větrníky

Dvě větrné elektrárny, milionové příjmy do obecní pokladny, ale také obavy o krajinu a kulturní památky. Obyvatelé několika obcí v Plzeňském kraji budou společně s komunálními volbami rozhodovat v referendech o tom, zda dají zelenou výstavbě větrníků. Největší pozornost se upíná k Žihli, kde by společnost ČEZ mohla postavit dva až 250 metrů vysoké stožáry.

Budou mít v krajině místo moderní větrné elektrárny, nebo dostanou stopku? Obyvatelé Kralovic, Kožlan a Měčína budou při nadcházejících komunálních volbách rozhodovat také v místních referendech, která mohou výrazně ovlivnit budoucnost plánovaných energetických projektů. Spor o větrníky přitom vyvolává silné emoce – zastánci mluví o čisté energii a přínosech pro obce, odpůrci varují před zásahem do krajiny, hlukem i poklesem hodnoty nemovitostí.

Soukromý zemědělec ze Železného Újezdu na jižním Plzeňsku chce postavit na farmě 35 metrů vysokou větrnou elektrárnu pro potřeby svého podnikání. Obec Čížkov, pod kterou spadá, ale změnila územní plán a stavbu větrníků plošně zakázala. Informoval o tom Radek Sochor z rodinného statku Zlatá kráva, který chtěl elektrárnu stavět. Obec větrníky odmítá kvůli obavě z narušení krajinného rázu, uvedl její starosta Martin Třeštík (nestr.).

České obce na Tachovsku vyhlásily boj obřím větrným elektrárnám, které mají vyrůst jen desítky metrů za německou hranicí. Čtyři stožáry s výškou 250 metrů sice dostaly povolení ještě před loňskou česko-bavorskou dohodou o kilometrovém ochranném pásmu, česká strana se však s jejich blízkostí nehodlá smířit. Společně s bavorskými spolky a farmáři podaly obce žalobu k mnichovskému soudu, který má o osudu projektu rozhodnout už na začátku června. 

Obce na jižním Plzeňsku se ostře ohrazují proti plánům Plzeňského kraje na masivní výstavbu větrných elektráren. Mikroregion Radyně, který sdružuje dvanáct obcí v okolí plzeňské dominanty, se na své mimořádné valné hromadě rozhodl pro společný a razantní postup.

Plzeňský kraj se ostře ohradil proti vládním plánům na masivní výstavbu větrníků. Radní dnes odmítli návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který v regionu vyčlenil sedm akceleračních oblastí pro umístění až 60 větrných elektráren. Podle kraje je takový rozsah nespravedlivý a neodpovídá férovému rozdělení energetické zátěže mezi regiony. Oficiální námitky zašle Plzeň ministerstvu ještě tento týden.

Jižní Plzeňsko se bouří proti plánům na zrychlenou výstavbu větrných elektráren. Zástupci měst a obcí oficiálně předali vedení Plzeňského kraje prohlášení, v němž odmítají vymezení takzvaných akceleračních zón v lokalitách Řenče, Střížovice a Únětice. Starostové požadují, aby kraj aktivně hájil zájmy obyvatel proti návrhu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který má v těchto oblastech výrazně zjednodušit schvalovací procesy.

V Životicích na jižním Plzeňsku se v referendu přes 77 procent voličů vyjádřilo pro výstavbu větrné elektrárny. Informoval o tom starosta Jiří Kočí (SNK Životice). V referendu se občané měli vyjádřit k tomu, zda souhlasí s projektem výstavby větrné elektrárny v katastrálním území. V obci se zhruba 60 obyvateli by měl vyrůst 162metrový větrník.

Obří větrník, nebo klidná krajina? O budoucnosti Životic na jižním Plzeňsku rozhodnou sami obyvatelé v referendu, které se uskuteční v sobotu 11. dubna. Lidé v plebiscitu vyjádří svůj postoj ke stavbě větrné elektrárny, která by se svou výškou přes 160 metrů stala dominantou okolí. Investor, společnost V.E. Dožice, čeká s dalšími kroky i posouzením vlivu stavby na životní prostředí (EIA) právě na verdikt místních.

Debata o energetické soběstačnosti Česka naráží na odpor místních komunit. Zatímco aktuální průzkum Hnutí DUHA a agentury FOCUS potvrzuje, že 63 % Čechů větrnou energii podporuje, například obyvatelé obcí na jižním Plzeňsku, kde se o výstavbě uvažuje, sepisují petice a říkají jasné „ne“. Podobné scénáře, jaké známe z Rokycanska nebo severního Plzeňska, se nyní opakují v dalších lokalitách.

Jižní Plzeňsko se ocitlo uprostřed ostré debaty o budoucnosti tamní krajiny. Té mají v budoucnu vévodit dvě téměř 250 metrů vysoké větrné elektrárny.

Obyvatelé Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic na jižním Plzeňsku protestují proti plánům několika investorů, kteří zvažují v pásu od hradu Radyně za Plzní až po Nepomuk postavit desítky 250metrových stožárů s větrnými elektrárnami. Odmítají státem připravované akcelerační zóny, kde má být povolování větrníků rychlé a zjednodušené, a žádají o pomoc Plzeňský kraj. Zóny s obcemi nikdo nediskutuje, řekl Martin Moudrý ze Střížovic, který je mluvčím skupiny oponentů. Obce jsou připravené protesty eskalovat a bránit se soudně.

V obci Jarov na Plzeňsku se 3. a 4. října, v termínu voleb do Sněmovny, uskuteční referendum o stavbě větrných elektráren. Obyvatelé se budou vyjadřovat k otázce, zda souhlasí s výstavbou jakékoli větrné...