Obětí dopravních nehod na Šumavě se stávají vzácní rysi, laně i jezevci

Obětí dopravních nehod na Šumavě se stávají i rysi

Už 18 zvířat, která nepřežila střet s motorovým vozidlem evidují v letošním roce pracovníci Správy Národního parku Šumava. Mezi srnci, kterých je nejvíce, laněmi, jezevci jsou ale také dva sražení vzácní rysi. Aktuálně je to dvojnásobek sražených zvířat oproti celému roku 2015. Lze předpokládat, že sražených zvířat je mnohem více a ne všechna se dostanou do statistiky.

„Každý rok sledujeme nárůst zvířat, která byla sražena nějakým motorovým vozidlem. V roce 2017 jsme evidovali 23 mrtvých zvířat, loni 27. Letos už jich je ke dvaceti a to ještě není konec roku. Nutno ale dodat, že toto nejsou konečná čísla, protože určitě nenajdeme všechna zvířata, která uhynou při srážkách s motorovými vozidly a navíc máme přehled pouze za naše státní honitby,“ hodnotí Adam Jirsa ze Správy Národního parku Šumava.

Pod koly automobilů hynou hlavně mladí rysi

Nejčastěji se jedná o střet se srnčí zvěří, následně s jeleny či laněmi, ale jsou mezi nimi i divoká prasata, jezevci a také chránění rysi. V roce 2018 byla sražena samice rysa nedaleko Českých Žlebů, letos byli nalezeni dva sražení rysi na silnici první třídy I/4 v úseku mezi Horní Vltavicí a Strážným. Právě tato silnice patří mezi ty, kde ke střetům dochází nejčastěji.

„K úsekům, kde dochází k častým nehodám motorových vozidel se zvěří, patří silnice II/190 mezi Gerlovou Hutí a Hartmanicemi, komunikace v okolí Radvanovického hřbetu nebo silnice od Skelné do Prášil. To jsou všechno úseky, kde je silný provoz a navíc se zde jezdí relativně rychle,“ vyjmenovává náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

Právě houstnoucí provoz a vysoká rychlost jsou pravděpodobně těmi zásadními důvody pro tak nelichotivou statistiku. Zvěř totiž nejen v těchto místech, ale na území celého Národního parku Šumava migruje stále stejně.

„Migrační koridory zvěře se mění jen málo a jsou pro ně životně důležité. Proto nepoužíváme pachové plašiče, které zabraňují přirozené migraci, která je pro zvěř životně důležitá. Pokud bychom použili nějaká zařízení, mohla by to být taková, co upozorní zvěř na právě projíždějící auto a to buď nějakým zvukovým, nebo světelným signálem, přesněji řečeno odrazem od světel automobilů,“ vysvětluje Adam Jirsa.

Nejúčinnější prevencí před srážkou motorového vozidla se zvěří tak zůstávají opatrná jízda, plná soustředěnost řidiče a nižší rychlost.