Innovations United 2026 v Praze propojilo byznys, technologie, investory a veřejný sektor

Ve dnech 2.–3. června 2026 se v Praze uskutečnil další ročník konference Innovations United 2026, která propojila přes 890 zástupců firem, startupů, investorů, veřejného sektoru, studentů, technologických expertů a dalších osobností českého i evropského inovačního prostředí.

Akce se konala v historických prostorách Martinického paláce v oblasti Pražského hradu a zaměřila se na témata, která dnes zásadně ovlivňují ekonomiku i společnost: umělou inteligenci, komunikaci, obranu, zdravotnictví, odolnost, kybernetickou bezpečnost a udržitelnou budoucnost.

Konferencí provázela Stacey Quackenbush, co-founder a CEO společnosti Hive Three, která hned v úvodu upozornila na symboliku místa konání.

„Jsme v prostoru, který po stovky let formoval kulturu, moc, umění a společnost. Právě z této perspektivy můžeme navrhovat lepší technologickou budoucnost,“ uvedla při zahájení.

Zakladatel Startup Disrupt Patrik Juránek ve svém úvodním vystoupení připomněl, že Innovations United se koná již pátým rokem a jeho cílem je propojovat lidi s inovativním myšlením napříč sektory.

„Snažíme se dávat dohromady inovátory a osobnosti, které mají jiný mindset než status quo. Podporujeme jejich projekty a iniciativy nejen ze strany soukromého byznysu, ale také ve spolupráci s veřejným sektorem,“ řekl Patrik Juránek.

Zároveň zdůraznil, že inovativní společnost nelze stavět pouze na aktivitě firem.

„Věříme, že inovativní společnosti se nevznikají jen v soukromém sektoru. Je potřeba propojení s veřejným sektorem a prostor, kde tyto dva světy mohou spolupracovat a podporovat se,“ doplnil.

Praha chce být spojována nejen s historií, ale i s inovacemi

Za hlavní město Prahu vystoupil radní Daniel Mazur, který připomněl, že Praha dlouhodobě podporuje inovační prostředí a chce být vnímána nejen jako historická metropole, ale také jako město otevřené moderním technologiím.

„Jsem rád, že zde mohu být, protože Praha tuto akci podporuje již několik let. Chceme, aby jméno Prahy nebylo ve světě spojováno pouze s historickým panoramatem nebo levným alkoholem, ale také s přístupem k inovacím a jejich přijímáním,“ uvedl Mazur.

Velká část programu byla věnována umělé inteligenci. Mazur připomněl, že dopady AI už nejsou teoretické.

„Umělá inteligence už prakticky ovlivňuje to, jak pracujeme, jak spolu komunikujeme a v některých případech i to, jak přemýšlíme a posuzujeme věci kolem sebe,“ řekl.

Zároveň uvedl konkrétní příklad využití AI v rámci města. Při přípravě nového pražského územního plánu podle něj Praha využila umělou inteligenci k třídění velkého množství veřejných připomínek.

Umělá inteligence se posouvá od obsahu ke kontextu

Jedním z hlavních témat konference byla umělá inteligence. Vystupující se shodovali, že AI už není pouze nástrojem pro tvorbu textů, obrázků nebo prezentací. Stává se součástí rozhodování, analýzy dat, zákaznické komunikace, průmyslu, zdravotnictví i bezpečnosti.

Natalia Grimberg, CEO společnosti Haute Future, ve svém vystoupení upozornila, že vývoj AI se přesouvá od jednoduchého generování obsahu k hlubšímu porozumění kontextu.

„Před dvěma lety byla umělá inteligence hlavně o obsahu. Lidé generovali obrázky, texty, prezentace nebo videa. Dnes už AI není jen o obsahu. Je o kontextu,“ uvedla.

Podle ní budou v příštích letech firmy vytvářet vlastní „AI mozky“, které propojí data, procesy a rozhodování napříč obory.

„Nejde o to, kolik různých datových nástrojů firma používá. Jde o to, kolik vrstev inteligence je propojeno v konkrétním odvětví,“ řekla Grimberg.

Téma AI mělo také geopolitický rozměr. Dr. Kim Zietlow z Invest Hong Kong upozornil na soupeření Spojených států a Číny v technologickém leadershipu a na roli Evropy v tomto vývoji.

„Vidíme první velmocenskou soutěž, která není definována územím, ale technologickým leadershipem,“ uvedl.

V panelové diskusi o evropském inovačním výhledu zaznělo, že Evropa nemusí nutně soutěžit se Spojenými státy a Čínou stejnými prostředky. Může uspět ve specializovaných aplikacích, průmyslové hloubce, regulaci, bezpečnosti a důvěryhodném využití technologií.

Budoucnost práce: důležitější než cena bude talent a odolnost

Významnou součástí programu byla také diskuse o talentu, práci a globálním náboru. Ivan Valev ze společnosti Deel upozornil, že firmy se stále více přesouvají od náboru podle lokality nebo ceny k náboru podle dovedností.

„Více než 80 procent firem dnes při náboru upřednostňuje dovednosti. Skutečnou schopnost člověka dodat práci. To je obrovský posun oproti době, kdy byl hlavním kritériem náklad,“ uvedl Valev.

Podle něj má střední a východní Evropa silnou pozici, ale musí změnit způsob, jakým o sobě mluví.

„Je falešné stavět střední a východní Evropu proti sobě jako volbu mezi cenou a kvalitou. V tomto regionu můžete mít obojí,“ doplnil.

V debatě zaznělo také to, že nejdůležitějšími schopnostmi v éře AI nebudou pouze technické znalosti, ale také odolnost, komunikace, vztahy, odpovědnost a schopnost pracovat s novými nástroji.

Andrei Petreanu v panelu shrnul tři schopnosti, které budou podle něj zásadní: vkus, vztahy a odpovědnost.

„AI za vás nebude odpovědná. Pokud podepíšete smlouvu nebo dodáte práci klientovi, odpovědnost zůstává na člověku,“ uvedl.

Komunikace v době AI: důvěra bude větší výhoda než samotný obsah

Další programový blok se věnoval budoucnosti komunikace. Diskutovalo se o personalizaci, AI asistentech, voicebotech, vizuálním obsahu, LinkedInu a proměně zákaznické zkušenosti.

Dominic Rice, CMO a CSO společnosti Passfluence a zakladatel CANS, upozornil, že tradiční marketingový funnel je stále méně efektivní, protože všichni zákazníci nejsou na stejné cestě.

„Marketing dlouho předpokládal, že všichni zákazníci procházejí stejnou lineární cestou. Jenže nejsou. Každý je v jiné fázi vlastní cesty,“ řekl.

Podle něj se firmy budou muset přesunout k individualizovaným zákaznickým cestám, které budou relevantnější a méně zatěžující pro zákazníka.

V panelu zaznělo také varování, že AI může škálovat nejen správné odpovědi, ale i chyby. Pokud chatbot nebo voicebot poskytne chybnou informaci, může to poškodit důvěru ve značku mnohem rychleji než chyba lidského operátora.

„Když udělá chybu člověk, zákazník často přijme omluvu. Když chybu udělá AI, odpovědnost padá na firmu a značka může působit nekompetentně,“ zaznělo v panelu.

Silný důraz na důvěru přinesla také keynote Marie Zámečníkové, CEO Marie Olivie, věnovaná LinkedInu v době AI. Podle ní už samotná schopnost tvořit obsah nestačí.

„Obsah už není výhoda. Výhodou se stává důvěra,“ uvedla.

Zdůraznila, že v době, kdy AI umožňuje vytvářet texty, obrázky a kampaně téměř každému, poroste význam osobní značky, autenticity a konzistentní komunikace.

„Lidé důvěřují lidem a lidé nakupují od lidí,“ dodala.

Odolnost jako strategické téma pro stát, firmy i jednotlivce

Silnou částí programu byl blok věnovaný obraně, zdraví a odolnosti. Vystoupila zde mimo jiné bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která upozornila, že bezpečnost nelze chápat jako službu, kterou občanům a firmám zajišťuje pouze stát.

„Bezpečnost je odpovědnost, ne služba. Stát je pouze rámec. Do odolnosti musí být zapojena celá společnost,“ uvedla.

Podle ní by se firmy i veřejné instituce měly připravovat na krizové scénáře včetně blackoutů, kyberútoků nebo narušení dodavatelských řetězců.

„Nestačí mít strategii někde v šuplíku. Strategie musí být propojena s realitou a pravidelně testována,“ řekla.

Na panelu Female Leaders in Defense, Health and Resilience zaznělo, že krizové plánování nesmí být oddělené od praxe. Andrea Michalcová ve svém úvodu popsala modelový scénář, kdy geopolitická krize v Evropě rychle přeroste do provozní krize českých firem.

„Piloti netrénují nouzové přistání poprvé ve chvíli, kdy selže motor. Organizace ale často očekávají, že systémovou krizi zvládnou jen proto, že běžně dobře fungují v normální úterý,“ uvedla.

Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, zdůraznila, že česká ekonomika je odolná jen podmíněně.

„Závislost na několika sektorech, vysoké ceny energií a silná orientace exportu na Německo a Evropskou unii jsou rizika, která musíme brát vážně,“ uvedla.

Kyberbezpečnost se přesouvá z IT oddělení na úroveň vedení firem

Závěrečný odborný blok se věnoval kybernetické bezpečnosti a kybernetické odolnosti. Panel moderoval advokát Tomáš Ščerba ze společnosti DLA Piper. Diskuse se zaměřila zejména na dopady nové regulace, NIS2, osobní odpovědnost managementu a praktickou připravenost firem.

Ščerba upozornil, že kyberbezpečnost už není jen technickou otázkou.

„Dříve to byl úkol IT oddělení. Dnes je kyberbezpečnost klíčovým úkolem pro členy vedení společnosti,“ uvedl.

Podle něj přináší nová regulace zásadní změnu: manažeři mohou nést osobní odpovědnost za kybernetickou bezpečnost organizace.

Zuzana Švecová, generální manažerka Cisco, doporučila firmám, aby kyberbezpečnost řešily přímo na úrovni vedení a nepodceňovaly interní i externí expertizu.

„Odpovědnost za bezpečnost organizace dnes neleží jen na IT. Je na bedrech CEO a vedení firmy,“ uvedla.

Jiří Račman doplnil, že firmy by měly začít především plánem.

„Skutečná rada pro CEO a členy boardu je jednoduchá: vytvořte plán,“ řekl.

V diskusi zaznělo také varování před nekontrolovaným využíváním AI nástrojů zaměstnanci. Podle panelistů může tzv. shadow IT představovat jedno z významných rizik pro firmy, které nemají jasně nastavená pravidla pro práci s daty.

Startupy bojovaly o titul Disruptor of the Year

Součástí večerního programu byly také Venture Club Disrupt Awards, kde se představilo pět vybraných startupů, které soutěžili o možnost investice až 1,5 milionu EUR. Podle organizátorů bylo do výběru přihlášeno více než 50 projektů a do finálního pitchingu se dostalo pět z nich.

Startupy hodnotila porota složená ze zástupců Venture Clubu, Havel & Partners a Tensor Ventures. Vítězem se stal projekt Pange AI, který pracuje s geoprostorovými daty a AI agenty pro analýzu fyzického světa.

Zakladatel a CTO Pange AI Marek Miltner ve svém pitchi popsal problém, že digitální svět zatím neumí dostatečně efektivně pracovat s daty o reálném světě.

„I když máme o planetě teoreticky obrovské množství informací, jen malou část z nich dnes dokážeme skutečně zpracovat,“ uvedl.

Pange AI podle něj automatizuje práci, kterou dnes často dělají týmy GIS expertů a konzultantů, například při analýze rizik pro pojišťovny, energetické firmy nebo veřejný sektor.

Druhé místo získal projekt NanoFlexion, který vyvíjí nanovlákennou náplast pro prevenci závažných pooperačních komplikací v chirurgii. Třetí místo obsadil startup DeepMedChem, který využívá AI pro rychlejší vyhledávání molekul při vývoji léčiv.

Inovace jako prostor pro spolupráci

Innovations United 2026 ukázalo, že inovace už nejsou izolovaným tématem pro technologické firmy. Dotýkají se zdravotnictví, energetiky, bezpečnosti, komunikace, veřejné správy, vzdělávání, investic i každodenního fungování firem.

Závěrečné poselství akce shrnula moderátorka Stacey Quackenbush.

„Budoucnost se nám nestane sama od sebe. My ji navrhujeme a budujeme,“ uvedla.

Pátý ročník Innovations United tak potvrdil rostoucí význam platforem, které propojují startupy, firmy, investory, veřejný sektor a odborníky napříč obory. Právě taková propojení mohou rozhodovat o tom, jak bude Česká republika schopna využít technologické změny a posílit svou konkurenceschopnost v evropském i globálním prostředí.

Konference Innovations United 2026 se uskutečnila za finanční podpory hlavního města Prahy. Realizaci akce podpořili také partneři z technologického, investičního, právního, komunikačního, vzdělávacího a byznysového prostředí. Mezi silver partnery ročníku patřili Deel, CANS, IPEX AI Contact Center, Tensor Ventures, Venture Club Invest, Intelligent Connections a Education Cosmopolitan Institute. Bronze partnery byli Passfluence, DLA Piper, Miss Czech Republic, Digital Trade Art, Janoušek rodinné vinařství, Zuri, Dallmayr a Bala21.