Zobrazení položek podle značky: statistický úřad

V Plzeňském kraji přibylo za první pololetí letošního roku 4508 obyvatel. K poslednímu červnu žilo v regionu 609.896 obyvatel, z toho 310.592 žen. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Počet obyvatel vzrostl výhradně díky stěhování, v regionu totiž za šest měsíců zemřelo o 572 lidí více, než se jich narodilo. Meziročně poklesl počet sňatků, živě narozených dětí, zemřelých a přistěhovalých, zvýšil se počet vystěhovalých.

Pořádný steak nebo kus kvalitního vepřového se na talířích Západočechů těší oblibě. Svědčí o tom fakt, že se v Plzeňském kraji v loňském roce za období od ledna až do září porazilo více kusů skotu i prasat, než ve stejném období předchozího roku.

V Plzeňském kraji žilo na konci loňského roku podle cizinecké policie 42.070 cizinců, nepočítaje v to lidi s platným azylem. Cizinci tak tvořili 7,1 procenta z celkového počtu obyvatel v regionu. Nejvyšší zastoupení podle státní příslušnosti měli osoby z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Zhruba polovina cizinců žila na území okresu Plzeň-město.

Podle pohlaví je více cizinců mužů, jejich podíl dosáhl 57,6 %. Z celkového počtu cizinců na území České republiky představuje skupina cizinců žijící v Plzeňském kraji 6,7 % (čtvrtý nejvyšší podíl v celorepublikovém srovnání). Nejvíce cizinců v mezikrajském porovnání žije v krajích Hl. město Praha, Středočeském a Jihomoravském.

Z hlediska státní příslušnosti mají v Plzeňském kraji mezi cizinci nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kteří tvořili více jak jednu čtvrtinu všech cizinců (29,4 %), dále státní příslušníci Slovenska (20,5 %), Vietnamu (14,2 %), Bulharska (7,1 %), Rumunska (6,6 %) a Německa (4,5 %). V roce 2020 pobývalo v kraji 54,7 % cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, v porovnání s předchozím rokem zde došlo k navýšení o 2,1 procentního bodu. Příčinou by mohl být narůstající počet cizinců přicházejících zejména z Ukrajiny, který se meziročně zvýšil o 14,4 %. Zastoupení cizinců ze zemí Evropské unie (45,3 %) naopak zaznamenalo meziroční pokles o 2,1 procentního bodu.

Zhruba polovina cizinců z celkového počtu v kraji žila na území okresu Plzeň-město (51,2 %). V celém kraji došlo ke zvýšení počtu cizinců o 5,8 % oproti roku 2019, nejvíce pak na území okresu Plzeň-sever (o 8,6 %), Plzeň-město (o 7,4 %), Plzeň-jih (o 6,8 %) a Tachov (o 5,6 %). K poklesu došlo jen v okrese Domažlice, a to o 2,3 %. V okresech Plzeň-město, Plzeň-jih, Tachov a Rokycany dominovali v roce 2020 Ukrajinci, na Domažlicku převažovali cizinci vietnamské národnosti a v okresech Klatovy a Plzeň-sever tvořili nejpočetnější skupinu Slováci.

Podíl cizinců na obyvatelstvu Plzeňského kraje má rostoucí trend, region se hodnotou 7,1 % zařadil na třetí nejvyšší místo v ČR hned po krajích Hl. město Praha a Karlovarském. Oproti roku 2019 se podíl cizinců na obyvatelstvu kraje zvýšil (o 0,4 procentního bodu), přičemž celkový počet cizinců meziročně vzrostl o 2 291 osob, tj. o 5,8 %.

Věkové složení cizinců žijících v kraji se příliš nemění, největší zastoupení mají osoby v produktivním věku (15–64 let), které tvoří 85,1 %, a tento podíl v časové řadě kolísá jen mírně.

V Plzeňském kraji ubylo za první tři letošní měsíce 630 obyvatel. Jejich počet v regionu klesl poprvé po patnáctiletém růstu. Zavinil to vysoký počet zemřelých vinou pandemie koronaviru. K poslednímu březnu žilo v regionu 590.411 obyvatel, z toho 297.103 žen.

Na základě předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 31. březnu 2021 celkem 590 411 obyvatel, za tři měsíce tak počet obyvatel poklesl o 630 osob. Pokles byl způsoben převyšujícím počtem zemřelých nad narozenými, který byl dvojnásobný (o 1 454 osob). V regionu stále můžeme sledovat trend, kdy převyšují počty přistěhovalých nad vystěhovalými, a to již jedenáctým rokem. V 1. čtvrtletí 2021 bylo přistěhovalých o 824 více než vystěhovalých. V regionu došlo k poklesu počtu obyvatel v šesti okresech ze sedmi, nejvíce obyvatel ubylo na Klatovsku (239 osob). Nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze v okrese Plzeň-sever (o 156 osob), kdy se na kladném celkovém saldu podílel vyšší počet přistěhovalých. Počet zemřelých zásadně převažoval nad počtem živě narozených jak v celém kraji, tak i ve všech jeho okresech, nejvíce v okrese Plzeň-město (o 411 osob), na Klatovsku (o 255 osob) a Tachovsku (o 211 osob).

V kraji se za 1. čtvrtletí 2021 živě narodilo 1 406 dětí, což je meziročně o 4 děti více. Zpravidla se rodí více chlapců než děvčat, tentokrát se to potvrdilo v pěti okresech kraje ze sedmi. Holčičky převažovaly nad chlapci v okresech Plzeň-jih (o 15) a Tachov (o 2).

Prvorozené děti tvořily 46,7 % všech živě narozených dětí, druhorozené 39,8 % a 190 dětí bylo pro matku již třetím či dalším dítětem. Mimo manželství se za celé dané období narodilo 723 dětí, tedy 51,4 % živě narozených. Nejvyššího podílu narozených mimo manželství bylo v rámci kraje dosaženo na Tachovsku (59,3 %), nejnižšího naopak v okrese Plzeň-sever (45,2 %).

V 1. čtvrtletí 2021 zemřelo v kraji 2 860 mužů a žen, tedy meziročně o 1 167 osob více, (nárůst o 68,9 %). Nejvíce zemřelých bylo ve věku 70–89 let (64,4 %). Mezi zemřelými bylo 1 dítě, které se nedožilo svých prvních narozenin. Kojenecká úmrtnost (0,7 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) byla v kraji nižší než v ČR celkem.

Do Plzeňského kraje se za tři měsíce od počátku roku 2021 přistěhovalo 2 438 osob, což bylo o 438 osob více než v předchozím roce. Z ostatních krajů v ČR se přistěhovalo 1 041 osob a 1 397 osob ze zahraničí. Za stejné období se z kraje vystěhovalo 1 614 osob (meziročně o 458 více), z toho 56,8 % do ostatních krajů v ČR a 43,2 % do zahraničí.

V kraji bylo během 1. čtvrtletí uzavřeno 144 sňatků, tedy o 74 méně než ve stejném období roku 2020. Pro 68,8 % ženichů respektive pro 65,3 % nevěst to byl první sňatek. Ve stejném období bylo rozvedeno 240 manželství, což je jen o 54 méně než za předchozí období. Téměř třetina případů manželství byla ukončena na návrh ženy, u necelé poloviny šlo o společný návrh, a v 61,3 % případů bylo rozvedeno manželství s nezletilými dětmi.