První komunální volby v rámci samostatné ČR se uskutečnily v roce 1994. Následně sestavená koalice, kterou z pozice primátora vedl Zdeněk Prosek, se velkou měrou zasadila o vznik průmyslové zóny Borská pole. Jaký vliv mělo toto rozhodnutí na rozvoj Plzně v dalších letech?
Vliv tohoto rozhodnutí byl zcela mimořádný. My jsme už od roku 1994 věděli, že Škodovka, která byla majoritním zaměstnavatelem v Plzni, bude v důsledku atomizace (pozn red. rozdělení podniku na jednotlivé závody) značně snižovat počet zaměstnanců. Kvalifikované dělníky, kteří byli velice vzdělaní a zruční, jsme proto chtěli dostat do nějaké náhradní výroby, kterou měla zajistit právě Borská pole. Jednalo se o jednu z prvních průmyslových zón v České republice vůbec.
V 90. letech byla k Plzni přivedena i dálnice D5, která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokážete si vůbec představit, že by se dnes měla západočeská metropole obejít bez této dopravní tepny?
Ne, dneska už by to bylo úplně vyloučené, Plzeň by nápor kamionů absolutně nezvládla. Já si pamatuji, jak už v devadesátých letech stála auta nejen v ranních špičkách přes celou Rokycanskou. Plzní tehdy projížděly tisíce těžkých vozidel. Realizace dálnice navíc nebyla vůbec jednoduchá, původní trasa totiž měla vést mezi Černicemi a Bručnou. Tento pás ale Plzeň považovala za oblast další budoucí výstavby, takže bychom oddělili Černice od Plzně, a to bylo nepřijatelné. Nakonec se zvolila varianta Valíku, která se dnes ukazuje jako správné rozhodnutí.
V dalším volebním období prošla Plzeň jednou z největších zkoušek v celé své historii. Povodně v roce 2002 způsobily škody za 562 milionů korun. Jako tehdejší primátor města jste stál i ve vedení krizového štábu, který byl nucený činit velmi těžká rozhodnutí. Jak účinná byla protipovodňová opatření, dalo se na takovou situaci připravit lépe?
Nikdo si takovou povodeň nedokázal ani představit. Řeka byla dána regulací na nábřeží. Mě by nikdy nenapadlo, že by tato regulace nemusela stačit. Škody byly v rámci možností „minimální“ díky tomu, že krizový štáb konal velmi rychle a efektivně. Nicméně, musím říct, že nám nesmírně pomohlo to, že Plzeň v minulosti nedovolila stavět v zátopových oblastech, což se následně ukázalo jako nesmírně moudré rozhodnutí. Ztráty by jinak byly nepoměrně horší.
V roce 2009 vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR prestižní soutěž Evropské hlavní město kultury 2015. Jak velký přínos mělo pro Plzeň vítězství v soutěži a získání samotného titulu?
Už v době, kdy jsem odcházel z radnice jako primátor, jsme Plzeň připravovali na podobný projekt. Tehdejší kulturní náměstkyni Marcele Krejsové jsem řekl, aby se na tento projekt zaměřila, že Plzeň je po Evropě známá svým pivem, ale že by bylo dobré, abychom ji prezentovali také špičkovou kulturou. Myslím si, že se to povedlo. Plzeň se dostala do kulturního povědomí, navázala na svou kulturní tradici a mnohem více se přiblížila Evropě.
Součástí projektu Evropské hlavní město kultury 2015 byla i výstavba Nového divadla v Plzni, které bylo od počátku značně diskutované. Zapadlo již toto architektonické dílo do jednotné koncepce západočeské metropole, nebo v ní bylo už od počátku?
Od devadesátých let jsme věděli, že Komorní divadlo, které bylo druhou scénou Divadla Josefa Kajetána Tyla, nám dlouhodobě nevyhovuje. Opravy neměly smysl, protože se jednalo o budovu bývalého kina, takže nám bylo jasné, že budeme muset v Plzni realizovat budovu nového divadla. Nová architektonická stavba je vždycky kontroverzní, najde si své příznivce i odpůrce. Inspiraci jsme nalezli ve švýcarském Winterthuru. Po vzoru našeho partnerského města jsme divadlo zasadili do moderního betonového konceptu. Ten projekt v podstatě navázal na výstavbu obchodního centra Plaza, kde bylo původně výstaviště. Podařilo se tak zacelit a oživit prostor pláně, která vznikla po válce při bombardování města. Myslím si, že ta stavba do prostředí zapadá dobře, stala se dominantou. Je to moderní vyjádření současné architektury. Její význam ale zhodnotí až naši vnukové.
Plzeň však své aktivity prosincem 2015 neukončila, dlouhodobá udržitelnost byla od začátku důležitým kritériem soutěže. Které další projekty se podařilo zrealizovat?
V rámci projektu se například ještě zrealizovalo DEPO2015, které bylo od samého začátku nesmírně zajímavé už jen tím, že vzniklo tak trochu náhodou. Když jsme postavili novou vozovnu, zůstaly původní prostory opuštěné. Na základě toho vznikl projekt alternativní kultury, který už má dnes v Plzni stabilní místo. Divadlo a depo byly takové dva nosné prvky, těch věcí ale bylo samozřejmě víc. Původní koncepce obsahovala i projekt Západočeské galerie, který se ale dodneška, bohužel, nepodařilo zrealizovat.
V průběhu let Plzeň hostila i několik významných osobností, v roce 2020 do Plzně například dorazil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Jak náročné bylo z organizačního hlediska připravit návštěvu takto vysoce postaveného zahraničního činitele?
My jsme měli podobný problém, když jsme organizovali oslavy výročí v roce 2002. Na Klatovské třídě byla vojenská přehlídka. Kromě veteránů dorazili i zástupci Kongresu a delegáti zemí, které osvobozovaly Plzeň. Byl to poměrně složitý a komplikovaný proces. Musíte komunikovat se složkami ministerstva vnitra, zajistit ochranu, ubytování i dopravu. Jednoduché to samozřejmě není, ale zvládnout se to určitě dá.
Po zrekapitulování zásadních milníků novodobé historie Plzně – který počin posledních tří dekád vnímáte jako největší úspěch plzeňské radnice?
Těžko bych vyzdvihl jednu konkrétní věc. Možná by stálo za to, aby si každý občan města vzal fotografie z roku 1988 a fotografie z roku 2022 a srovnal, jak se za těch 34 let Plzeň proměnila z šedivého a zaprášeného průmyslového města v metropoli, za kterou se nemusíme stydět.
Jak vidíte novou éru plzeňské ODS, která se bude muset po zářijových volbách vyrovnat s rolí, na kterou není z minulosti zvyklá?
Já ji vidím dobře. Mluvil jsem s lidmi, kteří jsou odhodláni být konstruktivní opozicí, aby pomáhali městu. Taková je zkrátka politika, jednou jste v koalici, jednou v opozici. V politice musíte umět hrát všechny role, a pokud jednu z těchto rolí neumíte, tak na to nestačíte. Já svým kolegům věřím, že budou dál pokračovat ve svojí práci pro Plzeň a jejich působení na radnici bude pouze ku prospěchu města.