Jak se podaří, že se žena stane jednou z nejlepších výčepních v ČR? Ten úplně prapůvod byla brigáda při vysoké škole, protože jsem si musela jako studentka vydělávat. Postupem času mě to začalo bavit. Dostala jsem se do ambasadorského programu Plzeňského Prazdroje. Tam jsem se o pivu naučila něco víc, vyzkoušela jsem si čepování a najednou jsem stála za výčepem. Dostudovala jsem a stála jsem za tím výčepem stále.
Co jste studovala? Studovala jsem speciální pedagogiku.
Jaký je rozdíl mezi výčepním a nejlepším výčepním? Nejlepší výčepní tu práci miluje. Stará se o to, aby pivo bylo takové, jaké by ho sám chtěl mít, protože pivo má rád.
Jak poznáme na první pohled, kde nám pivo bude chutnat? Když člověk vejde do restaurace, vidí tam lidi, kteří pijí pivo z čistých sklenic, ze sklenic, které ještě mají pěnu. A sedí tam a baví se. U špatně načepovaného piva člověk nevydrží dlouho sedět.
Známe vás z reklamy, kde se říká, že objíždíte svět a učíte světové výčepní čepovat plzeňské pivo. Je to pravda, opravdu to děláte? Teď zrovna ne, ale dělala jsem to.
Jaké to je, když přijede taková drobná blondýnka do hospody, plné chlapů a teď je chce učit čepovat? Jsem hodná. V zahraničí je to super v tom, že oni se na mě nekoukají, jako na tu blondýnku, která jim jede kázat. Oni jsou vděční, že je někdo přijede něco naučit. Začínám tím, že jim načepuju pivo tak, jak je to správně a dám jim ho ochutnat. Oni to chtějí dělat také tak.
Rozdíl poznají, ale přijmou hned, že takhle je to dobře? My jsme zvyklí na vysokou pěnu a v Anglii pijí pivo bez pěny, nedívají se na to, že je to divné? Mají trochu pochyby. Tam je třeba ukázat, že pěna opravdu vyběhne a že musí víc mluvit s tím zákazníkem. Jsou tam více naučení neobtěžovat zákazníka mluvením. Musí to být hlavně rychle. Takže se učí i správné komunikaci se zákazníkem a zároveň jim vysvětluji, že takhle to má být. To je ten originál, který tu čepují. Oni jsou na to hrdí.
V reklamě se říká, že propagujete českou kulturu. Berete to tak, že jste českou ambasadorkou? Zní to hezky. Ale ano, je to tak. My to v Čechách takto známe, ale v zahraničí ne. A k plzeňskému pivu vysoká pěna patří.
Kde všude jste byla? Byla jsem několikrát ve Španělsku, Srbsku, Itálii, Chorvatsku, Dánsku.
Kde to bylo pro vás nejzajímavější? Já vždy říkám, že nejlepší je to tam, kde jsem. Ale nejblíže mi jsou ve Španělsku, tam jezdím opakovaně, znám tam lidi, jsme pořád v kontaktu. Má poslední služební cesta byla do Itálie a po těch se mi stýská také.
Jaká je pivní kultura v těchto jižních státech, v Itálii nebo Španělsku? Je tam spíše vinná kultura. Ale oni se toho nebojí. Když poprvé vidí půllitr, jsou vyděšení. Pijí z jejich někdy jen 2 dcl skleniček. Říkám jim, my to pijeme z tohohle. Jsou hodně překvapení.
Ve Španělsku je zvykem, že když si dáte pivo, tak vám na něj dají tapas nebo nějakou jinou jejich jednohubku. Dávají to i na plzeňské pivo? Ne, dávají to vedle.
Jak jsou na tom severní státy jako Dánsko? Říká se, pije jako dán? Byla jsem tam na pivním festivalu, měli jsme tam stánek s tankovým pivem. Je pravda, že když se všude zavřelo, přišli k nám. A tam se pilo, jako dáni.
Kde byste třeba chtěla mít hospodu s plzeňským pivem? Já už jsem kdysi říkala, když jsem byla Řecku, že tam. Jen nevím, jak by to bylo ekonomicky. Mým snem je mít hospodu v Řecku s výhledem na moře. To je můj sen, který se nikdy nesplní.
Co vzkážete výčepním, aby se k nim hosté rádi vraceli? Hlavně čistota, to je největší problém. Nejen skla, ale i zázemí, nevařit tam rybí vývar. To je oblíbená historka.
Jako, že když dám vedle sudu s pivem chladit rybí polévku, tak ona přestoupí do piva? Rybí vývar je hodně aromatický. Pivo se nesmí skladovat s čerstvými potravinami, mohou se přenášet plísně, a právě i aroma. Takže pivo skladovat ve vhodném chladném prostoru, mít vyčištěné trubky, kohout, čisté sklo a správný způsob načepování – po skle.
Jaké to pro vás je, když teď nemůžete stát za výčepem? Velmi ráda bych se postavila za výčep, hodně mi to chybí. Pro mě je to velký odpočinek, když si tzv. zaplavu, tj. když je na place fofr a točí se jedno pivo za druhým. Bez těch lidí je to hodně smutné. Doufejme, že už brzo se budeme moci vrátit, k pěkně načepovanému pivu.
Autor: Renata Jakoubková