Zobrazení položek podle značky: lékaři

Nedostatek lékařů v Karlovarském kraji vede k potřebě udržet stávající doktory. Často se blíží důchodovému věku a hrozí zavření jejich ordinace. Jejich místo ale nemá kdo nahradit. Karlovarský kraj se proto rozhodl poskytnout dotaci těm lékařům, kteří provozují svou ordinaci i v důchodovém věku.

Téměř 10 tisíc dětí a dospívajících v Plzeňském kraji nemá svého praktického lékaře. Právě Plzeň se tak stala prvním místem, kam se praktičtí lékaři vydali, aby představili kampaň „11 milionů důvodů“. Tou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče.

Prvních 40 dětí ve věkové kategorii od 5 do 11 let dostalo v pátek 17. prosince v Plzni vakcínu proti onemocnění covid-19. Očkování zatím nejmladších ročníků zahájila ve své ordinaci na Lochotíně praktická lékařka pro děti a dorost Veronika Jilichová Nová.

"O očkování je u nás velký zájem. Vím, že se ke mně záhy připojí i další praktičtí dětští lékaři ve městě,“ řekla Veronika Jilichová Nová. Například právě dnes zahájila očkování i Fakultní nemocnice Plzeň. Do Vánoc tak v Plzni budou naočkovány další desítky dětí. Důvody, proč očkovat i malé děti, jsou podle lékařky jednoznačné. Vyhnout se závažnému průběhu onemocnění. „Víme, že u dětí onemocnění probíhá většinou mírně, ale je třeba věnovat pozornost faktu, že zhruba každé tisící dítě může mít těžký až život ohrožující průběh onemocnění,“ vysvětlila lékařka.

Důležitým důvodem je podle Jilichové Nové mimo jiné i riziko vzniku syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaného s covid-19 u dětí, známé pod zkratkou PIMS. Ten se u dětí může objevit za několik týdnů od nákazy. „Děti mívají obvykle horečky, bolest břicha, průjem, kožní příznaky, záněty spojivek a jsou ohrožené tím, že mohou dostat zánět srdečních cév a srdečního svalu. PIMS se vyskytuje vzácně a není vždy úplně snadné jej diagnostikovat,“ dodala dětská lékařka s tím, že očkování pomáhá před touto závažnou komplikací chránit.

„Bohužel je ve společnosti hojně rozšířený názor, že lepší, než se nechat očkovat, je onemocnění prodělat. To považuji za zvrácené.  My přece chceme prevenci jakékoli nemoci.  Chráníme se tím, že sportujeme, zdravě se stravujeme a snažíme se nenakazit se, ale hlavním nástrojem prevence je právě očkování. Nástrojem, jak zabránit právě těm závažným průběhům onemocnění. Proto má smysl očkovat. Platí to pro všechny generace,“ řekla lékařka s tím, že očkování je podle ní bezpečné i pro pětileté dítě. Vakcína je pro děti ve věku 5 až 11 let uzpůsobená a vyzkoušená. Obsahuje pouze třetinové množství antigenu než vakcína pro dospělé.

Očkování všech dětí starších pěti let doporučuje Česká vakcinologická i ostatní pediatrické společnosti. Očkování též zmírní ostatní nepříjemné dopady pandemie na děti. Umožní jim souvislou školní docházku bez opakovaných karantén a účast na mimoškolních aktivitách.

V ordinaci Veroniky Jilichové Nové se už od léta očkují děti od dvanácti let a vše probíhá bez problémů. „Dosud jsme nezaznamenali žádnou závažnou nežádoucí reakci u dětí ani u dospělých. Důležité je ale plánování. Vakcíny jsou dodávány v ampulích po více dávkách, proto nelze vždy přesně uspokojit termínové požadavky rodičů,“ dodala

Očkování dětí by mělo být od ledna převážně v rukách praktických dětských lékařů. Ale bude probíhat i v krajských očkovacích centrech, v Sušici, Fakultní nemocnici Plzeň a na EUC Klinice Plzeň.

Foto: Veronika Jilichová Nová

Plzeň poskytne byt EUC Klinice Plzeň pro lékaře, který bude zajišťovat péči o cizince ze třetích zemí.

Očkovala by, vakcínu má v ordinaci připravenou, ale není koho. Kde je problém? Podle plzeňské praktické lékařky Michaely Pavlové hlavně ve špatném mediálním obrazu jedné vakcíny. A právě té, na které se u praktiků sázelo nejvíce. „Zájem o očkování by aktuálně byl, ale poté, co se pacient dozví, že mám k dispozici vakcínu AstraZeneca, naše konverzace v naprosté většině případů končí a pacient se obrací na očkovací centrum,“ přiznala. Pacientům se navíc také nelíbí, že má být druhá dávka podaná až po třech měsících. Často totiž chtějí vakcínu ne jako ochranu před samotnou nemocí, ale zejména jako prostředek, který jim umožní volné cestování.

Jaký největší problém aktuálně praktičtí lékaři v souvislosti s očkováním řeší?
Z mého pohledu se dá říci, že ztrátu důvěry pacientů v osobu lékaře. Praktický lékař, který vakcíny dosud nemá, je neschopný„k ničemu“, případně je má a dává je jen známým. A velkým problémem je také preference jedné vakcíny. Pacienti by sice rádi byli očkovaní v naší ordinaci, ale chtějí pouze vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer, která je dodávána do očkovacích center, která jsou vládou upřednostňována.

Nakolik probíhající očkování u praktiků ovlivňuje špatná pověst vakcíny AstraZeneca? Odmítají ji lidé, a pokud ano, je to z obavy o zdraví nebo kvůli tomu, že se dlouho čeká na druhou dávku a lidé by tak ještě dlouho neměli "klid"?
První závoz vakcíny AstraZeneca proběhl v naší ordinaci počátkem dubna 2021, vyočkovali jsme 121 dávek. Podle mých informací někteří pacienti nežádoucí účinky měli, ale spíše očekávatelné a nezávažné, jako například zvýšená teplota, únava, pobolívání hlavy, bolesti svalů, u některých chřipkovité příznaky. Nežádoucí reakce ve smyslu vzniku krevních sraženin jsme u našich pacientů nepozorovali. Už tehdy se jí ale někteří obávali po negativních zprávách v médiích a raději se rozhodli pro očkovací centrum. Podruhé mi byla vakcína AstraZeneca zavezena 6. května. A mohu říci, že očkování touto vakcínou je aktuálně v troskách. Lidé se obávají tvorby sraženin, po informaci o úmrtí sedmačtyřicetileté pacientky na Slovensku je zájem o vakcínu AstraZeneca minimální, mediální obraz vakcíny je silně pokřivený. Když to shrnu, zájem o očkování by aktuálně byl, ale poté, co se pacient dozví, jakou mám k dispozici vakcínu, naše konverzace v naprosté většině případů končí a pacient se obrací na očkovací centrum. Pacientům se také nelíbí, že druhá dávka má být podaná v ideálním případě nejdříve po 12 týdnech. Často totiž chtějí vakcínu ne jako ochranu před Covid-19, ale zejména jako prostředek, který jim umožní volné cestování a druhá dávka a tudíž i certifikát po 12 týdnech, což aktuálně vychází na srpen, je pro ně pozdě. Vakcínu AstraZeneca ale já osobně považuji za účinnou a bezpečnou. Očkovaná je jí i má matka.

Když pacientům neřekla termín, registrovali se jinde

Národní koordinátorka očkování Kateřina Baťhová v rozhovoru pro SeznamZprávy nepřímo obvinila praktiky, že systém zneužívají. Jaká byla vaše reakce, když jste si tohle přečetla?
Směsice různých pocitů - rozčarování, zklamání, vztek, bezmoc, bezradnost. Většina z nás jsme očkování a jeho přípravě obětovali významnou část volného času. Nešlo o ziskuchtivost, jak se někteří lidé mylně domnívají. Jsme zvyklí pacienty očkovat, známe jejich zdravotní stav, víme o nich nejvíc a hlavně myslíme na jejich dobro a přejeme si je chránit i před nemocí Covid-19. Logicky jsme očekávali, že si objednáme určitý počet vakcín a pak začneme kontaktovat indikované pacienty z rizikových skupin. Postup byl ale opačný. Napřed jsme museli obvolat všechny pacienty a zjistit počet zájemců. Každému jsme ale museli zároveň říci, že nevíme, kdy bude vakcína k dispozici. Pacienti pochopitelně očekávali co nejrychlejší očkování a neustále telefonovali, kdy vakcína bude. Když jsme nebyli schopni termín sdělit, přeregistrovávali se do center.

To, že se vyplatí registrovat do očkovacích center, že tam bude vakcína rychleji, přiznal nedávno také ministr zdravotnictví Arenberger. Dá se tedy říci, že s tím máte své zkušenosti?
Tohle se děje naprosto běžně a já se vlastně nemůžu divit. Poté, co byla zveřejněna informace, že budou praktičtí lékaři očkovat, měli jsme denně desítky telefonátů ohledně žádosti o termín očkování v ordinaci. Pacienti logicky nechápali jak to, že nevíme, kdy budou vakcíny fyzicky v ordinaci. V úvodu očkování se pacient musel rozhodnout, zda bude figurovat v seznamu praktického lékaře nebo zda bude registrován rovnou v očkovacím centru, obojí zároveň možné nebylo. Zadávání do systému bylo pro praktického lékaře velmi zdlouhavé, systém ISIN velmi často nefungoval. Často se stalo, že se pak pacient přeregistroval do centra, nezřídka jsme se o tom ani nedozvěděli. Cílem praktického lékaře ale samozřejmě je blaho jeho pacienta a přejeme mu očkování co nejdříve, ať proběhne v našich ordinacích nebo v očkovacích centrech.  Kdyby ale již na počátku bylo jasné, že budou preferována očkovací centra, jistě bychom byli raději ušetřili spoustu zbytečně vynaložené energie a raději se věnovali naší běžné péči o pacienty. Očkovací centra mají k dispozici velké množství vakcín, spoustu personálu, dokážou naočkovat velké množství pacientů, nabízejí samozřejmě více termínů, protože se zabývají pouze očkováním, nemají jiné povinnosti. Není ale možný individuální přístup, o celkovém zdravotním stavu a rizicích pacienta si z krátkého setkání lékař v očkovacím centru nemá šanci udělat obrázek, u některých pacientů jsme se po první dávce očkování v centru setkali s nákazou COVID-19, ke které pravděpodobně došlo během čekání na očkování.

Národní koordinátorka očkování také uvedla, že si nedovede vysvětlit, proč neubývá v systému očkovaných seniorů u praktických lékařů. Máte vysvětlení?
Zůstávají v něm lidé, kteří čekají na druhou dávku vakcíny AstraZeneca a tu je pro zajištění co možná nejlepší protilátkové odpovědi vhodné aplikovat nejdříve po 12 týdnech. Delší dobu v něm také figurovali pacienti, kterým bylo nutno očkování odložit kvůli nemoci, hospitalizaci nebo ti postcovidoví, kde se s očkováním vyčkává alespoň 90 dní po ukončení izolace. Měla jsem například pacientku, která se dostavila k očkování, ale velmi rychle jsme zjistili, že se necítí dobře, natočili jsme EKG a odeslali místo očkování k hospitalizaci. Jiná pacientka má o očkování sice zájem, ale kvůli zdravotnímu stavu jsme neustále odkládali a teď je hospitalizovaná na onkologii a čeká na léčbu, při které očkování vhodné není.

Připadáme si jako podomní prodejci, říká lékařka

Jak vůbec funguje rozdělování vakcín praktickým lékařům?
V některých krajích, třeba Moravskoslezském, dostávali praktičtí lékaři vakcíny již v únoru. Ordinace, které se starají o domovy důchodců, ještě dříve. U nás v Plzeňském kraji byly praktickým lékařům dodávány vakcíny AstraZeneca údajně podle dodávek výrobce, v počtu 100 dávek na ordinaci. Kvůli malé dodávce vakcíny do země se ale jednalo například o pět ordinací v kraji týdně. Která ordinace to bude, záviselo na počtu zapsaných pacientů nad 80 let v seznamu praktického lékaře a konkrétní ordinace se to dozvěděla až na poslední chvíli, těsně před závozem. Vakcíny jsme obdrželi zejména proto, abychom doočkovávali pacienty 70 a 80 +, kteří nebyli očkováni v centrech. Ne vždy ale bylo jasné, kdo již očkován byl a pokud nás pacienti sami neinformovali, bylo nutno je znovu obvolat.

Někteří praktici už očkování ve svých ordinacích vzdali. Neproběhlo vám něco podobného také hlavou?
V naší ordinaci jsme dosud vyočkovali 133 dávek vakcíny AstraZeneca a 60 dávek vakcíny Johnson and Johnson, což považuji za velký úspěch a velké štěstí. Ale samozřejmě, že mě takové myšlenky několikrát napadly, zejména v současné době.

Minulý týden premiér Babiš prohlásil, že k praktickým lékařům půjde napřímo vakcína Moderna, že si ji budou sami objednávat u distributora. Pomůže to zlepšit situaci nebo to spíš bude pro vás další zátěž, zejména administrativní?
Objednat vakcínu, pokud to bude způsobem pro nás obvyklým, tedy cestou běžného dodavatele vakcín, kterým je pro nás firma Avenier, není problém. Objednávky vakcín touto cestou fungují velice dobře. Problematičtější spíše bude nutnost znovu obvolávat pacienty, zda vůbec mají zájem. Už si spíš připadáme jako podomní prodejci než jako lékaři, naším cílem je ale zajištění komfortu pro naše pacienty, aby mohli očkování absolvovat ve známém prostředí, kde se cítí dobře, u lékaře, kterého znají a který zná dobře jejich zdravotní stav.

Plzeňský kraj obdržel z dodávky od Ministerstva vnitra celkem 24 400 respirátorů FFP2. Informaci v sobotu dopoledne potvrdila mluvčí kraje Alena Marešová.