Zvířecí záchranáři z Plzně sčítají labutí mláďata v regionu, není jich moc

Sezóna kroužkování labutí je v plném proudu. Foto: DESOP

Celkem 4500 labutí jako pacientů nebo „kroužkovanců“ už prošlo za dobu své existence rukama a evidencí členů plzeňského Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva DESOP. První labuť zahraňovali v září roku 1992 v Plzni na Seneckém rybníku. Od roku 1997 jezdí zvířecí záchranáři v tuto dobu po všech vodních plochách v kraji, kde monitorují, kontrolují a kroužkují rodiny labutí velkých.

„Specializovaná skupina členů DESOP a přátel této velice náročné akce se potkává vždy na přelomu měsíce července a srpna, aby většinou v rámci dvoudenní akce si sáhla nejenom na dno většiny rybníků, kde labutě hnízdí, ale kolikrát i na dno svých vlastních sil a fyzičky,“ říká šéf zvířecích záchranářů Karel Makoň.

Odchyt labutí je fyzicky velmi náročný. Foto: DESOP

Předešlý víkend úřadovali záchranáři na Berounce, kde z kánoí a kajaku kontrolovali úsek Berounky od Dolan až do Liblína. „Za zajímavé považujeme zpětné nahlášení samce labutě velké, odchyceného minulý víkend na Berounce u přívozu Darová. Tento samec s kroužkem LB 2412 je jednou z nejstarších kroužkovaných labutí v ČR vůbec. Zatímco 20. 7. 2019 jsme ho odchytili a odečetli právě na řece Berounce, tak původem je z Borské přehrady u Litic. Tady jsem ho rovněž já se svými kolegy kroužkoval jako nevzletné mládě 22. 8. 1998,“ řekl Makoň. V reálu to znamená, že ke dni odečtu bylo tomuto samci již úctyhodných 7637 dní od data kroužkování, což znamená, že se dožil 21 let!

Foto: DESOP

„Celkem jsme odchytili, odečetli a okroužkovali 77 labutí s tím, že letošní sezóna se jeví jako velice slabá a podprůměrná. To i přesto, že původně labutě hnízdily na většině sledovaných vodních ploch. Mláďata jsou leckde malá a z původních šesti zůstala mnohdy třeba jen dvě,“ nastínil poměrně neradostnou statistiku Karel Makoň.

Záchranáři by ocenili aktuální informace o průběhu hnízdění labutí hlavně na lokalitách Plzeňského kraje. V současné době mají hotovou část Tachovska. Čeká je ještě Domažlicko, Klatovsko, Plzeň – jih, Plzeň – sever a další. „Pokud prosím někdo ví o labutí rodince a chtěl by nám pomoci, nechť zavolá nebo pošle e-mail či SMS. Hodně by nám to pomohlo, jelikož labutě se poměrně často přesouvají na jiné vodní plochy, nebo nechtěně o mláďata přijdou,“ dodal Makoň.