Devět set kilogramů váhy, čtyři tisíce litrů objemu a osm bednářů, kteří musí dokonale spolupracovat. V Plzeňském Prazdroji začala tradiční podzimní údržba obřích dubových sudů. Letos jich řemeslníci vysmolí sedmnáct. Díky jejich práci může část slavného ležáku Pilsner Urquell dodnes zrát stejným způsobem jako před 184 lety.
.jpg)
Obří dubové sudy, horká smola a řemeslo, které v českých pivovarech téměř vymizelo. V Plzeňském Prazdroji začala tradiční podzimní údržba ležáckých sudů. Bednáře letos čeká smolení sedmnácti dubových obrů, z nichž každý váží přibližně 900 kilogramů. Na manipulaci s nimi je potřeba sehraná osmičlenná parta.
Jeden sud pojme čtyři tisíce litrů piva
Každý z dubových sudů má objem 40 hektolitrů, tedy čtyři tisíce litrů. Kvůli jejich velikosti a hmotnosti vyžaduje manipulace nejen fyzickou sílu, ale především zkušenosti a spolupráci celé skupiny bednářů.
Méně vody, více sladu. Plzeňský Prazdroj staví moderní máčírnu a ušetří miliony litrů vody
Při takzvaném smolení řemeslníci ošetřují vnitřní povrch sudů horkou smolou. Ta chrání dřevo a pomáhá zachovat charakteristickou chuť plzeňského ležáku.
Právě díky této tradiční údržbě může část piva Pilsner Urquell dodnes zrát v dubových sudech v historických pivovarských sklepích, podobně jako v době vzniku slavného ležáku před 184 lety.
Řemeslo, které z pivovarů téměř zmizelo
Plzeňští bednáři patří mezi poslední řemeslníky svého druhu, kteří pracují přímo v pivovaru. Jejich práce přitom nespočívá pouze v údržbě sudů. Důležitou součástí je také předávání zkušeností a tradičních postupů mladším generacím.
Význam plzeňského bednářství potvrzuje i jeho zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, kam bylo zařazeno v roce 2018.
Mistr bednářů získal významné ocenění
Letošní rok přinesl plzeňským bednářům také další uznání. Jejich mistr Karel Hofman získal v září titul Nositel tradice lidových řemesel.
Ocenění tak připomíná význam práce, která je s výrobou plzeňského piva spojená už po generace.
Podzimní smolení sudů není jen pravidelnou údržbou pivovarského vybavení. Je také pokračováním řemeslné tradice, díky které se v Plzni dodnes uchovává původní způsob zrání části zdejšího ležáku.
Zdroj: Plzeňský Prazdroj
.png)