FN Plzeň zahájila režim úsporných opatření, vymění žárovky a sníží teplotu

Zveřejněno v Pro ženy
Od - úterý, 1. listopad 2022 15:31
FN Plzeň zahájila režim úsporných opatření, vymění žárovky a sníží teplotu ilustrační, foto: FN Plzeň

Se zvyšováním cen energií se potýkají nejen tuzemské domácnosti, ale i velké společnosti nebo zdravotnická zařízení. Jelikož celkové ceny za energie pro rok 2023 jsou oproti roku 2021 dvojnásobné, nemocnice již nyní aktivně přecházejí na režim úsporných opatření. Zároveň se ale snaží zachovat standardy péče o pacienty i komfort pro zaměstnance.

„Díky rozhodnutí městských společností nezvyšovat pro rok 2023 cenu tepla ani vody, není u těchto dvou položek růst cen nijak zásadní, a tato skutečnost výrazně kladně ovlivní náš připravovaný rozpočet. U plynu už je zdražování zcela patrné – v roce 2021 jsme za jednotku MWh platili 710 Kč, letos to bylo už 1 700 Kč a příští rok je předpoklad až 3 860 Kč. Ještě větší nárůst je u elektrické energie, kde byla za jednu jednotku MWh v roce 2021 cena 2 430 Kč, letos 4 680 Kč a příští rok očekáváme 7 300 Kč,“ říká technicko-provozní náměstek FN Plzeň Milan Topinka.

FN Plzeň nakupuje elektřinu a plyn prostřednictvím centralizovaného resortního nákupu připravovaného Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Odhad konečné ceny energií (tj. plyn, el. energie, teplo a chlad, vodné a stočné) pro rok 2023 je 300 mil. korun, což je zhruba o 80 mil. Kč více, než bude v letošním roce. V roce 2021 FN Plzeň za veškeré energie vydala cca 153 mil. Kč, což je polovina rozpočtu pro energie na rok 2023. Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu cen i v dalších letech je proto nutné zaměřit se na opatření k řešení úspor energií a tím i finančních prostředků.

„Postupně v obou areálech vyměňujeme standardní zářivkové osvětlení za úspornější LED technologii, snižujeme počet využívaných svítidel a instalujeme režim automatického spínání. Vzhledem k nastavení systému regulace teplot ve vnitřních objektech postupně instalujeme termoregulační hlavice na radiátory, které lze po nastavení teploty uzamknout, a jsou tak odolné i proti případným vandalům. V obou areálech FN máme zhruba 13 500 místností a asi 5 000 z nich jsou technické sklady, archivy či chodby, kde lze snížit teplotu trvale. FN dále přijala provozní opatření k plošnému snížení teploty v interiérech obou areálů FN o 1 °C,“ pokračuje Milan Topinka.

Zdravotnické provozy budou nadále regulovány podle výpočtové vnitřní teploty dle současně platné vyhlášky MPO č. 194/2007 Sb., kterou se mimo jiné stanoví zvláštní pravidla pro vytápění nemocnic. Plošné snížení teploty o 1 °C uvnitř budov spočívá ve správném nastavení ekvitermní regulace (neboli v regulaci zdroje tepla v závislosti na venkovní teplotě). Při nižší venkovní teplotě je požadována vyšší teplota dodávané topné vody, abydošlo k rovnováze mezi dodaným teplem a tepelnými ztrátami místnosti a teplota místnosti tak zůstala konstantní.

Další opatření se týká zefektivnění technologického provozu nemocnice, například regulace maximálních spotřeb elektrické energie v energetických špičkách, redukce provozu vzduchotechniky a výměníkových stanic v době mimo provoz ordinací a ambulancí, zavedení centrálního inteligentního řízení chlazení a ovládání klimatizací na dálku a vybudování fotovoltaických elektráren. Při předpokládané budoucí úspoře 15 % se bude jednat o zhruba 16,5 mil. korun.

„Základem úspěchu je, aby personál s úspornými opatřeními začal u sebe a choval se v prostorách nemocnice jako by byl doma. Například důsledně zhasínat, využívat jen krátké intenzivní větrání, hospodárné užívat elektrospotřebiče apod. A jsem moc rád, že máme zodpovědné zaměstnance, kteří tak činí. Někteří nám dokonce sami hlásí, kde je aktivní světlo v době, kdy se zde pohybuje malý počet lidí, a zasílají další nosné podněty,“ doplnil ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.