Šumavské obce odmítají další bezdůvodné šíření lýkožrouta

Šumava. Foto: Richard Beneš

Za nezodpovědné hazardování s přírodou označili starostové sdružení ve Svazu šumavských obcí plány ministerstva životního prostředí a Správy Národního parku Šumava, na další masivní a rozšiřování bezzásahové zóny v šumavských lesích. Starostové tento návrh odmítají zejnéna proto, že v současné době lesy na území České republiky decimuje kůrovcová kalamita.

Ministerstvo zveřejnilo na základě žádosti Správy NP Šumava oznámení záměru Postup proti lýkožroutu s ohledem na území výskytu populace tetřeva hlušce. Záměr pak v sedmi variantách předpokládá, že stávající rozsah zásahů proti lýkožroutu smrkovému bude nikoliv rozšířen, nýbrž výrazně utlumen. „Ve všech variantách se předpokládá rozsáhlé omezení zásahů proti kůrovcům. Z toho lze usuzovat, že oznámení záměru je motivováno jedině záměrem dosáhnout stavu, kdy většina lesní plochy Národního parku Šumava bude podrobena bezzásahovému režimu,“ uvedl starosta Modravy a zároveň i mluvčí Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.

kůrovec na Šumavě

„O šumavský park je Správou parku a ministerstvem pečováno po dlouhá léta bez řádné koncepce. Ve skutečných národních parcích je koncepce péče zakotvena v plánu péče, který, aniž by to komukoliv vadilo, Šumava šest let nemá. Nikomu z autorů záměru nepřijde arogantní, že se navrhované omezení týká i rozsáhlých pozemků, které nejsou ve vlastnictví oznamovatele, tedy Správy parku. Nikdo z ministerstva ani Správy parku nepovažoval za důležité takový zásah do jejich vlastnictví projednat,“ řekl Předseda Svazu šumavských obcí Petr Málek.

Podle informací místopředsedkyně Svazu šumavských obcí Jany Hrazánkové má být další bezzásahové území rozšířeno na základě matematického modelu, který má vymezovat potencionální území výskytu tetřeva. „Autor tohoto modelu mně v minulosti nedokázal odpovědět na jednoduchou otázku, týkající se počtu tetřeva v určité lokalitě. Pochybuji tak o správnosti takového modelu,“ řekla Hrazánková.

Starostové jsou přesvědčeni o tom, že za stávající kalamitní situace týkající se území celého státu představují zásahy proti lýkožroutu smrkovému jedinou reálnou možnost záchrany biotopů předmětných druhů před dlouhodobým poškozením či úplným zánikem. „Znamená to ve svých důsledcích úplnou rezignaci na ochranu lesa před působením lýkožrouta. Výsledkem tak bude další nesmyslné masivní usychání šumavského lesa a další poškození jeho vodohospodářské funkce. Evropská vodní charta, i přes názor ministerstva a vedení šumavského parku jasně stanoví, že pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. Myšlen je samozřejmě zdravý, svěží, zelený, nikoliv suchý les,“ dodal Antonín Schubert.

S argumenty šumavských starostů nesouhlasů Správa NP Šumava. Mluvčí Jan Dvořák uvedl, že správa už dva roky postupuje tak aby s jistotou neohrozila populaci tetřeva. „To znamená, že každý rok vymezuje zásahy takovým způsobem, aby jejich plocha nepřekročila jedno procento plochy výskytu tetřeva. Takový postup je relativně přísný, přesto jsme dokázali zlikvidovat polomy v objemu přes 200 tisíc metrů krychlových, které loni způsobily větrné smršti v jižní části národního parku. Návrh, na rozšíření bezzásahového území, který je podkladem pro proces vyhodnocení vlivů na životní prostředí EIA, přitom nabízí několik možných variant, jak postupovat při asanaci kůrovci napadených stromů v území tetřeva,“ řekl mluvčí Dvořák.

Dodal, že posuzování vlivů je vztaženo na celou Ptačí oblast Šumava, kde se tetřev vyskytuje, tedy i na místa jiných vlastníků, například na pozemcích Kašperských Hor a třeba i Lesů ČR a to z důvodu vyhodnocení kumulativnosti vlivů. „Proces EIA a jeho varianty, ukončí stanovisko ministerstva, které bude závazné pouze pro Správu NP Šumava a následný management na územích, které spravuje. I proto Správa NP Šumava nemusela s vlastníky pozemků záměr konzultovat,“ doplnil Jan Dvořák.