V Bruselu je až 30 tisíc lobbistů. Plzeňský europoslanec Jiří Maštálka před nimi varuje

foto: mastalka.cz

Evropská unie trpí katastrofálním nedostatkem transparentnosti. Ovládají ji nadnárodní koncerny a odvrací se od ní stále více občanů. Plzeňský europoslanec Jiří Maštálka (KSČM) rozebírá na svém webu zákulisí unijní politiky a tvrdí, že je životně důležité razantně omezit přímý i zákulisní vliv nadnárodních i národních koncernů na unijní politiku prosazovaný v Bruselu celou armádou lobbistů.

„V bruselském registru lobbistů je aktuálně evidováno na 9000 takových osob, živících se ovlivňováním unijních politiků s cílem přijímání nebo změn takových právních norem, které jsou v zájmu subjektů, pro které lobbisté pracují. Jenže nikdo neví, kolik lobbistů ve skutečnosti „zpracovává“ Evropskou komisi, Evropský parlament (EP) a další orgány a instituce,“ píše na webu Jiří Maštálka. Zanesení do registru je podle něho dobrovolné a podle odhadů, kolujících v EP, působí v Bruselu od 15 000 do 30 000 lobbistů. Sedmdesát procent z nichž prý pracuje pro koncerny a hospodářské svazy. „Obecně prospěšné organizace, odbory, ale i malé a střední podniky v lobbismu hluboce zaostávají: prostě na něj nemají peníze; jejich celkový rozpočet dokonce bývá nižší než sumy, které koncerny vydávají na lobování. Nejde tedy ani tak o problém samotného lobbismu, ale o výraznou nerovnováhu v tomto problému,“ vysvětluje europoslanec.

Krize, v níž se nachází Evropská unie, by prý byla snáze překonatelná, kdyby se od ní neodvracelo stále více občanů. „Ti tak ale činí nikoli kvůli krizi, ale proto, že EU se obnažila jako neoliberální projekt, nesený v prvé řadě zájmy nadnárodních koncernů. A permanentní krize, ať ekonomické nebo aktuálně migrační, jsou tomuto projektu vlastní. A je mu vlastní rovněž katastrofální nedostatek transparentnosti,“ varuje Maštálka.

Frakce Evropské sjednocená levice a Severské zelená levice v Evropském parlamentu, jejíž je Maštálka členem, připomíná veřejnosti, že Evropě hrozí v podobě dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). „Vyjednávání TTIP začalo oficiálně v roce 2013 (ve skutečnosti ale už dříve) z větší části utajovaně a s privilegovaným přístupem zástupců průmyslových a obchodních koncernů. Mezi lednem 2012 a dubnem 2013 proběhlo ve věci TTIP 560 (!) jednání Evropské komise (EK) se zástupci soukromé a veřejné sféry. Z toho v 92 procentech EK rokovala s lobbisty koncernů a jen ve 4 procentech se zástupci odborových svazů, organizací pro ochranu spotřebitelů a ekologických subjektů. A tento trend pokračuje i pod novou (od roku 2014) komisařkou pro obchod Malmströmovou: od listopadu 2014 do července 2015 se uskutečnilo dalších 122 jednání ohledně TTIP, přičemž 83 procent z nich bylo vyhrazeno koncernovým lobbistům!“ – vypočítává Maštálka.

Podle plzeňského europoslance nemá koncentrace ekonomické a politické moci v rukou nadnárodních koncernů s občanským projektem evropské integrace nic společného. „Ani s transparentností. Proto je nutné určit jasné meze a jasná pravidla i pro lobbismus. Včetně povinné registrace a zveřejnění údajů o tom, kdo a pro koho v Bruselu vlastně lobbuje,“ vyzývá Jiří Maštálka.