Kdo se v těchto dnech vydá na procházku do CHKO Brdy, ale třeba i do Pošumaví, do Českého lesa nebo i jinam, může zažít nečekané smyslové překvapení. Mezi holými kmeny stromů, kde se listy teprve začínají probouzet, se objevují sytě růžovofialové květy lýkovce jedovatého.
Tento nízký keřík z čeledi vrabečnicovitých patří k našim nejranějším kvetoucím rostlinám a jeho vůně je tak intenzivní, že vás doslova omámí. I v ní jsou totiž vedle vonných i jedovaté látky.
Lýkovec je v mnoha ohledech fascinující. Kvete totiž přímo na holých větvičkách ještě před vyrašením listů, což z něj dělá nepřehlédnutelnou dominantu šedého předjarního lesa. Nejčastěji na něj narazíte ve vlhčích bučinách a suťových lesích, kde mu vyhovuje polostín a půda bohatá na živiny.
Za jeho krásou se však skrývá velké riziko. Jak už název napovídá, celá rostlina je prudce jedovatá. Obsahuje látku mezerein, která dráždí pokožku a při požití způsobuje těžké otravy. „Láká k doteku, ale je lepší pokochat se jen pohledem,“ varují znalci přírody. Později v roce keř vytvoří jasně červené plody, které vypadají jako lákavé bobule, jsou však stejně nebezpečné jako zbytek rostliny.
Historicky měl lýkovec své využití v lidovém řemesle – z jeho kůry se barvila vlna a z plodů se vyrábělo výrazné červené barvivo, které vyhledávali i malíři. Dnes už však v Brdech i jinde plní hlavně roli estetickou. Při svých jarních toulkách si ho tedy vychutnejte raději jen nosem a fotoaparátem.
zdroj: Správa CHKO Brdy
.jpeg.small.jpg)
.jpeg.small.jpg)
