Gólman Pavel Francouz se v Coloradu chystá na třetí sezonu v NHL

ilustrační

Už jen pár hodin zbývá do startu nového ročníku hokejové NHL, nejslavnější soutěže světa. Kvůli pandemii COVID-19 byl začátek sezony posunut na 13. ledna, zredukovaný scénář počítá se sníženým počtem 56 kol, které by se měly odehrát do 8. května. Pak má následovat play off s 16 týmy, tedy čtyřmi nejlepšími z každé ze čtyř divizí.

„Přípravy už vrcholí,“ hlásil brankář Pavel Francouz, který těsně před Vánoci odletěl s rodinou do Colorada. V týmu Avalanche začne třicetiletý plzeňský odchovanec svou třetí sezonu v zámoří. V kariéře už toho český reprezentant stihl dost. Již v ročníku 2008/09 chytal extraligu v Plzni, na jaře 2015 slavil s Litvínovem titul. Následovaly tři roky v ruském Čeljabinsku, teď se Francouz rve o pozici týmové jedničky v NHL.

Doma v Čechách jste pobyl déle než jste byl v posledních letech zvyklý, že?
To je pravda. Když jsem se vrátil po sezoně, musel jsem na operaci kolen, tím začal můj dlouhý odpočinek doma v Čechách. Potom jsem se z toho nějaký čas dostával, navázal kondičním tréninkem a pak už se začal připravovat na ledě. Byl jsem rád, že mohu být zase takhle dlouho v Plzni. Věnoval jsem čas rodině a lidem ve svém okolí, které běžně tolik nevídám. To jsem si moc užil.

Užil jste si trochu i české Vánoce, než jste odletěl do Colorada?
Letěli jsme 20. prosince. Do té doby jsme stihli s manželkou a dcerkou dva Štědré dny v Čechách, pak si udělali ještě jeden v Americe. Takže Vánoc jsme měli až nad hlavu. (smích) Užili jsme si jich dosyta.

V Plzni jste se před Vánoci zapojil i do společné akce Škoda Auto a české hokejové reprezentace, při které známé osobnosti rozdávaly dárky v pěti dětských domovech po celé republice. Jak se vám líbilo v plzeňském Dominu?

Kvůli přísným nařízením jsem s dětmi mohl být jen v omezeném režimu, ale z jejich nadšení budu i tak čerpat ještě hodně dlouho. Je fajn, že se hokej i takhle dostává do povědomí dětí – když dostanou milý dárek, tak se o sport třeba začnou i více zajímat, takže za mě super akce. Jsem moc rád, že jsem se té akce mohl zúčastnit.

Rok 2020 vůbec nebyl jednoduchý a mnoho lidí by ho nejraději vymazalo. Jak na něj budete vzpomínat vy?
Rok 2020 je špatný po hodně stránkách a ani hokejově pro mě nebyl úplně nejlepší. Začátek byl fajn, po zranění dalšího gólmana Grubiho jsem v Coloradu začal více chytat a stal jsem se jedničkou, dařilo se nám. Najednou však přišla stopka kvůli kovidu, vrátili jsme se domů a chystali se na play off, i když jsme nevěděli, kdy bude. Nakonec jsme dohrávali sezonu v bublině v Edmontonu a tam jsme bohužel neuspěli.

Takže pro vás slušná sezona s rozpačitým koncem?
S odstupem ji nakonec hodnotím celkem pozitivně, protože určité chvíle bych si nedokázal vysnít ani v těch nejlepších snech. Že jsem odchytal tolik zápasů a pomohl týmu k tolika výhrám, to bylo skvělé. O to víc se teď musím snažit, abych to v následující sezoně potvrdil.

Sezona bude zkrácená a bude mít velmi rychlé tempo. Jak to vnímáte z pohledu brankařů?
Většina týmů bude muset nasazovat oba gólmany, bude se bude opravdu hrát hodně zápasů za sebou a týmy, které hrají většinou jen na jednoho brankaře, budou možná mít problém se zraněními. Hráči budou hodně unavení. Proto bude dobré mít připravené oba brankaře.

Co od nového ročníku NHL očekáváte?
Co se týká mých osobních cílů, určitě chci odchytat co nejvíce zápasů a připsat si co nejvíc výher. Samozřejmě tím chci pomoct týmu – máme dobrý tým a šance na úspěch jsou velké, proto bych si přál i nějaký týmový úspěch.