Dobrý den, paní Mádlová, vy jste původně vystudovaná zdravotní sestřička, později jste toho vystudovala ještě, vždy to však byly zdravotnické nebo zdravotnictví blízké obory, jak jste se k tomu dostala?
Prvopočátek patrně byl, že jsme v rodině měli lékaře, ale za nejpodstatnější z dnešního hlediska vidím fakt, že jsem do nemocnice chodívala na brigády a prostě mi tohle prostředí přirostlo k srdci. Musím ale říct, že tehdejšího rozhodnutí vůbec nelituji.
Začínala jste jako sestřička, ale celkem rychle jste začala postupovat: přes staniční sestru až do vedení FN nemocnice v Plzni a nyní působíte v Praze…
Mám ráda výzvy a jsem zastáncem toho, že pokud ta výzva dává aspoň trochu smysl, tak by ji člověk měl využít, protože jej obohatí. Poznáte chod jiných organizací, naučíte se novým věcem, díky čemuž se pak můžete zapojovat do jiných činností. Myslím, že je důležité nestagnovat a nepropadat příliš do rutiny.
To byl i důvod, proč jste se později rozhodla pro vystudování další vysoké školy, tentokrát pedagogické?
Ano, určitě. Vystudovala jsem i obor učitelství pro střední zdravotnické školy na Palackého univerzitě v Olomouci, abych mohla vyučovat budoucí sestřičky, protože mi dávalo smysl své zkušenosti moci předávat dále.
Co si myslíte o tom, že sestřičky musí mít vysokou školu, což znamená, že se do té praxe dostanou nepoměrně déle, není to škoda?
Já si myslím že to je naprosto v pořádku že mohou sestry a u nás studovat vysokou školu. Jsou to základní kvalifikační programy na úrovni bakalářského studia, kde se budoucí sestra naučí nejen teorii, ale pronikne i do praxe, což považuji za velice důležité. Ale je pravda, že je nezbytné nastavit nějaký mix sesterského vzdělávání, protože ne ve všech oborech musí mít nutně bakalářské studium.
Na vašem životopise mě zaujala, že jste se dokonce dvakrát zúčastnila zdravotnické mise MEDEVAC. Kde jste se potkala s touto výzvou?
Mise pro mě byla obrovská zkušenost, bylo to v letech 2014 a 2017. Jednalo se o mezinárodní misi a vyjeli jsme do Ammánu, kde jsme se starali o civilisté postižené válečným konfliktem v Sýrii. Působila jsem zde jako koordinátor celé mise a zároveň působila jako zdravotník na operačních sálech. Myslím, že se jednalo o mimořádnou zkušenost, která mně dala opravdu hodně.
Změnilo to váš pohled na české zdravotnictví?
Bezpochyby, byla jsem i na dalších stážích ve Spojených státech a ve Velké Británii a úroveň českého zdravotnictví je fantastická já bych byla strašně ráda, aby si lidé tuto devizu dokázali uvědomovat, protože toto rozhodně není ve zbytku světa pravidlem. Málo si uvědomujeme v jak bohaté klidné části naší planety žijeme, a tento poznatek považuji za jedno z největších obohacení, co mně mise přinesly.
V současné době pracujete jako ředitelka AlzeheimerHome v Modřanech, to asi není úplně veselé místo…
To slovo veselé asi není úplně dobře zvolené, protože drobné radosti můžete zažít téměř kdekoliv. Pro mě je zásadní, že mě tato práce naprosto naplňuje. Přestože na tuto nemoc dosud není žádný lék, tak my se musíme naučit s ní zacházet, vnímat za ní osobnost pacienta a pokusit se mu zkvalitnit život a já jsem přesvědčena, že se nám to daří. A možná právě na této chorobě můžeme vidět, jakou terapeutickou sílu má vřelé slovo, laskavost či objetí.
Děkujeme za rozhovor.
Ivana Mádlová, vysokoškolská pedagožka, vystudovaná dětská a všeobecná sestra se specializací v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, ekonomka a politička (v současné době zastupitelka městského obvodu Plzeň 1).
Po absolvování střední zdravotnické školy nastoupila jako zdravotní sestra na kardiologickou jednotku intenzivní péče v FN Plzni, později zastávala funkci staniční sestry a pracovala na úseku hlavní sestry FN Plzeň jako manažerka kvality. Byla součástí vrcholového managementu FN v pozici vedoucí odboru řízení kvality. Pracovala na ústředí Všeobecné zdravotní pojišťovny, jako ředitelka zdravotní péče v soukromém zdravotnickém holdingu. Podílela se na tvorbě legislativy zdravotnictví a zdravotnického školství, vedla národní grant při MZ ČR v oblasti řízení kvality. Napsala publikaci Ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou. V současné době pracuje jako ředitelka pražského centra Alzheimer Home v Modřanech a jako vyučující na 2.LF UK v Motole.
