Domů Tagy Historie

historie

Dějiny představují „paměť lidstva“. Lze je chápat jako souhrn událostí, které se staly v určitém časovém sledu, a jako každý vývojový proces v přírodě a společnosti či přímo jako vývoj lidské společnosti. Vzletně a přitom výstižně popsal funkci dějin Marcus Tullius Cicero: „Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.“ – „Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.“
Dějiny (historie) lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti. Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nepocházejí žádné písemné prameny, jde o období do vzniku písma. Datace vynálezu písma je v různých oblastech světa značně individuální. Používání písma umožnilo vznik a rozvoj infrastruktury a rozšiřování vědomostí, a to ovlivnilo celé lidské dějiny. Jelikož písmo bylo vynalezeno na několika místech nezávisle na sobě, vedou se spory o to, která oblast byla kolébkou civilizace.
Starověké civilizace vznikaly v blízkosti vodních toků. Kolem roku 3000 př. n. l. se zformovaly první městské státy v Mezopotámii (název znamená země mezi řekami, tedy mezi řekami Eufrat a Tigris), utvořil se centralizovaný stát v Egyptě, rozložený podél břehů Nilu, v dnešní Indii vznikla kultura poříčí Indu. Za konec starověku a začátek středověku se tradičně považuje pád Západořímské říše v roce 476, přechod středověku v novověk pak bývá nejčastěji symbolicky vymezován znovuobjevením Ameriky pro Evropany v roce 1492, existují však i jiná pojetí.
Od 18. století se začaly velmi rychlým tempem hromadit znalosti a nové vynálezy v Evropě, což vlivem své rychlosti vyvolalo průmyslovou revoluci. Dějiny se často vážou na historické prameny jako například kroniky. Ty však mohou být tendenční a zkreslovat tak pohled na dějiny. Navíc se projevuje interpretační romantizace a idealizace dějin. V moderní době pak dochází například i k zpochybňování holokaustu. Zkreslování vzpomínek je totiž běžný proces

Procházky po stopách annínských sklářů

To nejzajímavější ze sklářské historie šumavské vesnice Annín a jejího okolí představí další komentované procházky.  Konají se v sobotu 29. dubna a o státním svátku ...

Jezuitské Klatovy a cestování v době baroka

Od zítřejšího dne - pátku 28. dubna - až do neděle 30. dubna bude město na prahu Šumavy dějištěm jedenáctého ročníku projektu Barokní jezuitské...

O regionální historii a kultuře na Přešticku

Setkání dopisovatelů a čtenářů na téma „Regionální historie a kultura“ se uskuteční ve dnech 28. – 29. dubna 2017 . Koná se u příležitosti...

100 zajímavostí ze starých Brd

Stovka krátkých kapitol popisuje osudy rodáků, historické událostí, zajímavé památky i přírodní lokality brdského pohoří. Autory knihy jsou pracovníci muzea v Rožmitále a Strašicích...

Parní stříkačka – kus klatovské historie

Když se v Klatovech konalo první hasičské cvičení pod vedením nadhasiče V. F. Kohla, psal se srpen roku 1874. Ovšem myšlenka zřídit hasičský sbor...

Nejlepší historiky má Gymnázium Sušice

Tři vítězná gymnázia a jejich týmy  dnes převzaly ocenění na Krajském úřadu Plzeňského kraje za úspěšné řešení otázek z historie v soutěži nazvané Dějepisné soutěže gymnázií...
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. V pořádku (klikněte)