Slavné Klatovské katakomby měly loni rekordní návštěvnost

V katakombách sloužil mši také biskup Tomáš Holub. Foto: Klatovské katakomby

Rekordní návštěvnost zaznamenaly v roce 2019 Klatovské katakomby. Proslulé krypty pod jezuitským kostelem zasvěcené Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi zhlédlo v minulém roce 48 219 návštěvníků. Svojí návštěvností se tak katakomby řadí mezi nejoblíbenější turistické cíle Plzeňského kraje. Katakomby jsou otevřeny celoročně.

„Vzhledem k tomu, že probíhá rozsáhlá rekonstrukce samotného jezuitského kostela, obávali jsme se, zda návštěvníci katakomby nepominou,“ říká úvodem předseda spolku Klatovské katakomby a místostarosta města Klatov Václav Chroust (ODS). „Bohudík se tak nestalo. Oproti roku 2018, kdy přišlo 45 287, jsme naopak zaznamenali nárůst návštěvnosti ve výši 6,5 procenta,“pokračuje Václav Chroust.

Opravený barokní refektář bude sloužit pro konání různých společenských akcí. Foto: MÚ Klatovy

Rozsáhlou rekonstrukci katakomb provedenou v roce 2011, loni doplnila částečná obměna techniky a expozice se rozšířila. „Návštěvnost však není pro katakomby prioritou, tou je naopak příležitost vyprávět příběh barokních jezuitských Klatov. Jsme rádi, že v obou případech jsme mohli využít prostředků evropských dotací. Bez této podpory by katakomby nebyly takové, jaké nyní jsou,“ připomíná starosta města Klatovy Rudolf Salvetr (ODS).

Svému baroknímu odkazu se město Klatovy poctivě věnuje. Před koncem roku se slavnostně otevřel nově rekonstruovaný jezuitský refektář. Rekonstrukce přišla na 36 milionů korun, Plzeňský kraj přispěl částkou osm milionů korun. „Díky tomu máme nyní v Klatovech kvalitní prostor s nezpochybnitelným geniem loci s víceúčelovým využitím. Ukončila se tak revitalizace celé jezuitské koleje,“ zmiňuje Václav Chroust.

„Zbývá dokončit jezuitský seminář, což není malý úkol. Těší nás však, že již nyní probíhá rekonstrukce jezuitského kostela. Rozpočet přesahuje 100 milionů korun, farnosti se však podařilo získat významnou dotaci. Na výdaje, které dotace nekryje, město církvi přispělo částkou 3,5 milionu korun,“ říká závěrem Rudolf Salvetr.