V Plzni bude mít premiéru drama Antigona

foto: DJKT

Na jevišti Velkého divadla bude mít 4. května 2019 premiéru jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších příběhů antického Řecka, Sofoklovo drama Antigona o hrdé ženě, která nehodlá ustoupit před autoritativní mocí a za svá rozhodnutí je připravena přinést oběť nejvyšší. Slavné dílo nastudoval s činoherním souborem Divadla Josefa Kajetána Tyla zkušený režisér Štěpán Pácl, v titulní roli se objeví Zuzana Ščerbová, která se vzepře vůli krále Kreonta v podání Martina Stránského.

Sofokles patří společně s Aischylem a Euripidem k nejvýznamnějším starověkým dramatikům a od ostatních autorů té doby se odlišuje tím, že děj jeho her neovlivňují bohové, nýbrž lidé. Jeho postavy jsou komplexní a psychologicky dobře motivované, vznešené, ne však bezchybné. Napsal 123 tragédií, z nichž se dochovalo pouhých sedm. Dílo Antigona pojednává o dceři bývalého thébského krále Oidipa, která se vzepře rozhodnutí nového krále Kreonta a přes jeho přísný zákaz pohřbí svého bratra, jenž je označen jako nepřítel státu. Antigona se z lásky ke své rodině nezastaví před ničím, ani před rizikem vlastní záhuby.

foto: DJKT

Příběh o konfliktu Antigony a krále Kreonta režíruje v plzeňském divadle dvojnásobný držitel Ceny Alfréda Radoka, bývalý umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče a bývalý kmenový režisér souboru činohry Národního divadla v Praze Štěpán Pácl, který v současnosti působí jako režisér na volné noze, ale od příští sezóny nastupuje jako kmenový režisér do souboru činohry Národního divadla v Brně. „Jako režisér vnímám Antigonu ve třech rovinách. Zásadní je nepochybně spor hlavních figur, Kreonta a Antigony, mezi strachem a láskou, kterou zde chápu jako určitou sílu či potřebu dopřát milované osobě i po její smrti poslední poctu. Na druhé straně stojí sebejistota Kreonta, že jej nic a nikdo nepřevyšuje, což vede ke strachu, že o to vše přijde. Dále je tu politický rozměr a samozřejmě rodinný, který mi přijde nejdůležitější. To, že se celá událost odehrává v jedné rodině, dává příběhu neuvěřitelnou sílu,“ vysvětluje režisér Štěpán Pácl.

foto: DJKT

V plzeňském divadle zazní Antigona, stejně jako před padesáti lety, v překladu uznávaného dramatika, básníka a redaktora Václava Renče, který aby ozřejmil autorovy myšlenky, místy nahrazuje text řeckého dramatika svým vlastním. Nejde však o provokativní aktualizaci, ale o snahu podat divákovi starověký text srozumitelněji. „Překlad Antigony od Václava Renče se mi dostal náhodou do ruky před dvěma nebo třemi lety. Byla to vlastně jen chvilka, ale Renčův překlad na mě zapůsobil. Je to doslova české znění Sofoklova jazyka s využitím všeho, co čeština svými bohatými prozodickými a rytmickými vlastnostmi umožňuje,“ popisuje překladatelovo dílo Štěpán Pácl a dodává: „Renčův překlad je nádherný zvuk slov, je to také jistá cesta, kterou se ubíráme. Celá naše Antigona bude zážitek ze slova. To se také odráží ve scénografii, která je sice minimalistická, co do prostředků, ale díky využití světel o to efektivnější.“

Sofoklova tragédie dává velkou hereckou příležitost ústředním postavám, tedy Antigoně v podání Zuzany Ščerbové a králi Kreontovi ztvárněného předním hercem plzeňského činoherního souboru Martinem Stránským. „Martin Stránský a Zuzana Ščerbová mají pro tenhle typ hry a jazyka cit a dokážou ho patřičně rozeznít tak, že se jejich výkon stává nejen zážitkem vizuálním, ale ještě silněji zvukový a skoro až fyzickým,“ komentuje výběr herců režisér. „Tato hra potvrzuje, že mýlit se je lidské a přiznat, že ses mýlil, není žádná ostuda. Člověk totiž může v dobré víře ublížit i svým nejbližším. Pak se jedná opravdu o velikou tragédii,“ doplňuje k inscenaci Martin Stránský.