Tvůrčí ohlédnutí za Únorem 1948 aneb Čelem k masám?

foto: Kryštof Novotný

Unikátní hudebně-literární pořad Plzeňské filharmonie proložený publicistickými vstupy pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů se odehraje v budově Fakulty designu a umění, kterou instalace studentů promění v jedinečné a působivé memento. Akce je součástí projektu Plzeň 2018 a proběhne 27. února od 19:30.

Pořad se v rámci stého výročí vzniku republiky ohlédne za přelomovým obdobím, kdy byl konstituován mocenský monopol KSČ. Jeho vlivu, ideologii a propagandě podlehl alespoň na čas nejeden z autorů klasické hudby. Budovatelské skladby zazní v porovnání s nejlepšími kompozicemi té doby. Celý večer bude živě přenášet Český rozhlas Vltava.

Posluchači uslyší například skladby Radima Drejsla, Jana Seidla (slavný pochod Kupředu, zpátky ni krok!) nebo Václava Dobiáše. A dále, jako protiklad, kompozice významných českých autorů té doby, kterými byli kupříkladu Miloslav Kabeláč, Klement Slavický a v neposlední řadě Bohuslav Martinů. „Toto výročí není určeno k oslavám, ale jde o historický milník, který je potřeba zmínit a připomenout,“ říká Lenka Kavalová, ředitelka Plzeňské filharmonie.

Tomáš Ille, dramaturg pořadu / foto Lukáš Kellner

Večer Tvůrčí ohlédnutí za Únorem 1948 orámují a protknou vstupy seznamující posluchače s podstatnými fakty vázanými k inkriminovanému období. Přednášet budou pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů. „Tato akce navazuje na skvělou spolupráci s plzeňskými kolegy před dvěma lety. Teď, v roce ‚osmičkových výročí‘, ta spolupráce bude dokonce dvojnásobná, protože další velký projekt chystáme na podzim k připomenutí mnichovské dohody. Musím zdůraznit, že podobná setkání, při kterých symfonické těleso připraví speciální dramaturgii a vznikne koncert proložený publicistickými vstupy a doplněný výtvarnou stylizací, jsou u nás naprostá rarita. Zejména když se jedná o citlivé politické téma! Obdivuji, že v Plzni se toho nezalekli, a naopak to energicky podporují,“ říká Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Připomínáme si rok 1948, kdy v naší zemi se chopila moci ideologie, které ve světě padlo za oběť cca 90 000 000 lidí. Jen v našem státě bylo popraveno z politických důvodů asi 280 osob, zastřeleno na hranicích asi 374 osob, zemřelo ve vězeních a lágrech cca 4500 – 7000 osob, z politických důvodů odsouzeno v ČSR asi 250 000 osob, emigrovalo cca 200 000 – 300 000 osob. Hluboce se každého z nás dotýká utrpení a strádání jiného člověka. Ale tisíce a miliony zmařených životů se stávají abstraktními čísly. Společenská katastrofa byla tak gigantická, že její důsledky nedokážeme dohlédnout,“ míní děkan FDULS Josef Mištera a pokračuje: „Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu prohlásil komunistický režim za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Stačí to? Domnívám se, že ne!