Zobrazení položek podle značky: Zoo Plzeň

Scenárista, spisovatel a herec Zdeněk Svěrák, jenž se před 55 lety podílel na zrodu fiktivního českého génia Járy Cimrmana, se v plzeňské zoo stal kmotrem unikátního živočicha - myšice Cimrmanovy. Plzeňská zoo tohoto jediného českého endemitního hlodavce, vyskytujícího se na nevelkém území v okolí Žatce, chová jako jediná zahrada. Doplňuje její rozsáhlou kolekci desítek druhů chovaných hlodavců.

Myšice Cimrmanova byla poprvé popsána jako nový poddruh myšice malooké v roce 2002. Po imaginárním všeumělovi Járovi Cimrmanovi se tak nejmenují jen ulice či školy, ale také vesmírná planetka, poddruh myšice nebo například nedávno popsaný nový druh ostružiníku, který zoo rovněž pěstuje, uvedl zoolog zahrady Tomáš Peš.

"Když jsem se dozvěděl, že byla nalezena myšice, která je endemit, to znamená že nikde jinde není, tak jsem si říkal, že bych u toho měl být, když se objevitelé rozhodli dát jí Cimrmanovo jméno. Já jsem si myslel, že není možné najít takzvaný endemit, a ono se ukazuje, že jsme měli štěstí, a zrovna to bylo v oblasti, kde jsem začínal svou pedagogickou dráhu, na Žatecku," řekl Svěrák.

Svého drobného kmotřence, kterého laik nerozezná od obyčejné myši, viděl v expozici jen několik vteřin. Velký zájem totiž hlodavce přiměl držet se v úkrytu. Cimrman by se podle Svěráka nejspíš nikdy nenadál, že po něm bude pojmenován živočišný poddruh. A nic na tom nemění fakt, že myšice nejsou zrovna dlouhověké. Dožívají se asi dvou let. Cimrmanův vztah ke zvířatům byl podle jeho duchovního spoluotce vřelý. "Miloval všechna zvířata bez rozdílu srsti či opeření, s výjimkou potkanů. Myši měl rád, o bílých myších se mu i zdálo, ale potkany úplně z duše neměl rád," popsal Svěrák.

Na to, že na Žatecku žije nový živočišný endemit, se podle Peše přišlo neobvyklým způsobem. Vědci tam zkoumali v 70. a 80. letech 20. století vývržky sovy pálené, aby poznali její potravní skladbu. Ve vývržcích je ale zaujaly pozůstatky malého hlodavce. Porovnáním s lebkami jediného tak malého druhu myšice ve střední Evropě, myšice malooké, ale zjistili podobnost, ale zároveň odlišnosti. Na základě těchto zjištění byla endemická myšice Cimrmanova popsána v roce 2002 jako nový poddruh. Její izolovaný výskyt pouze v plevelné vegetaci v okolí Žatce nebyl podle Peše dosud vědecky objasněn.

Do plzeňské zoo je přivezl asi před dvěma lety botanik a zoolog Peš, který je při rodinné dovolené na různých místech odchytával. "Náš šéf vyjel do terénu a chytal a chytal on i celá jeho rodina. Myšice k nám přijely asi čtyři nebo pět párů v několika boxech s popsanými lokalitami - od cesty přes letiště, hnojiště až po hřbitov. Oříšek pro nás byl manuál na spojení myší, dostali jsme instrukce spojit třeba letiště s hnojištěm nebo hřbitov s cestou," uvedla chovatelka Kristýna Rothová. Podle ní se podařilo zahradě zhruba za dva roky odchovat víc než 15 mláďat.

čtk
Foto: K. Misíková

Dvě nová mláďata lemurů rákosových přibyla v letošním roce do pavilonu Madagaskar v Zoo Plzeň. Nejnovější přírůstek, který se narodil 19. července, dostal jméno Mailo.

Kriticky ohrožený lemur rákosový je nejvzácnějším druhem pavilonu Madagaskar. "Vyskytuje se pouze u největšího madagaskarského jezera Alaotra na východě ostrova. Aktivuje jak v průběhu dne, tak i noci. Nejčastěji bývá aktivní během úsvitu a za soumraku a dpočinek tráví na stéblech šáchoru," popsal mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba.

Žije v malých rodinných skupinách, jejichž počet se zpravidla pohybuje v rozmezí 3-5 jedinců. "V těchto skupinách bývá většinou vyšší počet samců, avšak vůdčí roli zastává samice. Prostor, na kterém žijí, je neustále zmenšován na úkor nových rýžových polí. Domorodé označení těchto lemurů zní bandro. Pro ochranu jezera a jeho okolí byl sestaven samostatný projekt, podporovaný i z výtěžku evropské madagaskarské kampaně z minulých let. Naše zvířata jsou jedinými zástupci svého druhu v České republice," podotkl Vobruba.

Zoo Plzeň se v roce 2008 stala prvním tuzemským chovatelem tohoto druhu i celého rodu. Odlišuje se svým vzhledem i barvou od zbylých druhů v sousedních expozicích. 8.12. 2016 se v plzeňské zoo narodilo první tuzemské mládě tohoto druhu, od té doby dalších sedm. "V roce 2021 se v expozici narodila hned dvě mláďata a rodina v expozici tak vzrostla na 6 jedinců; další pár žije v chovatelském zákulisí," dodal Vobruba.

Poprvé v historii se v Zoo Plzeň narodila zebra bezhřívá. Jedná se o samici a na svět přišla 22. srpna, informoval mluvčí zoo Martin Vobruba.

Podle Martina Vobruby v Plzni nyní žije dospělý pár této velmi ohrožené zebry.  Chov byl zahájen před rokem, v červenci 2020, kdy nahradili nejčastěji chovanou zebru Chapmannovu. "Mládě už si vyzkoušelo v doprovodu matky první procházku venkovním výběhem na srpnovém slunci," dodal Vobruba.

Statek Lüftnerka, který je součástí Zoo Plzeň, má nové obyvatele. Sedm selat přeštického prasete se narodilo 6. srpna v odpoledních hodinách.

"Jedná se o pět samců a dvě samice. Matkou je tříletá prasnice narozená v naší zoo a dvouletý kanec ze zemědělského podniku v Mladoticích," uvedl mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba. V současné době chová podle něj plzeňská zoologická zahrada dvě prasnice, kance a jejich potomky.

Novým obyvatelem se pyšní zoologická zahrada v Plzni. Je jím samec šimpanze učenlivého Siri, který se na západ Čech přestěhoval z Polska. Čtyřiatřicetiletý opičák se teď v zoo rozkoukává, návštěvníci ho tak zatím vidět nemohou. Čeká ho také seznamování s místními samicemi, se kterými by do budoucna mohl založit rodinu.

Šimpanzího samce přivezli ošetřovatelé do Plzně s několikaměsíčním zpožděním způsobených koronavirem. Siri teď v zahradě zaplní místo po oblíbeném šimpanzi Baskovi, který náhle v květnu uhynul na srdeční selhání. „Siri se narodil v královédvorském Safariparku v roce 1987. V současnosti se v naší zoo zabydluje ve veřejně nepřístupné části expozice, seznamuje se s prostředím, ošetřovateli a přes bariéry i s místními samicemi,“ sdělil mluvčí Martin Vobruba ze Zoologické a botanické zahrady města Plzně.

Podle ošetřovatelů se šimpanz ukázal jako velký kliďas během převozu, když navzdory dlouhým kolonám i vedru cestoval ze zoo v Krakově bez problémů. V historii je to čtvrtý samec šimpanze na západě Čech. Návštěvníci zahrady si v minulosti oblíbili už Tondu, Fredyho i zmíněného Baska. Zoo teď chová dvě samice, Mariu a Brigitte. Společně se Sirim by měly na světě udržet ohrožený poddruh Pan troglodytes troglodytes původem z afrického Gabonu.

V plzeňské zoo naočkovali dva samce mláďat rysů červených, kteří se tam narodili letos 9. května. Šlo o jejich první vakcinaci, kombinovanou proti třem chorobám. 

Podle mluvčího Zoo Plzeň Martina Vobruby jde o třetí odchov současného chovného páru, loni se narodily tři samice. Expozice pro rysy červené a kanadské byly v Plzni otevřeny v roce 2006, poprvé se tam rozmnožili o rok později.

"Samice je zkušená matka, proto byla mláďata kontrolována jen pohledem a celému odchovu jsme nechali volný průběh. Malá rysata jsme poprvé zkontrolovali a zvážili ve třech týdnech, kdy nadešel čas jejich prvního odčervení. Obě koťata prospívají velmi dobře," uvedl Vobruba. Po měsíci při čipování vážila kolem jednoho kilogramu. "Koťata jsou velmi plachá a zatím tráví většinu času ve vnitřní ubikaci. Očekáváme, že koncem července by už mohla být pravidelně viděna ve venkovním výběhu," dodal.

Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně stavebního povolení by měl být hotový do dvou let. Pak požádá o dotaci, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Stavbu by rád zahájil do čtyř let. Podle prvního náměstka primátora Romana Zarzyckého (ANO) je dotace podmínkou, aby se město do stavby pustilo. Dodal, že jde o jeden z největších projektů zoo v ČR.

"Už se začalo projektovat. Vyhrála to pražská firma Masák & Partner," uvedl Trávníček s tím, že firma stavěla například výběh pro slony ve zlínské zoo. Stavbu připravuje odbor investic města. Až bude hotový prováděcí projekt se stavebním povolením, požádá o dotaci. "Pokud budou evropské dotační tituly, tak o ně budeme usilovat. Pokud ne, tak budeme zkoušet ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj, kultury a další. Budeme hledat různé zdroje a něco zaplatí město a možná kraj," uvedl Trávníček. Zoo si najme firmu, která bude peníze shánět a administrovat.

Městské pozemky jsou podle něj po deseti letech vykupování a scelování připravené, stejně jako změna územního plánu. Penězi na projekt potvrdilo vedení města, že chce areál opravdu budovat. Stavba bude rozložená do tří etap, ideálně by se mohly stihnout za čtyři roky. Podle Zarzyckého by město tak velkou stavbu složitě hradilo jen z vlastních zdrojů. "Náklady začínaly před lety na 250 milionech korun a dneska už jsme téměř na miliardě," uvedl.

Právě kvůli vysokým nákladům i pro Plzeň se projekt rozdělí na tři části. "V první etapě by to byli vlastní sloni, oplocení, inženýrské sítě, vstup a restaurace. Ve druhé související tříhektarová botanická expozice a ve třetí zbytek. Lépe seženeme třetinu peněz, než najednou miliardu," uvedl ředitel. Kromě slonů mají být v pavilonu orangutani, tapíři, ptáci a asijské druhy. Město zoo trvale výrazně podporuje. Je jednou z největších atraktivit v Plzni, uvedl Zarzycký. Předloni měla rekordní návštěvnost přes půl milionu lidí, loni vinou pandemie o čtvrtinu méně. "Jestli se to letos do listopadu zase nezavře, tak by to mohlo být 400.000, protože teď máme obrovskou návštěvnost. Minulý pondělí a úterý tady bylo vždy kolem 9500 lidí," uvedl ředitel.

Slony sežene zoo podle Trávníčka bez problémů v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, uvedl. V Plzni budou jen sloni indičtí, jsou menší, klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. "Indický slon, to je pracovní, skoro domácí zvíře," řekl. Podle Trávníčka by měl být v Plzni jeden sloní býk a dvě až tři samice. Africké slony zoo nechce, protože jsou nebezpeční pro lidi, divocí a ohromní.

čtk

Plzeňská zoo dnes poprvé představila a pokřtila dvojčata velmi vzácného levharta čínského, která se v zahradě narodila 9. června. Samička, která váží 2,5 kilogramu, dostala jméno Chen a tříkilový sameček se jmenuje Chang. Veterinářka s ošetřovateli je dnes zvážili, odčervili a očipovali. Obě koťata už jsou ve venkovním výběhu, ale zatím ve vnitřní ubikaci samice. Návštěvníci zoo je uvidí běhat venku až zhruba koncem prázdnin. Vzhledem k tomu, že jde o plaché šelmy, které nemají rády hodně lidí a vedro, bude je možné vidět hned po ránu nebo spíše večer, řekla zooložka Lenka Václavová.

Samice Tika, které je 3,5 roku, dovezená v roce 2019 do Plzně z polského Krakova, je prvorodička. Podle Václavové se o mláďata stará velmi pečlivě, což bylo pro ošetřovatelé milým překvapením, protože samice často své první odchovy nezvládají. Otcem je teprve dvouletý samec Amadu, kterého získala zoo v červenci 2020 z rakouského Haagu. "Letos v únoru jsme pár spojili a v květnu bylo jasné, že spojení dopadlo úspěšně," uvedla Olga Kezniklová z propagace zoo. Mláďata, která měla po narození 1,2 a 1,6 kilogramu, prospívají velmi dobře. Koťata zůstávají se samicí do 1,5 roku věku.

"Levhart čínský patří mezi nejkritičtěji ohrožené poddruhy zvířat na světě. Je jedním ze vzácných endemitů (zvíře vyskytující se pouze na jednom místě) Číny," řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Jeho populace je malá, fragmentovaná a izolovaná jen ve východní části Číny. Přežívají v několika od sebe vzdálených přírodních rezervacích. Ve volné přírodě jich žije mezi 170 až 300, v zoo 47, z toho 39 v evropských zahradách.

"Je problém je mít, protože jich je opravdu málo," uvedla Václavová. Podle ní matka zalezla k mláďatům a od té doby neopouští ubikaci. Koťata se živí mateřským mlékem, ale mohou jíst i maso. "Samice dostává svoji potravu - králíky, slepice a hovězí, kolem dvou tří kil denně, a musí hlavně hodně pít čerstvou vodu," řekla. Dospělí samci v zoo mohou mít až 40 kilogramů.

Mláďata byla dnes teprve podruhé oddělena od matky. "V půlcentimetrovém čipu tvaru fazolky, který je něco jako občanka, dostala svůj číselný kód. Čtečkou se zjistí, co je to za zvíře, jeho původ, krev a všechno. Je to také kvůli tomu, že jsou nesmírně vzácní, jsou v CITES I (úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými volně žijícími živočichy a rostlinami), což je úplně nejvyšší ochrana na světě," uvedl Trávníček.

K chovu levhartů čínských se plzeňská zoo vrátila v roce 2019, poslední mláďata odchovala před deseti lety. Zoo má ještě levharty sněžné, jichž je po světě výrazně více.

čtk

Plzeňské zoologické zahradě se podařilo loni v prosinci přivézt pro osaměle žijícího samce tygra ussurijského novou samici. Kvůli pandemii koronaviru a uzavření pro veřejnost zahrada představila tygřici až dnes. Pětiletou Milashki získali z anglické zoo ve Woburnu. Zároveň zoo také otevřela nový výběh tygrů, který se modernizace dočkal po 18 letech.

Rekonstrukce výběhu za 1,7 milionu korun přinesla zpevnění svahu, nové odpočinkové terasy pro tygry, nové výsadby a výsevy i novou branku do výběhu. Expozici otevřel a čestným kmotrem tygřice se stal první náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký.

Od původního otevření výběhu v roce 2003 zde postupně žila samice Tsamara (přiletěla z Calgary v roce 2004) a čtyři různí samci – Mauglis, Uchi, Bajkal a Tiber. Mláďata se narodila v letech 2005 (2 samice) a 2011 (3 samci).

"Tygři se v zoo dožívají věku kolem 17-18 let, vzácně dosáhnou i přesáhnou hranici 20 let. Tygr ussurijský je známý i pod názvem tygr sibiřský – v mnoha jazycích hlavně amurský,  a je největší kočkovitou šelmou světa. Ve volné přírodě jich žije kolem 500 a v zoo na 1000. V Evropě je chová kolem 190 zoo," upřesnil mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba.

Plzeňská zoo chovala od roku 1971 také tygry malajské a později indické, odchovat se je nepodařilo. Počátek chovu tygrů ussurijských neboli sibiřských v Plzni se datuje 30. červnem 1978, kdy zoo získala tříletou Jenny. První křtiny zažila zoo v roce 1982 se samcem Amurem rodičů Jenny a Matěje. Žádné mládě tohoto páru se ale nepodařilo odchovat. V roce 2000 přestali být chováni tygři v pavilonu šelem a chov tygrů ussurijských byl obnoven v přírodním výběhu příchodem Mauglise 11. prosince 2003.

Mládě kočkodana brazzova se narodilo na konci března v plzeňské zoologické zahradě. Jeho pohlaví zatím chovatelé neznají, informoval mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba.

Současný chovný pár tvoří samec z Francie (*21.5.1998 Zoo Saint-Martin de la Plaine, příchod 13.3.2010 ze Zoo Pont Scorf) a samice z vlastního odchovu Zoo Plzeň ( *5.5.2005).  "Měli již několik mláďat. Nejmladší přišlo na svět 27. března 2021. Jeho pohlaví zatím není známé. V rodině jsou nyní ještě dva starší sourozenci," uvedl Vobruba.

V Zoo Plzeň je tento druh chován již od roku 1981, stejně jako makak lví. První pár se jmenoval Ťulda a Mamka. Následovaly například Beruška, Ulla, Prcek a desítky mláďat v několika generacích. V 90. letech byl prvním zástupcem primátů, který opustil klece Tropického pavilonu a začal žít na ostrově se stromy. Ten je nyní určen gibonům a kočkodani sdílí pavilon a sousední ostrov v africké části zoo vedle gueréz angolských.

Tento druh kočkodana je monogamní, žije tedy v párech s odrůstajícími mláďaty, bez přítomnosti více dospělých nepříbuzných samic či samců. Obývá africký deštný les. V Evropě jej chová kolem 60 zoo, v nejbližším okolí Plzně Zoo Ústí nad Labem a Bratislava, se kterými historicky došlo k výměnám chovaných jedinců. Pro tyto primáty je veden Evropský záchranný program (EEP).

Mláďata mají oproti dospělým světlejší, olivově zelenou srst a méně výrazné oranžové a bílé skvrny srsti na hlavě a obličeji. Ty slouží v šeru pralesa ke komunikaci a teritoriálnímu chování bez použití zvuku, který by mohlo slyšet nežádoucí ucho predátora.

Ve věku 28 let zemřel v plzeňské zoo šimpanzí samec Bask. Pravděpodobnou příčinou smrti bylo srdeční selhání. Informaci v pondělí potvrdil mluvčí zoo Martin Vobruba.

"Koncem minulého týdne přišla plzeňská zoo o jednoho člena šimpanzí tlupy, samce Baska. Uhynul ve čtvrtek 13. května krátce po poledni ve věku 28 let," uvedl Vobruba. Pravděpodobnou příčinou bylo podle jeho slov srdeční selhání. Bask se totiž už více než rok léčil. Definitivní příčinu však stanoví výsledky pitvy.

Bask se narodil v královédvorské zoo v roce 1993, do Plzně přijel v roce 2000. Byl po Tondovi (1964-1984) a Fredym (1987-2002) třetím historickým samcem v chovu a stal se otcem samic Bamii (2003) a Caily (2020). V Plzni tak zůstaly čtyři dospělé samice a šestnáctiměsíční Caila. 

Šest lemurů se narodilo v rozmezí měsíce v plzeňské zoo. Kvůli dosud uzavřeným vnitřním expozicím ale nejsou pro návštěvníky zatím vidět. 

Asi 150 lidí, především matek s dětmi, přišlo během dopoledne i přes chladné počasí a občasné dešťové a sněhové srážky do plzeňské zoologické zahrady. Zoo se kvůli pandemii koronaviru zavřela před Vánocemi, dnes se mohla poprvé otevřít. Lidé zatím nemohou chodit do vnitřních pavilonů, na pětinu kapacity je omezený maximální počet návštěvníků. Pro zoo, která má spolu s Dinoparkem 21 hektarů plochy, to představuje limit 2500 návštěvníků. Zatím tak ani o víkendech nehrozí, že by se zájemci do zoo kvůli překročení povolené kapacity nedostali, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.

Po více než třech měsících bude moci otevřít své brány také Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Od 12. dubna může obnovit provoz ve venkovních prostorech, naplnit může nejvýše 20 procent kapacity, což je asi 2500 lidí.

Po pěti letech je znovu k vidění výstava o historii plzeňské zoo. Je umístěna ve Smetanových sadech a její hlavní náplní je obrazové a textové porovnání vzhledu expozic a areálu „včera a dnes“.

Tradičně počátkem března se probudili medvědi v plzeňské zoo po tříměsíčním zimním spánku. Eliška, Honza a Miky se poté vydali do svého výběhu. Po dlouhém odpočinku ztratili část své hmotnosti, nyní začínají ošetřovatelé opatrně s jejich krmením.