

„Je jasné, že Viktorka a město Plzeň patří k sobě, ať již tím, že dělají radost mnoha tisícům Plzeňanů, kteří jsou jejich fanoušky, tak tím, že reprezentují naše město u nás i v zahraničí,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa. „Přeji Viktorce k jejím narozeninám samozřejmě dobrou kondici, mnoho úspěchů a také skvělé fanoušky, kteří ji podrží i v těžších dobách. A já osobně si přeji, aby partnerství mezi klubem a městem vydrželo přinejmenším dalších 110 let,“ dodal primátor.

Naučná stezka Po stopách 110 let FCVP

V rámci slavnostní akce byla zároveň pro veřejnost otevřena naučná stezka Po stopách 110 let FCVP. Na bezmála čtyřkilometrovém okruhu, který provede návštěvníky Štruncovými sady a areálem v Luční ulici, naleznete celkem 11 zastavení. Na nich se návštěvníci dozví vše o klubových legendách, historii, velkých zápasech a jedno ze zastavení je věnováno přímo fanouškům. Na každém panelu je i zajímavost z klubového archivu od Pavla Hochmana či audiovizuální obsah, který si přehrajete prostřednictvím QR kódu.

Stezka je koncipována zároveň jako soutěž. Na zastavení č. 1 u pokladen v Pallově ulici je možné vyzvednout speciální hrací kartu. Na ní jsou dvě verze otázek pro děti i dospělé. Odpovědi na 11 otázek naleznou soutěžící právě na 11 panelech. Vyplněné karty pak odevzdají ve Viktoria shopu a klub pak každé pondělí vylosuje 5 výherců, kteří obdrží viktoriánské dárky. Součástí stezky jsou dva fotopointy. Zde si každý může pořídit fotku a sdílet ji na sociálních sítích s hashtagem #110fcvp.

„Stezka bude ode dneška k dispozici každý den a prakticky nepřetržitě. Věříme, že se stane oblíbeným výletním místem a během příjemné procházky se návštěvníci dozví i řadu zajímavostí o našem klubu. Poděkování za realizaci patří především Městu Plzeň a všem partnerům, kteří nám pomohli při tvorbě,“ řekl obchodně-marketingový ředitel klubu Jaromír Hamouz.

Výroční poštovní známky
Další velké překvapení se chystá na závěr měsíce. 30. června půjde do prodeje 25 výročních poštovních známek, které mapují celou klubovou historii. Právě v tento den v roce 1911 byl klub oficiálně přijat jako člen župy. Blíže bude Viktoria známky představovat v následujících dnech. „Variant, jak si tuto unikátní památku pořídit, bude hodně a věříme, že této možnosti naši fanoušci využijí,“ řekl mluvčí Viktorie Václav Hanzlík.

Další program
Oslavy se promítnou i do podoby nových dresů Macron pro sezonu 2021/2022, které budou představeny v červenci. V plánu je na podzim i výroční zápas, esportový turnaj pro středoškoláky, besedy na základních školách v rámci projektu Viktorka do škol či speciální video seriál věnující se historii klubu.

V rámci oslav 110 let již Viktoria vydala speciální nástěnný kalendář, vyšla i kniha Jedenáct desítek mapující klubovou historii. Na všech obvyklých platformách je nyní k dispozici speciální výroční podcast s Pavlem Hochmanem a Františkem Plassem. V uplynulých týdnech zároveň fanoušci hlasovali o 4 největších momentech klubové historie, které budou na podzim vyobrazeny na limitované edici pivních plechovek Gambrinus.

V období od 11. 6. do 13. 6. pak v plzeňských ulicích jezdí tramvaje s vlaječkami FCVP a 110 let, před Západočeským muzeem v Kopeckého sadech připravili zahradní architekti Správy veřejného statku krásný květinový kus trávníku ve tvaru loga klubu.

Dvě základní školy v Sušici omezily kvůli výskytu koronavirové nákazy výuku v některých třídách a děti z nich se opět vrátily k on-line výuce. Ve větší ZŠ v Lerchově ulici, kam chodí v 28 třídách 737 dětí, krajští hygienici nařídili uzavření celého pavilonu B. Karanténu tam mají nařízenou čtyři třídy. V druhé ZŠ T. G. Masaryka s 530 žáky, je opět doma jedna třída. Podle ředitele Krajské hygienické stanice v Plzni Michala Bartoše nikde jinde v kraji podobná opatření žádná škola nemusela přijmout.

V ZŠ v Lerchově ulici se prokázala nákaza u 24 dětí z několika tříd, mezi nakaženými jsou sourozenci. Z 83 učitelů, kteří jsou vesměs očkovaní, neměl pozitivní test nikdo, řekl ředitel Čestmír Kříž. Hygienici nařídili uzavření pavilonu B. "Tam chodí celý druhý stupeň a tři čtvrté třídy. Všichni tito žáci se vrátili k on-line výuce. Karanténu mají nařízenou tři deváté třídy a 6.C ," uvedl. Na nákazu se podle něj nepřišlo při školním testování dětí, děti s příznaky nechala testovat rodina.

"Je to škoda, konečně začalo všechno po měsících zase normálně fungovat. Deváťáci se těšili na tradiční stužkování, které se pro ně každý rok dělalo. Loni jsme ho zrušili a letos jsme ho chtěli dělat někde venku, ale raději jsme ho nakonec také odvolali," řekl Kříž.

V ZŠ T. G. Masaryka byly podle ředitele Richarda Smoly zjištěni čtyři pozitivní žáci z různých tříd. Do on-line výuky se preventivně opět přesunul jeden ze dvou šestých ročníků.

Mluvčí krajského úřadu Eva Mertlová dnes ČTK sdělila, že od 1. do 10. června bylo v kraji otestováno 57. 641 žáků, z toho antigenními testy bylo zachyceno 14 pozitivních vzorků. Následné PCR testy potvrdily čtyři pozitivní vzorky.

Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví je v Plzeňském kraji za posledních sedm dní 20 nakažených na 100.000 obyvatel, což je mezi kraji třetí nejhorší výsledek. Největší podíl nově nakažených je právě v okrese Klatovy, kde za sedm dní přibylo 56 nákaz na 100.000 obyvatel, celkem 48 případů. Oproti minulému týdnu se situace ještě zhoršila. Klatovsko patří spolu se sousedním jihočeským Prachatickem a okresem Český Krumlov k nejzasaženějším v zemi.

Do pěstování rajčat se může pustit i méně zkušený nadšenec. Není potřeba mít ani skleník nebo fóliovník. Daří se jim i na terase v květníku. Na co si však dát pozor, abyste sklízeli krásná rajčata a nepřišli jste o úrodu kvůli plísním?