Stromům na Šumavě se daří, přirostlo více dřevní hmoty než se vytěžilo a odumřelo

Šumava - ilustrační foto. Foto: Richard Beneš

V šumavských lesích v posledních 23 letech přirostlo více dřevní hmoty, než se vytěžilo a odumřelo. Potvrzují to dlouhodobé statistiky. Data vypovídají o tom, že každoročně se v průměru vytěží a současně odumře sedm metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá osm metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa.

„Od roku 1996 se zásoby dřevní hmoty v lesích spravovaných Správou Národního parku Šumava, které se rozkládají na ploše zhruba 48 tisíc hektarů, zvýšil o více než 1,2 milionu metrů krychlových,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

V porovnání s přírůstem dřeva a jeho těžbou v celé České republice jsou šumavské hodnoty podobné. V České republice v průměru každým rokem přiroste devět kubickým metrů na jeden hektar lesa. Průměrná roční těžba dříví v ČR je sedm metrů krychlových.

„Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra, nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017,“ doplňuje Jan Kozel.

Právě v roce 2018 Správa NP Šumava vytěžila 260 tisíc metrů krychlových, většinou polomového dříví. Největší těžby od roku 1996 však eviduje v roce 2007 a po něm následujících čtyřech letech „To bylo po Kyrillu, kdy se dohromady vytěžilo více než milion kubíků polomového a kůrovcem napadeného dříví. Další více než milión metrů krychlových odumřelo při kůrovcové gradaci v bezzásahových oblastech,“ vzpomíná mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

„Jak prokázal dlouhodobý monitoring bezzásahových ploch, obnova lesa probíhá samovolně, bez jakéhokoli přispění člověka. Proto pro mě není žádným překvapením, že zásoba dříví v šumavských lesích nepoklesla,“ doplňuje ředitel Správa Národního parku Šumava Pavel Hubený.

„Aktivní péče spojená s těžbou dřeva je v Národním parku Šumava v porovnání s vynucenými těžbami ve výrazné menšině. Takto se vytěžilo pouhých 18 procent veškerých těžeb za posledních 23 let. Přesto tyto zásahy ve vhodné době přispívají k postupnému zlepšování stavu lesa, mění mikroklima v lesních porostech, dávají prostor přirozené obnově a snižují pravděpodobnost jejich narušení v budoucnu,“ vysvětluje Jan Kozel.

Aktivní zásahy svým objemem převyšovaly ty nahodilé hlavně v letech 2013 – 2016, tedy po odeznění kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill. V tomto období Správa NP Šumava těžila v průměru 135 tisíc metrů krychlových dříví ročně, tedy výrazně pod hodnotou možné roční těžby.

„Zcela unikátní informace přinášejí poznatky z rozlehlých smrkových lesů ponechaných přírodním procesům. Neinformovaní by mohli tvrdit, že v těchto lesích už lýkožrout nemá co napadnout, ale statistika je neúprosná. V území ponechaném bez těžeb, jehož rozloha je kolem 19 tisíc hektarů, tvoří porosty souší jen o něco víc než čtvrtinu,“ popisuje současnou situaci Pavel Hubený. Podle jeho slov nejsou a ani nikdy nebudou šumavské lesy v ohrožení.