Zobrazení položek podle značky: ZČU Plzeň

Studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni navrhli plně funkční prototyp elektrického motocyklu La Boheme. Pojízdný a plně funkční prototyp vznikl v magisterském navazujícím ateliéru designu jako vyústění předchozí online výuky.

Studenti si kladli otázky, jak předejít dopravní zácpě ve městě. Jak motorku svobodně využívat, aniž bychom si ji museli koupit a servisovat. Či jak "převléci" design podle nálady jako tričko. Studenti se s pedagogy scházeli online. Konzultovali jednotlivé nápady, sdíleli skici, diskutovali a snažili se najít řešení, která by dokázali v omezených podmínkách realizovat. 

"Hledali jsme možnosti, jak originálně pojmout téma malého městského motocyklu. Jako podklad nám posloužilo starší ale prověřené šasi, která nám poskytl Neil Smith z firmy DEVS.  Věnoval nám také velké baterie a my měli základní představu o tom, z jakých komponent bude motocykl složen. Výrobce má ambici nabídnout na trh zábavnou motorku, kterou si může uživatel jednoduše přetvořit ke svému obrazu. Má být levná a dostupná všem. Hlavním kritériem byl dlouhý dojezd, možnost individualizace a nízká cena. A samozřejmě množství odkládacích prostor," popsal vedoucí ateliéru Jan Korabečný.

V ateliérové soutěži vyhrál návrh studenta prvního ročníku navazujícího studia Daniela Skotáka. Kapota motocyklu je tvořena látkou na překližkovém rámu - motocykl je díky tomu možné snadno převléknout. "Na jedno nabití dojede motocykl 200 km, čímž by měl držet krok s hustou městskou dopravou," dodává majitel společnosti DEVS Neil Smith. 

Archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zmapují pozůstatky pracovního tábora s Rudou věží smrti u Jáchymova na Karlovarsku. Tato dřívější třídírna uranové rudy u komunistického pracovního tábora Vykmanov II je dnes národní kulturní památkou zapsanou v kulturním dědictví UNESCO. Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR zajišťují s využitím dronů trojrozměrnou dokumentaci památky, v létě budou v blízkosti věže dělat archeologický odkryv.

„Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů připravujeme archeologický výzkum v blízkosti Rudé věže smrti, tedy v prostoru bývalé třídírny a úpravny uranové rudy a pracovního tábora pro převážně politické vězně Vykmanov II,“ říká vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU Pavel Vařeka. Přímo odtud byla v rámci tajné smlouvy mezi ČSR a SSSR po železnici uranová ruda odvážena do Sovětského svazu, kde sloužila stalinistickému režimu k výrobě atomových zbraní. Výzkum ověří dochování pozůstatků areálu z konce 40. a 50. let.  „Pracovní tábor byl zrušen v roce 1956 a následně byl využíván závodem Škoda Ostrov, přičemž doznal velkých změn. Archeologický výzkum se pokusí odhalit původní povrch, po kterém chodili vězni v 50. letech,“ přibližuje Pavel Vařeka, který bude v okolí Rudě věže smrti provádět výzkum se svými studenty během července. Cílem sondáže je také získat materiální doklady o provozu zařízení a o životních podmínkách vězňů.

Nálezy z nedalekých trestních pracovních táborů však budou moci lidé vidět už od konce května. Konfederace politických vězňů ČR Rudou věž smrti nově zpřístupnila a otevřela tu expozici věnovanou životu lidí vězněných v pracovních táborech. Zkušební provoz areálu proběhne ještě 22. – 23. května, od 29. května bude expozice otevřená každý víkend a v případě zájmu veřejnosti i ve všední dny. Zájemcům budou na místě k dispozici průvodci na pravidelném návštěvním okruhu v exteriéru i interiéru věže. „V expozici přímo v objektu Rudé věže smrti budou poprvé veřejnosti představeny archeologické nálezy z výzkumů nedalekých trestních pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II. Jedná se zejména o osobní předměty vězňů, pozůstatky vybavení a konstrukce vězeňských baráků, které poskytují hmatatelné svědectví o životních podmínkách v táborech, spojených s nasazením nesvobodné pracovní síly při těžbě uranu, včetně tisíců politických vězňů,“ vysvětluje Pavel Vařeka, který s týmem archeologů Fakulty filozofické ZČU prováděl výzkum pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II už v letech 2018 a 2019. Právě jejich nálezy si lidé budou moci poprvé prohlédnout.

„Velmi si vážíme spolupráce s katedrou archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, vedenou panem docentem Vařekou, a jsme vděčni za zapůjčené archeologické nálezy, které můžeme v Rudé věži smrti návštěvníkům ukázat. Společně tak můžeme poskytovat důkazy o drsných podmínkách politických vězňů komunistického režimu, kteří uranovou rudu těžili, následně připravovali na transport do bývalého Sovětského svazu a kteří za to byli nuceni zaplatit svým zdravím nebo dokonce životy,“ doplňuje Petr Dub, předseda Konfederace politických vězňů ČR. Konfederace ve spolupráci s partnery plánuje otevřít v Rudé věži smrti mezinárodní památník a vzdělávací centrum, které budou historii tohoto místa důstojně připomínat.

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) se stala testovacím místem vysokorychlostních přenosů dat prostřednictvím 5G sítě. Díky projektu ministerstev pro místní rozvoj a průmyslu "5G pro 5 měst" instalovala společnost O2 vysílač přímo v hlavním kampusu na Borských polích. Testování sítě je na ZČU součástí celouniverzitního projektu SmartCAMPUS (Chytrý kampus), který se tak rozšířil o další moderní technologie.

V plzeňském výzkumném centru RICE Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (ZČU) vyvinuli unikátní technologii na separaci plastů až s 99procentní čistotou. Právě na čistotě vstupního materiálu, účinnosti separace i recyklace závisí kvalita druhotného zpracování plastů. Technologie je založena na principu elektrostatické separace.

Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se zapojila do projektu společnosti Softech, jehož cílem je s využitím moderních technologií podrobně monitorovat život včel. Na střechu fakulty byly proto umístěny dva úly, které jsou nepřetržitě sledovány kamerami a čidly. Získané údaje poskytnou příležitost pro zpracování bakalářských či diplomových prací. Nahlédnout do světa včel budou moci také posluchači Dětské technické univerzity, Univerzity třetího věku i veřejnost.

Dlouhé hodiny strávené u počítače při distanční výuce nebo home office zdraví a kondici nesvědčí. Katedra tělesné výchovy a sportu Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) proto už podruhé přichází s výzvou, která má rozhýbat studenty, zaměstnance i absolventy ZČU. Zapojit se do ní mohou také zaměstnanci Fakultní nemocnice Plzeň. Sportovní výkony účastníků výzvy, nazvané Poděkuj sportem, pak univerzita promění na peníze, které jako poděkování za mimořádné nasazení v péči o nemocné v době epidemie koronaviru předá Fakultní nemocnici Plzeň.

Letní školy Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se připravují na sezonu, největší z nich, Mezinárodní letní jazyková škola, již přijímá přihlášky. Zájemci se ale mohou hlásit i na některé menší školy. Většina organizátorů věří, že v létě už bude možné kurzy uspořádat. Jejich průběh přizpůsobí protiepidemickým opatřením, nejčastěji plánují omezit počty žáků ve skupinách. Potvrdit konání a konkrétně popsat průběh kurzů budou moci teprve tehdy, až budou známá vládní nařízení pro letní měsíce.

Chytrý hasičský oblek, který měří okolní teplotu a určuje přesnou polohu. Smart textilie monitorující tělesnou teplotu, srdeční tep nebo EKG. Elektrostatický separátor, jenž separuje plasty s čistotou 99%. A to nejsou zdaleka všechny úspěchy, kterými se Fakulta elektrotechnická (FEL) Západočeské univerzity v Plzni může pochlubit.

Plzeňské výzkumné centrum NTC Západočeské univerzity zahajuje projekt BETERKA zaměřený na krizové situace a budoucí epidemické hrozby. Reaguje na aktuální výzvu ministerstva vnitra směřující k přípravě složek integrovaného záchranného systému. Cílem je poučit se z koronavirové pandemie a připravit pro ČR nástroje pro systém spolehlivé diagnostiky lidí, u nichž se nákaza projevuje zvýšenou tělesnou teplotou.

Podíl absolventů plzeňské fakulty pedagogické (FPE), kteří zůstávají ve školství, se po letech zvýšil z přibližně 70 procent na loňských téměř 89 procent. Značný vzestup zájmu čerstvě vystudovaných učitelů o nástup do mateřských, základních i středních škol je zřejmě dán rostoucí atraktivitou profese, což vyplývá ze zvyšování výdajů na regionální školství.

Odborníci z plzeňské Fakulty aplikovaných věd (FAV) Západočeské univerzity vytvořili webovou databázi jazykové poradny Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (ÚJČ). Z ní mohou například lidé zjistit, jak se správně píše název nemoci covid-19, původ slova brusle nebo jakou jazykovou příručku mají kdy použít.

Správná volba zobrazovacích metod a jejich provedení často hraje klíčovou roli v diagnostice i léčbě většiny onemocnění. Radiologie patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti medicíny. Obor je možné opět studovat i na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity Plzni (ZČU).

Když si vyslechnete příběh pacienta, výroba pomůcky má pak úplně jiný význam, říká student oboru Ortotika - protetika na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Co všechno obnáší tento obor a co vystudovaný ortotik - protetik v praxi dělá? Na detaily studia specializovaného oboru Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni jsme se zeptali jednoho ze studentů, Tomáše Benčíka.

Často přemýšlíte o tom, co nám přinese budoucnost? Zajímají vás moderní technologie? Doufáte, že nám budou usnadňovat život, ale budou také zároveň šetrné k přírodě? Chcete se na jejich vývoji podílet?

Rozsah upravené podoby maturitních zkoušek nebude mít na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) zásadní vliv na přijetí studentů. Pro školu bude důležité, aby měli uchazeči ukončené středoškolské vzdělání a aby měli maturitní vysvědčení. Kritéria přijímacího řízení si stanovují jednotlivé fakulty podle svých požadavků. Některé fakulty se připravují na přijímací řízení, jiné přihlédnou například ke středoškolskému prospěchu uchazečů či k jejich výsledkům v národní srovnávací zkoušce, řekla mluvčí univerzity Šárka Stará.

Kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR došli k závěru, že na základě dostupných faktů nelze potvrdit ani vyvrátit žádný z možných způsobů úmrtí bývalého ministra zahraničních věcí ČSR Jana Masaryka, k němuž došlo v noci z 9. na 10. března 1948. Zatímco podle předchozího šetření z let 2001–2003 byl bývalý československý diplomat zavražděn, nyní kriminalisté připustili, že příčinou smrti mohla být sebevražda. Skoro rok a půl trvající vyšetřování tak nepřímo potvrdilo závěry týmu výzkumného centra Nové technologie (NTC) Západočeské univerzity v Plzni.