Vědci a studenti ze ZČU odkryli pozůstatky bývalého komunistického lágru u Jáchymova

Řez okrajem tábora s postřelovaným pásmem. Foto: ZČU

Na archeologickém výzkum pozůstatků tábora nucených prací a trestného nápravného tábora Nikolaj nedaleko Jáchymova pracovala jedenáctičlenná skupina vědců a studentů z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU. Šlo o vůbec první systematický archeologický výzkum tábora sloužícího represím komunistického režimu v Evropě. Vědci odhalili část vězeňského baráku, nalezli relikty ohrazení tábora, strážních věží i artefakty dokumentující každodenní život vězňů.

„V první etapě jsme na jaře a v létě realizovali neinvazivní výzkum, který určil přesnou lokalizaci tábora a zmapoval jeho povrchově dochované pozůstatky. Následný odkryv vzorku plochy prokázal, že hmotné pozůstatky tábora se kompletně dochovaly pod dnešním povrchem,“ říká Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU.

Pavel Vařeka (vpravo) s bývalým vězněm Jiřím Málkem. Foto: ZČU

Tábor, který sloužil v letech 1950 ‑ 1951 jako tábor nucených prací a poté v rozmezí let 1951 ‑ 1958 jako nápravně pracovní tábor, je podle Vařeky jedním z nejlépe zachovaných komunistických „lágrů“ na našem území. Umístěno v něm bylo až 1000 vězňů. Vědci teď plánují cílený výzkum všech dochovaných táborů na Jáchymovsku. Pracovně archeologové hovoří o „archeologii československého uranového gulagu“.

„Sondáž odhalila část jednoho vězeňského baráku, pozůstatky zbořené korekce, včetně železné okenní mříže z jedné cely, dále pak relikty ohrazení tábora s ostnatými dráty, strážními věžemi a postřelovaným pásmem,“ popisuje Pavel Vařeka. V táboře plzeňský tým, nalezl také artefakty dokumentující každodenní život vězňů. Jedná se o součásti obuvi, hygienické potřeby nebo skleněné lahvičky od léků.

Výzkum ukázal i způsob likvidace tábora, jejímž cílem bylo zahladit jakékoliv stopy, které by mohly svědčit o jeho existenci. „Odkryv odhalil zděné části staveb, které byly zbořeny, a místo bylo srovnáno se zemí buldozery,“ přibližuje Pavel Vařeka.

Letecký snímek tábora Nikolaj (vpravo) a dolu Eliáš

Na Jáchymovsku se podle něj dodnes dochovala největší koncentrace reliktů táborů z konce 40. a 50. let na území České republiky, zřízených komunistickým režimem pro nesvobodné pracovní síly. „Tisíce politických vězňů musely v této oblasti v otřesných podmínkách dobývat a zpracovávat uranovou rudu, která byla dodávána Sovětskému svazu pro výrobu atomových zbraní. Historické poznání komunistických táborů bylo dosud založeno na písemných pramenech a vzpomínkách bývalých politických vězňů. Archeologie umožňuje rozšířit toto svědectví o hmatatelné důkazy, o bezprostřední hmotný záznam komunistických represí,“ připomíná Pavel Vařeka.

Výzkum bude pokračovat na jaře a v létě 2019, a to jak v táboře Nikolaj, tak i v dalším dobře zachovaném táboře Eliáš II, který se nachází nedaleko. Do příštího roku by tematiku komunistických lágrů měla přiblížit i mobilní aplikace založená na principu rozšířené reality, která návštěvníky na místě provede celým táborem, zrekonstruuje, jak tábor vypadal, ukáže, jaké artefakty archeologové našli, a především nabídne rozhovory s bývalými vězni.