Hokejová válka o všechno se blíží. Hráči musí dodržovat věci, které zní jako fráze, popisuje kouč Plzně

Před deseti lety jste tu se Spartou slavil postup do semifinále. Vzpomněl jste si na to?
Upřímně řečeno, vůbec mě to nenapadlo, až teď jste mi to připomněli. Pamatuju si, že se rozhodovalo v šestém zápase v prodloužení a gól dal myslím Lukáš Pech. Bylo to samozřejmě příjemné. Postoupili jsme tehdy do finále a pro mě to bylo vlastně první finále v trenérské kariéře.

Vybavíte si z té série ještě něco konkrétního?
Je to už dlouho, ale pamatuju si, že jsme byli hodně domlácení. Měli jsme několik zraněných klíčových hráčů. Buchtele - Přibyl - Forman byla naše klíčová lajna a Přibyl tehdy utrpěl těžké zranění kolena po souboji u mantinelu na modré čáře, myslím, že právě tady, což mu prakticky nakonec ukončilo kariéru. Byla to velká rána, protože to byl talentovaný hráč a měl namířeno do NHL do Calgary. Ale nadále měl ještě další zdravotní problémy a táhlo se to s ním. Buchtele měl zase zlomený prst. Do finále jsme šli dost zdecimovaní a v sérii s Libercem nám chybělo asi sedm hráčů.

Teď je situace jiná? Je kádr v pořádku?
Ano, momentálně jsme v plné síle. Samozřejmě byly nějaké nemoci nebo drobnosti, ale to je normální. Teď jsme kompletní, což je důležité. Doufám, že to vydrží, protože zdraví je jedna z věcí, která v play-off hodně rozhoduje.

Nevyhnutelně se bude mluvit o vaší sparťanské minulosti. Je to pro vás speciální série?
Bavili jsme se o možných soupeřích, jako asi všichni. Ale ve své podstatě je to jedno. Já jsem na Spartě strávil osm nebo devět let, takže se to samozřejmě bude připomínat. Já se to ale budu snažit utnout a brát co nejvíc s nadhledem. Sparta je vždy velké téma, ať hraje s kýmkoliv. Vždy se řeší, kdy konečně získá titul. Je to každoroční balvan, který se valí, i já toho byl součástí. Teď ale nejsem ve Spartě, jsem v Plzni. A jestli chceme postoupit, tak je jedno, kdo proti nám stojí – musíme ho porazit.

Jaké pro vás bude vrátit se do Holešovic?
Zažil jsem Spartu jak v Holešovicích, tak v O2 areně. Těžko říct, kde jsem strávil víc času, možná je to tak půl na půl. Přechod do O2 areny byl tehdy pro Spartu dost zásadní. V Holešovicích to ale všechno začínalo, je to prostě historie. Vím, že je tam širší hřiště a nové mantinely, ale jinak to pro mě není nic zásadního.

Kladno v předkole Spartu hodně potrápilo. Co vám ta série ukázala?
Hlavně vyrovnanost celé soutěže. Extraliga je letos opravdu hodně vyrovnaná. Když jsem viděl některé predikce před tou sérií, tak hodně expertů předpovídalo výsledek 3:2 pro Spartu – a přesně tak to dopadlo. Kladno ukázalo svou sílu. Na druhou stranu je potřeba říct, že Sparta šla do série bez dvou, tří centrů, což každé mužstvo poznamená. Jak se postupně hráči vraceli, tak byla Sparta pevnější.

Sparta odehrála pět těžkých zápasů, čtyři šli do prodloužení. Může to pro vás být výhoda?
To se samozřejmě nabízí jako otázka. Když se série takhle natáhne, může tam být určitá únava. Na druhou stranu, když ji zvládnete a ještě pod velkým tlakem, může to být spíš regenerační injekce. Myslím si, že Sparta bude spíš povzbuzená. My už naopak cítíme, že bychom chtěli hrát. Ta pauza je dlouhá. Oni jsou rozehraní, my jsme měli čas potrénovat. Uvidíme, pro koho to nakonec bude výhoda. Každý tým chce za každou cenu uspět, my také.

Připravovali jste se na více možných soupeřů?
Ano, samozřejmě. Jak se možnosti zužovaly, připravovali jsme si materiály na různé varianty. Ty týmy se ale stejně dobře znají ze základní části. V play-off je však hokej trochu jiný a rozhodují jiné věci než v základní části. My jsme v přípravě na čtvrtfinále udělali maximum, v úterý ještě máme trénink a ve středu startujeme. Uvidíme, zdali na nás bude vidět herní výpadek.

Na co bude podle vás v sérii klíčové se zaměřit?
Máme čtyři základní body, na které se chceme soustředit. Ty budeme chtít dodržovat, ale ty samozřejmě prozrazovat nebudu.

Říkal jste, že úroveň v play-off musí být ještě jinde než v základní části. Jak tým na to připravujete?
Naší rolí je dát hráčům servis, ale zároveň je nezahltit informacemi. Musí to být vyvážené. Hráči musí chtít, musí držet při sobě a dodržovat určité principy naší hry. A pak tam musí být i ta nadstavba – odvaha, statečnost a všechny ty věci, které možná zní jako fráze, ale v play-off skutečně rozhodují.