Zobrazení položek podle značky: Archeologie

Archeologové ze Západočeské univerzity nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou

Další tzv. dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli pohřeb významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci, svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v severozápadní Evropě. V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena vůbec poprvé. Jak dokládá další nález – pohřeb ženy ze závěru doby kamenné, mohyla byla k pohřbívání využívána i 1000 let po svém vybudování.

Archeologové z Plzně zkoumají v cizině zaniklé římské město kousek od Říma

Archeologové plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) ve spolupráci s italským Muzeem moře a starověké námořní plavby v Santa Seveře provádějí archeologický výzkum zaniklého římského města Castrum Novum v dnešní obci Santa Marinella, 50 kilometrů severně od centra Říma. Castrum Novum je poslední kvalitně dochovaná přímořská pevnost z období republiky, a tedy i světový unikát, řekla Klára Preusz z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU, která tam zahájila průzkumy už před deseti lety.

Archeologové z Plzně našli stopy dávného osídlení v oblasti hedvábné stezky

Sedm sídlištních pahorků, které poskytují obraz o životě na známé euroasijské hedvábné stezce od 1. tisíciletí před Kristem, nalezli archeologoové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v rámci své výzkumné expedice v jižním Kyrgyzstánu.

Další pravěká mohyla pod Řípem. Archeologové odkryli dva hroby z doby kamenné

Další tzv. dlouhou mohylu zkoumají plzeňští archeologové u obce Vražkov na Podřipsku. Ukrývala dva hrobyz pozdní doby kamenné. Společně s nedávno zkoumanou mohylou v Dušníkách představuje další rituální monument, které se v pozdní době kamenné koncentrovaly v okolí posvátné hory Říp. Unikátní projektčeských vědcůzahrnuje vedle archeologického výzkumu inebývale rozsáhlé chemické rozbory půdy. Přináší tak zcela nové informace o bezmála 6000 let starých pohřebních stavbách střední a západní Evropy.

Archeologové z Plzně objevili unikátní mohylu s pohřbem dítěte

Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy archeologové u Dušníků nedaleko hory Říp odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. Takový nález zatím nemá v Čechách obdoby.

mohyla du n ky 01„Mohyla v Dušníkách představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Náš výzkum odhalil mohutnou hrobovou jámu, ve které se unikátně dochovaly zbytky dřevěné konstrukce. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” popisuje význam nálezu vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Archeologové provádějí výzkum ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou. Všechny tři instituce spojuje společný interdisciplinární projekt Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem. Práce započaly na jaře letošního roku leteckým snímkováním, půdní neboli pedologickou sondáží a geofyzikálním průzkumem. Ukázalo se, že mohyla je asi 86 metrů dlouhá a 26 metrů široká, delší osou orientovaná ve směru východ-západ, přičemž směrem k západu se zužuje na 17 metrů.

„Jarními nedestruktivními výzkumy jsme si udělali představu o podobě mohyly. Podařilo se nám zjistit pravděpodobnou pozici pohřební komory a zachytit asi metr vysoký mohylový násep. Takto vysoké mohylové náspy z doby kamenné se v Čechách nedochovávají. Většina mohyl tohoto období totiž ležela v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány nebo záměrně rozebrány,” poznamenává Petr Krištuf.

Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a podílí se na něm i studenti Západočeské univerzity v Plzni a České zemědělské univerzity. „Výzkum ukázal, že mohyla byla vystavěna na počátku kultury nálevkovitých pohárů nad hrobem dítěte. To bylo uloženo ve skrčené poloze na boku v mohutné, asi metr hluboké hrobové jámě, která měla vnitřní dřevěnou konstrukci. Samotná mohyla pak byla pravděpodobně několikrát upravována a sloužila jako rituální místo po několik staletí,” pokračuje Petr Krištuf. O jmenovaných aktivitách svědčí především nálezy stovek fragmentů keramických nádob před východním průčelím mohyly, které pocházejí z nádob se zatím neznámým obsahem.

Výzkum mohyly u Dušníků využívá poznatků a metod různých oborů. Kromě archeologie především analýzy chemického složení mohylového náspu, ale též pravěkých půd pohřbených pod ním. Následovat budou další enviromentální analýzy, které archeologům pomohou odhalit způsob stavby mohyly, její přesnou dataci nebo informace o pohřbeném dítěti.

Plzeňští archeologové objevili středověkou studnu přímo pod okny své katedry

Středověkou sedmnáctimetrovou studnu objevili plzeňští archeologové přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů, dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

03 2„Nález historické studny v plzeňské památkové rezervaci je významným zdrojem poznání každodenních dějin města Plzně. Unikátní kolekce nálezů, vyzvednutá v průběhu dvou etap archeologického výzkumu na dvoře budovy Fakulty filozofické v Sedláčkově 15, vypovídá o životě Plzeňanů především v období 16.–20. století,“ říká vedoucí výzkumu Lenka Starková z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

První etapa terénního odkryvu proběhla v létě 2020 formou archeologického zjišťovacího výzkumu. V rámci ní byla objevena část středověkého domu, zbořeného v roce 1954, a rozsáhlá kolekce keramických fragmentů z rozmezí 16.–18. století, uložená jako odpadní výplň vápenné jámy.

Na první etapu výzkumu navázala letos v červnu etapa druhá, která byla zaměřená na detailní výzkum kruhového zapuštěného objektu v jihovýchodní části dvora Sedláčkovy 15. Hlubinný archeologický výzkum, vyvolaný havarijní stavem tohoto objektu, posléze určil, že se jedná o středověkou studnu, vyhloubenou pravděpodobně v době založení Plzně, koncem 13. století. „Výzkum se odehrával přímo pod okny katedry archeologie, a nabízel tak studentům možnost výuky archeologických terénních metod přímo v areálu univerzity,“ poznamenává Lenka Starková. Výkopové práce, zajištěné atestovanou firmou BK-Investis, byly ukončeny v předposledním červencovém týdnu. Celková hloubka historické studny dosahuje téměř 17 metrů. Ze spodní části studny byla vyzvednuta rozsáhlá a unikátně dochovaná kolekce artefaktů z období 16.–20. století. Jsou mezi nimi nejrůznější druhy nádobí, ale také broušené sklo nebo fragmenty skleněných figurek. „V některých případech se zřejmě jedná o importy. Jejich původ ještě budeme ověřovat,“ doplňuje Lenka Starková.

01 2„Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se dochovaly i hojné pozůstatky organických materiálů včetně dvou vrtaných dřevěných trubek vertikálního čerpacího potrubí. Jeho horní část (včetně kovového sacího ventilu) byla vzhledem k jeho nestabilitě vyzvednuta a bude instalována jako exponát v rámci prohlídkové trasy plzeňského podzemí,“ prozrazuje Lenka Starková. Veřejnost se tak bude moci seznámit s těmito doklady čerpání a rozvodu vody, které tvořily běžnou součást plzeňské vodovodní sítě v období novověku.

„Výzkum odhalil mimořádně bohaté soubory artefaktů, které umožňují doslova nahlédnout do domácnosti plzeňských měšťanů doby národního obrození a průmyslové revoluce, tedy období, kterým se archeologové obvykle nevěnují, což dobře zapadá do jedné ze specializací naší katedry na archeologii novověku a modernity,“ dodává vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.

Archeologický výzkum zachytil také pozůstatky z období, které je stále v živém povědomí pamětníků, což skýtá možnost doplnit archeologická zjištění poznatky orální historie a antropologie.

Vybrané kolekce nálezů si v září bude moci široká veřejnost prohlédnout v rámci akce Plzeňské dvorky 2021.  

05 1

Archeologové z plzeňské ZČU zmapují pozůstatky pracovního tábora s věží smrti

Archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zmapují pozůstatky pracovního tábora s Rudou věží smrti u Jáchymova na Karlovarsku. Tato dřívější třídírna uranové rudy u komunistického pracovního tábora Vykmanov II je dnes národní kulturní památkou zapsanou v kulturním dědictví UNESCO. Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR zajišťují s využitím dronů trojrozměrnou dokumentaci památky, v létě budou v blízkosti věže dělat archeologický odkryv.

lekovky nalezy arch. vyzkumu v taborech Nikolaj a Elias II„Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů připravujeme archeologický výzkum v blízkosti Rudé věže smrti, tedy v prostoru bývalé třídírny a úpravny uranové rudy a pracovního tábora pro převážně politické vězně Vykmanov II,“ říká vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU Pavel Vařeka. Přímo odtud byla v rámci tajné smlouvy mezi ČSR a SSSR po železnici uranová ruda odvážena do Sovětského svazu, kde sloužila stalinistickému režimu k výrobě atomových zbraní. Výzkum ověří dochování pozůstatků areálu z konce 40. a 50. let.  „Pracovní tábor byl zrušen v roce 1956 a následně byl využíván závodem Škoda Ostrov, přičemž doznal velkých změn. Archeologický výzkum se pokusí odhalit původní povrch, po kterém chodili vězni v 50. letech,“ přibližuje Pavel Vařeka, který bude v okolí Rudě věže smrti provádět výzkum se svými studenty během července. Cílem sondáže je také získat materiální doklady o provozu zařízení a o životních podmínkách vězňů.

Nálezy z nedalekých trestních pracovních táborů však budou moci lidé vidět už od konce května. Konfederace politických vězňů ČR Rudou věž smrti nově zpřístupnila a otevřela tu expozici věnovanou životu lidí vězněných v pracovních táborech. Zkušební provoz areálu proběhne ještě 22. – 23. května, od 29. května bude expozice otevřená každý víkend a v případě zájmu veřejnosti i ve všední dny. Zájemcům budou na místě k dispozici průvodci na pravidelném návštěvním okruhu v exteriéru i interiéru věže. „V expozici přímo v objektu Rudé věže smrti budou poprvé veřejnosti představeny archeologické nálezy z výzkumů nedalekých trestních pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II. Jedná se zejména o osobní předměty vězňů, pozůstatky vybavení a konstrukce vězeňských baráků, které poskytují hmatatelné svědectví o životních podmínkách v táborech, spojených s nasazením nesvobodné pracovní síly při těžbě uranu, včetně tisíců politických vězňů,“ vysvětluje Pavel Vařeka, který s týmem archeologů Fakulty filozofické ZČU prováděl výzkum pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II už v letech 2018 a 2019. Právě jejich nálezy si lidé budou moci poprvé prohlédnout.

osobni predmety veznu nalezy z arch. vyzkumu v taborech Nikolaj a Elias II„Velmi si vážíme spolupráce s katedrou archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, vedenou panem docentem Vařekou, a jsme vděčni za zapůjčené archeologické nálezy, které můžeme v Rudé věži smrti návštěvníkům ukázat. Společně tak můžeme poskytovat důkazy o drsných podmínkách politických vězňů komunistického režimu, kteří uranovou rudu těžili, následně připravovali na transport do bývalého Sovětského svazu a kteří za to byli nuceni zaplatit svým zdravím nebo dokonce životy,“ doplňuje Petr Dub, předseda Konfederace politických vězňů ČR. Konfederace ve spolupráci s partnery plánuje otevřít v Rudé věži smrti mezinárodní památník a vzdělávací centrum, které budou historii tohoto místa důstojně připomínat.

Archeologové univerzity v Plzni se v létě stanou průvodci

Archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v červenci a srpnu stanou průvodci. Katedra archeologie se totiž připojila k celorepublikovému projektu Archeologické léto, což je série komentovaných prohlídek vybraných lokalit. Archeologové ze ZČU zavedou návštěvníky do Litic - na zříceninu jednoho z nejstarších šlechtických hradů v Čechách, dále na místo zaniklé středověké obce Borek na okraji Plzně a do třetice na jihoplzeňskou zříceninu středověkého hradu Lopata.