Kéž by se ozvala Plzeň, přál si Musil. Už před lety jsem na západ Čech chtěl jít, přiznala posila Škodovky

Foto: HC Škoda Plzeň

Už před třemi lety s tehdejší přítelkyní a dnes už manželkou Pavel Musil přemýšlel, co se svojí hokejovou kariérou dál. Tehdy mu v Boleslavi skončila smlouva. Plzeň mu byla dlouho sympatická, a tak měl jasno. Když se Martin Straka ozve, půjdu. Neozval se a Musil tedy nakonec prodloužil se Středočechy smlouvu. V roce 2020 už generální manažer Plzně zvedl telefon a sedmadvacetiletý útočník s reprezentačními zkušenostmi nezaváhal.

Pavel Musil (vlevo) přišel do Plzně z Olomouce. Foto: M. Osvaldová

Jak hodnotíte první dny suché přípravy?
Je to rozkoukávání, něco bolí, ale postupem času je to lepší a lepší.

Je to sžívání s týmem o to horší, že jsou hodně omezené možnosti?
Určitě, je to nezvyklá situace. Jestli třeba od vidění tady znám dva, tři kluky, tak je to hodně. Ještě v tom to je obtížnější, že si nemůžete popovídat v kabině, sednout si a rozkoukat se. Vždycky se sejdeme na parkovišti a hned se jde cvičit.

Vaším průvodcem je tedy David Stach, s kterým se tedy alespoň trochu znáte?
Jojo, dojíždíme spolu z Prahy. Známe se z reprezentačních kempů, chvíli jsme tam spolu byli.

Jak se upekl přesun do Plzně? Byla to jasná volba?
Když jsme to v sezóně s manželkou doma řešili, tak se u mě Plzeň prostě jevila nejlépe. To ještě bylo v době, kdy jsem o zájmu Plzně nevěděl. Pak, když se ozvali agentovi, tak jsem byl rád. Naštěstí to dopadlo a domluvili jsme se rychle. Z Olomouce se mi samozřejmě neodcházelo lehce, bylo to tam fajn. Ale tak trochu rozhodly ambice týmu.

Takže jste si přestup na západ Čech trochu přivolal?
O Plzni jsme se doma bavili už třeba tři až čtyři roky zpátky, když mi v Mladé Boleslavi končila smlouva. Ještě jsem se nakonec rozhodl jí prodloužit. Plzeň má ambice, dobře se tu pracuje s mládeží a celkově s hráči. Manželka navíc v Plzni studovala, takže jí zná. Tenkrát jsme se ale tady s klubem ani Martinem Strakou vůbec nebavili, jen doma jsme přemýšleli. Kdyby mě chtěli, byla Plzeň tenkrát první volba. Teď to dopadlo.

Olomouc se vás nesnažila udržet?
Snažili se, hrozně se mi tam líbilo. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, dali mi fakt šanci. Teď jsem prostě musel myslet trochu více na sebe, než jim splácet nějaký dluh.

Hrál jste proti Plzni rád?
Musím říci, že se mně tady hrálo dobře. Plzeň není tým, který by chtěl kazit hokej. Mně to zrovna takhle vyhovuje víc, než když je to sumo a nastřelování. Je fakt, že většinou jsme s Plzní prohráli, ale ty zápasy mě bavily.

Jaké je to přijít do kolektivu, kde je většina hráčů daleko mladší, než vy?
Já jsem za to hrozně rád. V Boleslavi jsem byl v roli hráče, který by něco v kabině už měl říct. Pak jsem přišel do Olomouce, kde jsem byl třetí nejmladší a sbíral jsem puky. Teď jsem rád, že už nemusím plnit roli bažanta.

Asistenty reprezentace se stali Martin Straka s Jaroslavem Špačkem. Berete to tak, že můžete být více na očích k případnému návratu zpět do reprezentačního dresu?
Je cíl každého hráče se podívat do reprezentace. Bylo to krásné období a rád bych na něj navázal. Všechno to je ale o postupných krocích. Nevím, jestli to budu mít lehčí. Spíš těžší v tom, že asistenti budou pod větším tlakem, když budou brát někoho ze svého týmu. Ale samozřejmě, když ten hráč bude podávat dobré výkony, tak určitě šanci dostane.

Říkal jste, že dojíždíte z Prahy. Čeká vás tedy ještě stěhování?
Plánujeme to. Přes léto možná částečně ještě dojíždět, ale v sezóně se mi nebude chtít jezdit. Chci mít klid na přípravu.

V posledních dnech se hodně mluví o možnosti uzavřít extraligu. Co na to říkáte?
Já nevím, jestli bych to měl hodnotit. Jsme Češi a nemyslím si, že je to dobré řešení.