Statný muflon bojoval o život ve smrtelné pasti z drátěné oplocenky

Strážníci městské policie vyprošťují nebohého muflona z drátů. Foto: DESOP

Do smrtelné pasti, ze které nebylo možné bez pomoci člověka vyváznout se dostal nedaleko od Plzně dospělý muflon. Houbaři našli v lese v polesí Zábělá zvíře zamotané do pletiva drátěné oplocenky. Lidé nezaváhali a okamžitě o případu informovali městskou policii. Obrovský samec, minimálně až osm let starý beran, byl v pletivu zamotán tak, že jeho vyproštění trvalo strážníkům několik desítek minut. A to beran ještě poměrně dobře spolupracoval.

Zvíře nepředstavitelně trpělo. Foto: DESOP

„Zvíře bylo v pletivu několikrát zachyceno jak za rohy a hlavu, tak za přední běhy, křížem přes hřbet a nohy zadní. Jak dlouho tam muflon bojoval o život, nikdo neví, ale podle okolí místa nálezu, pomuchlané oplocence a celkového zdravotního stavu zvířete se mohlo jednat i o několik dní. Každopádně přivolaní strážníci odchytové skupiny Městské policie Plzeň opět odvedli profesionální a velmi dobrou práci. Než jsem na lokalitu dorazil, muflona ze spleti drátů vymotali a částečně i ošetřili,“ uvedl šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Zvíře se ale po vyproštění nacházelo v hodně kritickém zdravotním stavu, bylo značně vyčerpané a vystresované natolik, že se nedokázalo samo postavit. Ve hře bylo jeho utracení a záchranáři proto přivolali příslušného revírníka a mysliveckého hospodáře z oddělení městských lesů Správy veřejného statku města Plzně. Ten bohužel konstatoval skutečnost, že zvíře je v těžkém šoku, nervovém stresu, překyselené a na okraji svých sil bez možnosti záchrany.

Boj o záchranu života. Foto: DESOP

„Přesto jsme se rozhodli, že dáme muflonovi ještě šanci a necháme ho nějaký čas ležet ve stínu kousek od paseky. Tajně jsme doufali, že se uklidní, zvedne a vrátí se ke svému stádu. To se však nestalo, a tak když šel revírník zvíře zhruba po hodině zkontrolovat, ležel muflon na stále stejném místě a nejevil známky života. Škoda ho, ale to se dalo čekat,“ konstatoval Karel Makoň.

Drátěné oplocenky jsou předmětem diskusí již od samého okamžiku, kdy se začaly v lesích používat. Případy, kdy se do pletiva zamotala či se v něm uškrtila zvěř, jsou dnes přesně popsány a spočítány úplně stejně, jako škody způsobené zvěří na přirozené obnově lesa a nové výsadbě. Navíc pro drátěné oplocenky jasně hraje i nízká pořizovací cena, delší životnost a snadnější manipulace, montáž i výroba.

Drátěné oplocenky by měly vystřídat bezpečnější dřevěné. Foto: DESOP

„O dráty se však nezabíjí pouze zvěř srstnatá, ale i ptáci. Ročně řešíme desítky případů poranění zejména dravců či sov, které při pronásledování kořisti do pletiva narazí. Návrat k původním dřevěným oplocenkám je poměrně složitý a drahý. I přesto právě plzeňské městské lesy na určitých lokalitách začaly místo drátěných oplocenek preferovat zase oplocenky dřevěné. Zatím se jim to daří, ale problém je hlavně s výrobcem a firmou, která by je místo drátů nabízela,“ vysvětlil zvířecí záchranář.

Šéf záchranné stanice věří v přirozenou selekci, regulaci a přírodní zákony, vítá proto návrat přirozených predátorů. „Pletivovou oplocenku však do přirozené selekce nepočítám. V tomto aktuálním případě byla lidská pomoc na místě. Našim cílem není slepě zachraňovat vše, co najdeme či potkáme. Naším cílem je minimalizovat a pomáhat tam, kde prvotní problém je způsobený lidskou rukou či v důsledku civilizace. Proto jsme také muflona hned na místě neutratili, ale dali mu ještě jednu šanci,“ dodal Karel Makoň.

This slideshow requires JavaScript.