V předvolební debatě lídrů i dalších kandidátů mluvil hlavně moderátor

Předvolební diskuse na téma sociální a školské politiky města Plzně se zúčastnilo osm kandidátů. Foto: Richard Beneš

Velmi rozpačitý průběh měla první a zřejmě i jediná veřejná předvolební debata lídrů i dalších politiků kandidujících na čelných místech kandidátek do plzeňského městského zastupitelstva. Debatu, ve které se mělo na téma sociální a školské politiky města Plzně utkat osm zástupců politických stran i uskupení, totiž pro sebe zcela uchvátil moderátor Martin Šimáček. Ten bohužel své hosty vzhledem ke svým dlouhým vstupům téměř nepustil ke slovu a přisoudil jim tak roli pouhých statistů.

Monolog moderátora vždy jen na okamžik přerušili svými velmi stručnými odpověďmi kandidující politici. Ti na pokyn muže, který měl debatu řídit, měli mnohdy možnost odpovědět na otázku pouze ANO a NE. Pokud tedy někdo očekával vzrušující a konfrontační debatu kandidátů, která měla před voliči odhalit jejich schopnosti a odborné znalosti, dočkal se jen koncentrované nudy. Zklamání z celé akce neskrývali ani samotní kandidáti.

Nejprve všichni kandidáti shodně a kladně odpověděli na otázku, zda by chtěli pokračovat v pilotním programu sociálního bydlení a rozšíří ho na více bytů. Většinou kladně odpověděli také na dotaz, zda by řešili problém ubytoven v Plzni.

Kandidát OPAT a STAN Martin Dezort uvedl, že podporuje výstavbu dostupnějších městských bytů pro všechny cílové skupiny lidí, které si nedokáží zajistit slušné bydlení z vlastních prostředků. „Měly by se stavět menší sociální byty ve všech městských obvodech,“ uvedl Dezort. Debata se pak chvilku točila kolem lokality Zátiší, kde má město vybudovat 190 bytů právě pro seniory, mladé rodiny a zdravotně postižené.

Někteří diskutující vyjádřili obavu, že by v lokalitě Zátiší mohlo vzniknout ghetto pro vyloučené osoby, což odmítl současný radní Plzně pro správu městských nemovitostí David Šlouf (ODS). „Máme od experta přesnou analýzu, jak nakumulovat tyto nové byty lidmi právě tak, aby tam nevzniklo žádné ghetto,“ řekl Šlouf. Projekt Zátiší podpořil i lídr komunistů Václav Štekl, který chválil město za to, že rozjelo opravy dosud nevyužívaných a zdevastovaných městských bytů. On sám by rád uvítal, kdyby mělo město Plzeň až 6000 takových bytů.

Lídr kandidátky TOP 09 Michal Vozobule by chtěl do projektu sociálního bydlení více zapojit soukromé investory. „Místo toho na městských pozemcích vznikají soukromé a komerční developerské projekty,“ konstatoval Vozobule. Kandidátka hnutí ANO Lucie Kantorová zase zdůraznila, že Plzeň má jako index stárnutí jeden z nejhorších z ČR. „Sociální služby jsou velmi důležité, myslím si, že město by je mělo více financovat. My, jako ANO, bychom rádi zřídili Senior point, tedy místo, kde by starším spoluobčanům poradili speciálně vyškolení úředníci s vyřízením jejich záležitostí.

Náměstkyně primátora Eva Herinková (ČSSD) uvedla, že v lokalitě Zátiší vznikne nesegregovaná společnost obyvatel. „Snažíme se posilovat ubytovací kapacity, do budoucna chceme stavět nový dům pro seniory mezi stadiony na Slovanech a chceme také vystavět centrální vyvařovací systém, právě na tom pracujeme.“ Vývařovna vyjde na zhruba 70 milionů korun, bude ji využívat i městská charita a další organizace, jídlo se bude rozvážet i seniorům domů.

„Už dnes je z celé populace 20,4 procenta, což je 35 tisíc ve městě žijících občanů seniorského věku 65 plus. Proto chceme nadále podporovat výstavbu domovů pro seniory, domovů s byty zvláštního určení. Dále je v rekonstrukci domov pro seniory v Prostřední 48, kde by mělo vzniknout 20 bytových jednotek,“ řekl Šlouf.

Debata se dále stočila na problematiku ubytoven, kterých je v Plzni asi 78, město ale provozuje pouze jednu z nich. Město má jen velmi malé možnosti, jak provozovatelům ubytoven znepříjemnit jejich podnikání a zlepšit kontrolní činnost. Ani cizinecká policie nemůže při svých kontrolách ubytoven vstupovat jinam, než do veřejných prostor. Kandidát KDU-ČSL Pavel Janouškovec uvedl, že děti se svými rodiči bydlí jen na několika málo ubytovnách. „Ubytovny hrůzy naštěstí děti neberou. Na ubytovnách žijí nejčastěji cizinci, jedná se zejména o občany zemí EU,“ řekl Janouškovec.

„Je třeba apelovat na změnu zákona ohledně pracovních agentur. Je to o zodpovědnosti těch agentur ke svým zaměstnancům,“ konstatovala Herinková. Lídryně hnutí PRO Plzeň Irena Vítovcová podotkla, že v Plzni nebydlí cizinci zdaleka jen v soukromých ubytovnách. „Bydlí v klasických pronajatých bytech, kde jich žije klidně osm až deset a to je mnohem horší, než kdyby žili jen na ubytovnách,“ řekla Vítovcová. „V soukromých ubytovnách nemá město šanci něco podnikat. Je tady prostor pro neziskové organizace, které by mohly v této oblasti působit,“ doplnila Lucie Kantorová.

Kandidáti se shodli na tom, že je třeba zlepšovat finanční gramotnost dětí na školách, aby se snížilo riziko jejich následného zadlužování. Většinou uvítali vstřícný krok města, které zavedlo dopravu v plzeňské MHD pro děti zdarma, pokud ovšem budou mít Plzeňskou kartu. „Díky tomu bude klesat zadluženost rodin, které se dostali do dluhů kvůli tomu, když kontroloři přistihli dítě při jízdě na černo. A rodina pak včas neřešila pokutu,“ řekla Herinková.

Opoziční zastupitel Vozobule uvedl, že město mělo pro děti úplně zrušit povinnost mít Plzeňskou kartu, aby mohly jezdit zdarma v prostředcích MHD. „Jsou rodiny, které prostě dětem tu Plzeňskou kartu nikdy nezařídí a ty problémy budou stále trvat.“ S tím nesouhlasila náměstkyně primátora Herinková. Podle jejích slov používá většina dětí Plzeňskou kartu pro stravování ve školních jídelnách a kartu tedy školáci mají.

Při debatě ale byla řeč také o školách. Kantorová by chtěla zlepšit vybavenost škol. „Co se se týče odborných učeben, tak třeba tělocvičny, dílny, si myslím, že je palčivý problém. Je potřeba také dál vybavovat učebny jazyků a informatiky, ale i dílny. V Plzni by také měly vzniknout ještě jedny jesle pro nejmenší děti,“ doplnila kandidátka hnutí ANO Kantorová.