Jedno z nejvýznamnějších lesnických pracovišť na světě slaví sedmdesátiny. Arboretum Sofronka na severním okraji Plzně v Bolevci vzniklo v roce 1956 pod rukama přírodovědce Karla Kaňáka. Z původně výzkumného objektu určeného ke šlechtění borovic se postupem času stala mezinárodně uznávaná unikátní botanická zahrada i vyhledávané centrum ekologické výchovy.
Plzeňské arboretum, které je zapsané na mezinárodním seznamu nejvýznamnějších botanických zahrad, převzalo město do svého vlastnictví v roce 2010. Dnes jej spravuje Správa veřejného statku města Plzně a slouží jak vědecké obci, tak široké veřejnosti.
Semínka poštou z celého světa i test přírodním výběrem
Když Karel Kaňák dostal v polovině 50. let na starosti výzkum a šlechtění borovice lesní v Československu, vybral si pro založení arboreta právě plzeňský Bolevec. Písčitá půda chudá na živiny byla pro pěstování borovic ideálním testovacím prostředím.
„Semínka borovic nám chodila poštou z celého světa. Na oplátku otec nabízel semínka českých dřevin, nejčastěji jesenický modřín,“ vzpomíná Jan Kaňák, syn zakladatele, který v arboretu pracuje od roku 1977.
V Bolevci se zkoušelo pěstovat celkem 68 druhů borovic. Do dnešních dnů v náročných podmínkách přežilo 40 druhů a 15 kříženců. Sofronka navíc drží světové prvenství – pyšní se největším zastoupením vzorků různého původu (tzv. proveniencí) borovice lesní na světě, kterých je zde celkem 256. Veškerá výsadba přitom probíhala bez chemické ochrany, hnojení či zásahů lesníků. O tom, které stromy přežijí, rozhodovala výhradně sama příroda.
Pozoruhodností Sofronky je také její specifické klima. Přímo v areálu funguje od roku 1960 meteorologická stanice (známá jako Plzeň–Bolevec). Zdejší lokalita je mrazovou kotlinou, kam v zimě stéká studený vzduch z okolních vrcholků, ale zároveň se písčitý povrch v létě extrémně přehřívá.
Historicky nejnižší naměřená teplota zde činila -30 °C, zatímco v letních měsících tu teploměry ukazují i přes 41 °C. Tento teplotní výkyv přesahující 70 stupňů Celsia představuje pro citlivější druhy borovic zásadní zatěžkávací zkoušku, což dělá ze Sofronky ideální polygon pro studium dopadů klimatických změn.
Deset tisíc dětí ročně u daňků i včel
Zatímco dříve na Sofronku jezdili především zahraniční experti a studenti lesnictví, dnes ožívá i dětským smíchem. Ročně projde zdejšími environmentálními programy okolo deseti tisíc školáků.
V horní části arboreta vznikl moderní ekologický areál. Návštěvníci zde najdou obůrku s daňky, včelařskou naučnou stezku nebo stezku věnovanou borovicím. Tradičně se zde pořádají akce pro veřejnost jako Den lesa, Včelí dny, Víkend otevřených zahrad či oblíbené mykologické výstavy s poradnou.
zdroj: město Plzeň
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
