V česko-bavorském příhraničí přibývá lidí z Ukrajiny. Výzkumníci zkoumají, jak oblast příliv zvládá!

Na Tachovsku dnes podle dat Ministerstva vnitra ČR žije 4,2 tisíce lidí s pobytovou ochranou kvůli válce na Ukrajině, za hranicemi v oblasti bavorského Hofu jsou to další tisíce. Přesto zatím nikdo systematicky neporovnal, jak české a německé obce přistupují k jejich začleňování a které postupy skutečně fungují. Nový přeshraniční výzkum chce tuto mezeru zaplnit. Politologové, sociologové, germanisté i odborníci na AI budou několik let pomocí individuálních i skupinových rozhovorů mapovat zkušenosti na obou stranách hranice a hledat řešení, která budou obce, nevládní organizace i instituce státní správy moci využít v každodenní praxi.

Pozornost zaměří především na ženy a dospívající z Ukrajiny. Právě tyto dvě skupiny podle odborníků zůstávají při plánování integračních opatření stranou. „Teenageři řeší přechod na střední školy, hledání vrstevníků nebo první pracovní zkušenosti. Ženy se vedle zaměstnání často starají o děti i chod domácnosti. Obě skupiny výrazně ovlivňují, jak úspěšně se rodiny v novém prostředí usadí,“ řekl Přemysl Rosůlek, politolog a vedoucí projektu z Fakulty filozofické ZČU.

Okresy Plzeň-město a Tachov jsou hned po Praze druhou a třetí oblastí s největšími podíly cizinců na počty obyvatel. „Konkrétně Tachovsko je oblastí známou nabídkami pracovních příležitostí pro nekvalifikované a částečně kvalifikované síly, takže je jistým magnetem pro migranty. Hof je pak branou do bohatšího Bavorska,“ dodal Přemysl Rosůlek. Existují zde podle něj i sítě migrantů z dřívějška, kteří nově příchozím zprostředkovávají kontakty.

Výzkumníci se proto zaměří na práci obcí, škol, neziskových organizací a veřejných institucí. Budou zkoumat, jak samosprávy komunikují s nově příchozími, jakou roli hrají regionální média nebo sociální sítě a jak lze zlepšit vzájemnou spolupráci mezi českou a bavorskou stranou. „Ptát se budeme v desítkách obcí na obou stranách hranice, na českém gymnáziu ve Stříbře a na dalších dvou gymnáziích v Hofu. Celkem počítáme, že se zapojí přes 100 respondentů různých věkových kategorií. Vznikne také pocitová mapa příhraničí, která zachytí zkušenosti lidí s životem v regionu a jejich začleňováním do společnosti,“ řekl sociolog Florian Piffl z Hochschule Hof. Při analýze dat odborníci využijí také nástroje umělé inteligence.