„Cílem je zadržet vodu v krajině a současně vytvořit vhodné podmínky pro druhy, které jsou na vodu vázané. V horizontu několika let se nově vytvořené biotopy přirozeně zapojí do okolní krajiny a začnou plnit svou funkci,“ vysvětluje ředitel organizace Stanislav Dvořák.
První tůně začaly být v Karlových Varech budovány už v roce 2020. Od té doby jich vzniklo už celkem čtyřicet a současný projekt na ně přímo navazuje. Počet vybudovaných tůní v lázeňských lesích tak bude již zadržovat 15 tisíc metrů krychlových vody.
Jak vzniká tůň
Nejčastěji se jedná o výškově a terénně vhodnou lokalitu, kde se provede snížení nebo drobné zvýšení terénu, přesunem zeminy. Většinou se jedná o lokality, kde je možnost zadržet, jak povrchovou, tak spodní vláhu. Důležité je, aby alespoň třetina plochy byla tvořena mělčinou (litorálem), která je zásadní pro rozmnožování obojživelníků a poskytuje prostor pro růst rostlin. Hloubka tůní dosáhne maximálně 1,5 metru. Břehy budou mít pozvolný sklon, aby se zemina nesesouvala zpět do vodní plochy.
Rychlý přínos pro přírodu
Význam tůní je patrný už krátce po jejich vzniku. První živočichové je osidlují během jednoho až dvou let, do dvou až tří let se jejich okolí přirozeně zazelená a splyne s krajinou. Tůně navíc slouží samozřejmě i dalším živočichům, pro které mají tůně okamžitý užitek, kdy je využívají jako svá kaliště.
