Sucho ohrožuje i Plzeňský kraj, před nejhorším nás zatím chrání Šumava

Ministr životního prostředí Richard Brabec představil v Plzni plány na boj se suchem za přítomnosti hejtmana Josefa Bernarda a krajské radní pro oblast životního prostředí Radky Trylčové. Foto: Richard Beneš

Jen díky Šumavě není v Plzeňském kraji kritická situace s nedostatkem vody, který jinak sužuje velkou část naší republiky. Velký důvod k radosti to ale v žádném případě není. I v našem regionu je totiž celá řada míst a obcí, kde už teď vyschly studny a do budoucna se situace může ještě zhoršit. Jedná se zejména o severní Plzeňsko. Sucho ale ohrožuje i jižní Plzeňsko. Recept na záchranu hledali ve čtvrtek starostové asi 60 obcí z regionu na setkání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

„Pro Plzeňský kraj je klíčová Šumava a ta je naštěstí poměrně vodnatá. Letošní zima byla bohatá na sníh a na srážky. Oproti těm minulým létům jsou vodárenské nádrže v regionu poměrně naplněné. Přehrada Hracholusky asi na 80 procent, přehrada v Nýrsku je na tom podobně. Loni byla ve stejnou dobu situace horší,“ zhodnotil aktuální stav ministr Richard Brabec. Konstatoval, že díky vydatnějším srážkám na Šumavě je v Plzeňském kraji více vody, než na zbytku území naší republiky.

„Nejhorší je to na jižní Moravě nebo ve středních Čechách. Špatné je to i v Polabí, Poohří, i na střední Moravě. Samozřejmě ani ta situace v Plzeňském kraji není všude dobrá. I zde je celá řada obcí závislých na podzemních vodách, které hromadně vysychají. A to dokonce i v Pošumaví, kde bylo ještě před několika lety nepředstavitelné, že by tam mohl být problém s nedostatkem podzemní vody,“ uvedl ministr Brabec.

„Situace u nás není dobrá na severním Plzeňsku. Jinak máme štěstí, že je nás region poměrně hodně hornatý, máme tady velké bohatství. Tím je Šumava, tu si musíme chránit, o tu musíme pečovat. Slouží nejen nám, ale i půlce České republiky,“ zdůraznil hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD).

Vedení kraje se snaží podpořit výstavbu vodovodních sítí a kanalizací jak z krajských peněz tak i z peněz ministerstva. „Podporujeme i různé studie a průzkumy pro jednotlivé obce, aby si uměly poradit s tím problémem nedostatku vody. Je důležité ale řešit do budoucna i velké projekty, zejména propojení vodárenských soustav, abychom byli schopni vodu z Nýrské přehrady dostat až sem do Plzně. Prostě dostat vodu z míst, kde ten problém není tak ožehavý do míst, kde chybí,“ pokračoval hejtman Bernard. Další miliardové investice si podle jeho slov vyžádá vyčištění některých vodárenských nádrží, které jsou dnes znečištěné. Například České údolí a přehrada Hracholusky. To bude stát miliardy a je třeba se na to na dalších 20 let připravit.

Foto: Richard Beneš

Obce, kterým vysychají studny určené k zásobování vodou, mohou až do prosince 2020 žádat Státní fond životního prostředí (SFŽP) o peníze na hlubší nebo nové vrty. Ve velmi krátkém časovém horizontu mohou získat na jeden projekt až tři miliony korun, dotace pak činí 80 procent. Potřebují k tomu jen hydrologický posudek. Díky dotacím, které už fungují více než dva roky, se podařilo zajistit nové zdroje pitné vody asi pro 200 tisíc obyvatel ze 418 obcím. Peníze využily obce na vrty, studny nebo k napojení na vodovod.

Z výzvy na budování zdrojů pitné vody zbývá ještě vyčerpat zhruba 380 milionů korun, což by mohlo pomoci dalším 400 obcím. Z Plzeňského kraje už využilo tento program 40 obcí. Jednalo se například o města Nepomuk a Stod na hydrogeologické průzkumné vrty, obce Kramolín a Červené Poříčí na vodní zdroje a Lužany na záložní zdroj. Peníze jsou určené na zásobování vodovodů pro veřejnou potřebu. Nejdou využít pro jednotlivce, například pro jeden rodinný dům.

Obce pak mají další možnost získat další dotace na větší projekty z nové výzvy, která se otevře 1. listopadu. V ní bude 500 milionů korun na vodovody nebo úpravny. Jedná se o projekty za jednotky až desítky milionů korun.