Přestavba budovy bývalých městských lázní čeká jen na stavební povolení

Zveřejněno v Z Plzně
Od - neděle, 19. září 2021 06:45
Přestavba budovy bývalých městských lázní čeká jen na stavební povolení Vizualizace Ateliér Soukup Opl Švehla

Téměř třicet let budova bývalých městských lázní na Denisově nábřeží chátrá. Památkově chráněný objekt je v soukromých rukou. Majitel, pražská společnost TWB, v něm původně chtěla zřídit hotel s wellness. Pak projekt přehodnotila a nyní čeká na stavební povolení, aby zde mohly vzniknout byty a kanceláře.

Je tomu už 27 let od doby, kdy se městské lázně v Plzni zavřely. O dva roky později se staly chráněnou kulturní památkou. Záměry italského majitele, jednatele společnosti TWB, zřídit zde hotel s wellness, padly s nástupem ekonomické krize. V posledních několika letech projekt rekonstrukce budovy znovu ožil, i když už s jiným záměrem.

“V současné době vyřizujeme už asi dva roky stavební povolení, které je dost komplikované, protože ten dům je velký, vzadu se plánuje nová část. Má to být multifunkční objekt,” říká zaměstnankyně společnosti Jana Ledvinková.

Vzniknout tu mají byty, kanceláře a obchody. Kolem budovy bývalých městských lázní panuje i politické napětí. Minulý rok před krajskými volbami sliboval tehdejší hejtman Plzeňského kraje, nyní náměstek, Josef Bernard, že v budově městských lázní zřídí Západočeskou galerii. Vzhledem k tomu, že v té době už asi rok probíhalo řízení ohledně stavebního povolení na přestavbu této památkově chráněné budovy na multifunkční objekt, mu mnozí vyčítají, že sliboval něco, co nemohl naplnit.

“Před rokem zaznívaly sliby o tom, že by se z městských lázní měla udělat galerie, ale zřejmě to bylo v rozporu s tím, co chtějí současní majitelé, protože ti mají zájem městské lázně obnovit, rekonstruovat, využít,” uvádí plzeňský primátor Martin Baxa.

Náměstek ale o možnosti zřídit zde galerii s jednateli společnosti skutečně jednal a ti se navíc představě galerie nebrání. Stále totiž hledají využití pro velkou halu s bazénem, který musí být kvůli památkové ochraně zachován. “Samozřejmě, že jsem s ním jednal a byli toho i další dva lidé, takže jsme jednali ve větším týmu. Pro pana majitele je to alternativní zhodnocení té budovy,” hájí se námětek hejtmanky Plzeňského kraje, Josef Bernard.

Za pravdu mu dává zaměstnankyně společnosti. “Je to pravda, jednali jsme, byli jsme osloveni a jednali jsme se zástupci kraje, byli jsme v Plzni na jednání, které ale nepokročilo, protože bylo řečeno, že uvidí, zda budou nebo nebudou mít podporu tohoto návrhu,” potvrzuje Ledvinková.

Bernard k tomu dodává, že v současnosti se zpracovává alternativní studie využití městských lázní. “K tomu je rozpor, kde stavět novou galerii, je to pouze o tom, že chceme nový rozpočet, kolik nás nová galerie bude stát a máme v koaliční smlouvě ustanovení, že 40 procent musí jít z jiných zdrojů, to já dneska odhaduji zhruba na 560 milionů korun,” předpokládá Bernard.

Západočeská galerie by podle současného záměru měla vyrůst zcela nová v prostoru U Zvonu. Celkové náklady převýší miliardu korun a je nutné počítat i s aktuálně stále rostoucími cenami stavebních materialů.

Bernard ale není první, kdo s nápadem zřídit galerii právě v budově bývalých lázní přišel. To byl už před mnoha lety architekt Jan Soukup. “Ale když se pak Západočeská galerie pustila cestou novostavby, tak tím pádem to jaksi padlo,” vysvětluje architekt.

Podle odborníků navíc není stará budova pro uskladnění uměleckých děl vhodná kvůli vlhkosti a nevyhovuje ani svými prostory. Majitel by k tomuto účelu totiž nabídl pouze část s bazénem, předpokládá totiž, že galerie by pro něj výdělečná nebyla.

Jan Soukup má nyní projekt přestavby lázeňské budovy na starosti. Úkol vytvořit zde byty, ale není rozhodně jednoduchý. “Na fasády nelze sáhnout a problém je i v tom, že okna jsou ve velké výšce, protože tam byly sprchy a koupelny, takže tam vkládáme podlahy, aby tam byly standardní parapety,” popisuje komplikace přestavby architekt.

Ve dvoře lázní se postaví garáže, které budou mít zelenou střechu, stejně jako dvorní trakt, ve kterém vzniknou administrativní prostory. Se zahájením stavby se začne hned po získání stavebního povolení. Tento proces je ale v naší zemi stále jedním z nejdelších v Evropě.