Zobrazení položek podle značky: Národní park Šumava

Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m³. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m³ kůrovcových těžeb. 

Letošní rok bude ve statistikách návštěvnosti Národního parku Šumava už navždy výjimečným. Důvod je všem dobře známý – koronavirová krize, která zásadně změnila veškeré návštěvnické trendy. Nejprve podprůměrná návštěvnost kvůli špatným podmínkám, posléze i kvůli jarní vlně koronaviru. Poté ale přišlo rekordní léto, které ovšem opět přerušila pandemie Covid-19.

Z důvodu opatření Vlády ČR proti šíření epidemie COVID-19 uzavřela Správa NP Šumava všechna svá informační centra a návštěvnická střediska. Uzavřena budou do odvolání, minimálně však do 25. října.

V Národním parku Šumava a jeho německém protějšku NP Bavorský les potvrdili odborníci dvě divoce žijící vlčí smečky. Jedna vlčí rodina využívá lesy mezi Finsterau a Srním a druhá je stále více vidět mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou. Výskyt potvrdily fotopasti, rozsáhlé monitorování, rozbory genetických vzorků a také práce v terénu, při níž vědci podle vytí rozlišili dvě různé oblasti.

Prameniště jsou významnými mokřady a začíná jimi většina našich potoků a řek. Mnohá z nich jsou ale vážně poničena odvodňováním. Právě na prameništích proto Správa Národního parku Šumava v těchto dnech zahajuje rozsáhlé terénní práce, jejichž cílem je návrat vody do vysušených mokřadů a obnova drobných potoků.

Vnitřní expozice Návštěvnického centra Kvilda se veřejnosti otevře v úterý 19. května. Budova návštěvnického centra Srní a dále pak informační střediska Kvilda, Kašperské Hory a Stožec budou veřejnosti přístupné od začátku června.

Plzeňský kraj převezme od letošního června dopravní obsluhu na území Šumavy. Bude zajišťovat každodenní letní provoz hromadné dopravy na území CHKO a NP Šumava, takzvaných zelených autobusů. Dohodl se na tom se Správou Národního parku Šumava (NPŠ), která je provozovala v minulých 24 letech. Oba subjekty podepsaly smlouvu o spolupráci a ještě s Jihočeským krajem budou službu financovat, řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).

Populace tetřívka obecného je na území Šumavy doslova na hranici přežití. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Vyplývá to z monitoringu, který byl zakončen v roce 2019. Tetřívek obecný v současné době, tedy v květnu, prožívá jednu z nejcitlivějších fází svého života – období toku.

Pozorovat vlky, rysy nebo jeleny v šumavských výbězích mohou návštěvníci Národního parku Šumava už od svátečního prodlouženého víkendu. Během května a června se pak postupně otevřou všechna informační a turistická centra v národních parcích, samozřejmě za dodržení protikoronavirových bezpečnostních opatření.

Národní park Šumava byl nucen kvůli koronaviru a s ním souvisejícím opatřením posunout začátek elektronické registrace pro splouvání Teplé Vltavy v úseku od Soumarského mostu do Pěknéz 1. dubna na 27. dubna.

Letošní výrazně teplá zima, kvůli které bylo i na Šumavě méně sněhu, než je obvyklé, nepřála tradičním zimním sportům. I proto lidé využívali nabídky návštěvnických a informačních center Správy NP Šumava více, než v loňském roce.

"Zásadní je omezit styk mezi lidmi na minimum, proto veřejnosti uzavíráme všechny budovy. Jen odbory státní správy NP Šumava a správy CHKO Šumava budou omezeně přístupné pro ta nejdůležitější jednání a to pouze ve středu v době od 14:00 do 17:00 hod. Je však nutností předem si domluvit schůzku telefonicky u vedoucích odborů," uvedl mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Nové rozčlenění území Národního parku Šumava na čtyři zásadní zóny platí od neděle na nadcházejících 15 let. Nová zonace je v některých oblastech i revoluční. Oproti původní zonaci tato už neslouží k regulaci vstupu veřejnosti. Vstup veřejnosti do citlivých území národního parku vymezují klidová území. Jejím hlavním úkolem je definovat cíl a režim území. Stručně řečeno, na jakém území má být příroda ponechána sama sobě, a na jaké části území a s jakým cílem se má hospodařit.

Celých 14 let podával informace o svém životě v Národním parku Šumava jelen Vincek díky telemetrickému obojku, který začal nosit ve svých třech letech. Poprvé byl za účelem nasazení obojku uspán a označen ušní značkou 13. dubna 2005, tehdy mu byly tři roky. Projekt, jehož cílem bylo sledování migrace a prostorové nároky jelenovitých se uskutečnil v letech 2005 – 2007. První rok bylo vybaveno obojky celkem deset jelenů. Kapacita baterií v obojcích byla plánována na dva roky, proto byl jelenům, kteří se po dvou letech vyskytovali na území NP obojek vyměněn.

„Pro divoká zvířata je používání zábavní pyrotechniky, které doprovází hlasité výbuchy a ostré světelné efekty, velmi stresující. Při útěku, většinou noční krajinou, tak vydávají velkou spoustu potřebné energie a také jim hrozí zranění,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.