Talent Forejtek si užil párty s Djokovičem. Je v pohodě, ale radši mám Federera, říká plzeňský tenista

Jonáš Forejtek (vpravo) se svým deblovým partnerem Jiřím Lehečkou po vítězství na Wimbledonu. Foto: archiv J. Forejtka

V neděli vyhrál Wimbledon, v pondělí ve 13 hodin přistál na letišti v Praze a ještě před odjezdem do svého bydliště v Úlicích zamířil na obsáhlý rozhovor do naší redakce. O den později už byl zase v Praze, kde absolvoval oficiální tiskovou konferenci a následně se začne připravovat na další turnaje. Tenista Jonáš Forejtek zažil dny, na něž asi do konce života nezapomene. Spolu s deblovým partnerem Jiřím Lehečkou nenašel v All England Clubu přemožitele a získal tak svůj už druhý juniorský grandslamový titul ve čtyřhře.

foto: R. Beneš

Čím si vysvětlujete, že se vám daří na grandslamech více v deblu než v dvouhře, kde jste vypadl jako nasazená dvojka už v prvním kole s Britem Storym?
Ani nevím. Ale třeba ve Wimbledonu mi dělal trochu problém pohyb na trávě. Ještě týden předtím jsem hrál turnaj na antuce. Jinak jsem ale nehrál špatně, Angličan velmi dobře podával, něco jsem navíc zkazil, asi jsem byl i trochu nervózní. Neodehrál jsem nejlepší ani nejhorší utkání.

Je pak čtyřhra takovým vítaným únikem ze smutku?
Po té prohře je to takové..zkrátka jsem naštvaný, protože se soustředím hlavně na singla. Ale po vypadnutí z dvouhry jsem měl tři dny volno, takže pak už to bylo v pohodě. Navíc Jirka Lehečka byl na tom stejně. Řekli jsme si, že zkusíme vyhrát debla.

Výsledkově jste zažili nejtěžší utkání asi ve čtvrtfinále proti japonské dvojici Mitsui, Saitoh, že?
Tam to bylo hodně těžké. Nevyužili jsme brejkboly, prohráli jsme první set a ve druhém setu jsme prohrávali i v tiebraku. Kdyby se nám tam něco nepovedlo, tak jsme mohli prohrát. Ve třetím setu už jsme hráli lépe.

foto: archiv J. Forejtka

Vzápětí přišel v semifinále další třísetový zápas s americkou dvojicí Damm, Kodat..
Bylo to sice na tři sety, ale už ne takové. První set jsme uhráli v pohodě. Ve druhém setu jsme měli už trochu v hlavě i to, že když vyhrajeme, tak se dostaneme na tu slavnostní hráčskou večeři. Pak jsme se už ale zkoncentrovali.

A finále vypadalo už hodně jednoznačně, ne?
Asi takhle, nejtěžší to bylo s těmi Japonci ve čtvrtfinále.

Poslední míček celého finále byla vaše tvrdá smeč na síti. Šlo to zkazit?
Spíš bylo těžší se k tomu mečbolu vůbec dostat. Ale pak Jirka dobře podával. Oni to podání sotva vrátili, tam už to nešlo nějak zkazit, byla to třešnička na dortu.

foto: archiv J. Forejtka

Máte dva grandslamové titulu, pokaždé s jiným spoluhráčem. Můžete Dalibora Svrčinu a Jiřího Lehečku porovnat?
S Daliborem jsem hrál hodně turnajů. S Jirkou dva a oba jsme odehráli dobře. Pokud tedy já i Jirka pojedeme, na US Open nastoupíme zase spolu.

Už jste stihl nějaké ty oslavy?
Hned v neděli jsme byli na večeři mistrů tak, jak je tam tradice. Byli jsme na galavečeru do dvou do rána, čekalo se na to, až skončí finále mužské dvouhry a ženské čtyřhry. Přišel tam Novak Djokovič a Simona Halep, vozíčkáři, všichni finalisté juniorů a deblisté.

Byla možnost si třeba s Novakem Djokovičem popovídat? Jak vůbec tyto hvězdy působí na okolí?
Jsou docela v pohodě. Djokovič už byl ale trochu možná naštvaný. Přišel o půlnoci a v půl 2 se tam s ním chtěli lidi fotit. Ale jinak jsou všichni celkem v pohodě. Ale Federera mám ještě radši, i Nadal je takový trochu víc sympatičtější.

foto: archiv J. Forejtka

Zajímavostí je, že i Barbora Strýcová je z Plzně. Co říci k jejímu úspěchu?
Určitě skvělé. Byla poprvé v semifinále na grandslamu v singlu, vyhrála čtyřhru a ještě se stala světovou jedničkou. To je podle mě úplně neskutečné.

Netajíte se tím, že je vaším velkým vzorem Roger Federer. Byl jste se podívat na nějakém jeho zápase?
Byl, ale ne na finále. To už jsme se museli připravovat na slavnostní večeři. Je to škoda, fandil jsem mu.

foto: archiv J. Forejtka

Jaký je váš nejbližší turnajový plán?
Dostal jsem volnou kartu na challenger do Prahy, pak pojedu na turnaj do Liberce. Budu hrát už více mužské turnaje. Na přelomu srpna pak přijde US Open.

To bude zároveň váš poslední juniorský grandslam. Cíle jsou tedy takové, zapracovat se více do mužského tenisu?
Budu objíždět challengery a turnaje futures. Už jsem i něco uhrál, budu se soustředit na ty dospělé.

Jak moc vás lákal pohled na trofej pro vítěze Wimbledonu v mužské dvouhře?
Jojo, měli jí vystavenou na tom slavnostním večeru, než přišli. Už tam měli vyryté své jméno.

Zasnil jste se v tu chvíli, jak by bylo hezké, kdyby na ní za pár let bylo vyryto: Jonáš Forejtek?
No, to nevím, ale trofej se mi tam líbí nejvíc. Wimbledon je fakt pěkný.