Zobrazení položek podle značky: holocaust

Kameny zmizelých připomínají oběti holokaustu

Bylo jí jedenáct let, když byla zavražděna v Osvětimi. Zůstalo po ní jen pár obrázků. Nyní osud Margit Koretzové připomene Stolperstein zasazený před dům na plzeňské adrese Skrétova 16. V něm dívka se svými rodiči a bratrem žila před transportem židovských obyvatel Plzně do Terezína v lednu roku 1942. Město ve středu a čtvrtek 7. a 8. září osazuje do ulic na tři desítky Stolpersteine neboli kamenů zmizelých. Mosazné kostky jsou vkládány do chodníků a mají přimět kolemjdoucí k zastavení či jen k myšlence na oběti nacistického režimu. Letošní pokládání kamenů zmizelých se koná v roce, kdy je připomínáno 80. výročí deportace plzeňských Židů do terezínského ghetta.

Oběti holocaustu připomíná 20 nových kamenů zmizelých

Dalších dvacet kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě je teď takových kamenů 77. Kromě 15 kamenů připomínajících židovské oběti holokaustu se město k mezinárodnímu projektu tentokrát poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.

Prešovská 2 1024x682„Když jsme v roce 2012 s tímto projektem v Plzni začínali, instalovali jsme opravdu jen několik málo kamenů, neboť šlo o akci v Plzni zcela neznámou a v tehdejší době také organizačně obtížně zajistitelnou. Byl jsem ale velmi odhodlán Stolpersteine do našeho města přinést a instalovat pamětní kameny do chodníků především před domy, v nichž oběti holocaustu žily před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Jedna věc je totiž číst si o těchto událostech v učebnicích, ale věc druhá je spojit si konkrétní oběť, jméno, osobu se skutečným místem, kde člověk před deportací žil. Vzpomeňme proto na všechny ty, kteří byli součástí města Plzně a byli našimi spoluobčany, i když je to už téměř 80 let,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa při instalaci pamětního kamenu doktora Theodora Eisnera v Prešovské ulici.

„Pro řadu mladých lidí je dnes druhá světová válka a holocaust pouhou kapitolou v učebnici dějepisu. Proto je nutné si trvale připomínat nejen jména obětí, ale i konkrétní příběhy nacistické zlovůle a jedno z nejhorších období našich i světových dějin. Holocaust zůstává trvalým mementem, neboť i dnes Židé musejí čelit nárůstu antisemitismu v Evropě i ve světě,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí, při zahájení projektu na Palackého náměstí, kde byly instalovány čtyři kameny Stolpersteine k uctění rodiny Perelesových.

V letošním roce se město Plzeň do projektu připojilo realizací dvou desítek pamětních kamenů na osmi místech: Palackého náměstí 23, Kardinála Berana 14 a 23, Klatovská 12, Prešovská 4, Přeštická 4 (u Zastávky), Lochotínská 37 a Pod Záhorskem 3. V tomto roce si poprvé představitelé města připomněli nejen osudy 15 obětí lednových transportů v roce 1942 z řad židovského obyvatelstva, ale také pěti obětí nacistické perzekuce plzeňských Romů odsunutých do cikánského koncentračního tábora Lety u Písku. Deportace z Plzně do tábora v Letech probíhaly od 3. srpna 1942.

Prešovská 1 682x1024Realizaci Stolpersteine zahájili zástupci města, centrálního plzeňského obvodu a Židovské obce Plzeň na Palackého náměstí 23, kde vzpomenuli na rodinu obchodníka s cukrovinkami a spolumajitele domu Rudolfa Perelese, jeho druhou ženu Annu a dvě děti. Celá rodina byla zavražděna v koncentračním táboře Izbica. V ulici Kardinála Berana připomínají pamětní kameny rodiny Friedlerových a Kleinových, v Prešovské ulici doktora Theodora Eisnera.

Na Klatovské třídě jsou pamětní kameny věnovány továrníkovi a majiteli domu Zikmundu Friedlerovi a jeho manželce Emilii. Zajímavostí je, že jde o dům na Klatovské třídě 12, kde se nachází Loosův interiér, apartmán doktora Josefa Vogla, známého židovského lékaře, který byl zetěm Friedlerových. Josef a Štěpánka Voglovi uprchli před nacisty do exilu, po válce z Plzně uprchli podruhé před komunistickou totalitou. Z původně rozsáhlého bytu a zdravotnických prostor manželů Voglových se dodnes na Klatovské 12 zachovala jídelna s obývacím pokojem.

Kameny zmizelých, symbolicky uctívající deportované plzeňské Romy, se nově nachází i v Přeštické ulici 4 u Zastávky. Připomínají dospělé i dětské oběti romského holocaustu, Annu a Žofii Janečkových, Františka, Josefa a Antonii Serynkových. Poprvé byly pamětní kameny obětem holocaustu položeny na území Městského obvodu Plzeň 1, a to v ulicích Lochotínská 37 a Pod Záhorskem 3, kde upozorňují na osud významných rodů továrníků Krausových a Hanákových.

Město Plzeň si připomíná oběti holocaustu akcí Stolpersteine od roku 2012. Letošního ročníku se kromě představitelů města a městských obvodů zúčastnili také zástupci Židovské obce Plzeň, navrhovatelé a pozůstalí. Projekt realizuje Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně a Archivem města Plzně. Realizace se stejně jako v loňském roce ujala firma Drahoslava Duny. Odbor kultury obdržel v loňském a letošním roce enormní počet návrhů na realizaci dalších kamenů zmizelých v Plzni, které v následujících letech bude uskutečňovat.

Dalších 24 kamenů po Plzni připomíná oběti holokaustu

Město Plzeň se letos již počtvrté připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě. V současné době je tak v Plzni před domy, v nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno již 57 pamětních kamenů. Mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na tyto oběti nacistického režimu.