Skaut a politický vězeň Jiří Světlík oslavil 95 let

Jiří Světlík na setkání s primátorem Martinem Baxou. Foto: plzen.eu

Celoživotní skaut, politický vězeň a držitel Ceny Paměti národa Jiří Světlík oslavil 11. března 95. narozeniny. Své vzpomínky zachytil v knize Paměti starého kriminálníka. Plzeňskému rodákovi popřál za město primátor Martin Baxa. Ke svému životnímu jubileu obdržel stříbrnou pamětní medaili města Plzně udělovanou významným osobnostem. Jiřího Světlíka doprovodili na plzeňskou radnici oldskauti Junáku – českého skauta, okres Plzeň-město.

foto: plzen.eu

„Jiří Světlík častokrát v životě prokázal svoji neskutečnou odvahu. Nejprve například, když pomáhal kamarádovi se zápalem plic dostat se z Německa za války domů do Plzně a především později, kdy sháněl vězňům v uranových dolech jídlo a předával jim vzkazy od rodin. Deset let a dva měsíce za tuto pomoc strávil v pracovních lágrech a věznicích,“ připomněl odvážné činy Jiřího Světlíka primátor Martin Baxa a doplnil: „Životní elán a smysl pro humor pana Jiřího Světlíka je zcela obdivuhodný. Životní optimismus ho neopustil navzdory jeho životnímu osudu, který byl často velmi trnitý. Za město Plzeň přeji panu Světlíkovi především pevné zdraví a mnoho optimismu a elánu do dalších let.“

„Bez veselé mysli to v životě nejde,“ prozradil Jiří Světlík svůj základní životní postoj. „Na každý den mám dlouhý seznam úkolů, co musím vše stihnout, a to mi už je 95 let a jsem v penzi,“ řekl primátoru Martinu Baxovi Jiří Světlík, který ani ve svém pokročilém věku neztrácí energii a elán.

Jiří Světlík se narodil 11. března 1924 v Plzni. Již v roce 1938 složil skautský slib. Jeho otec vlastnil ve městě část tiskárny, proto se Jiří Světlík vyučil v daném oboru. Když Němci obsadili 15. března 1939 Československo, bylo mu 15 let a ten rok nastoupil do učení, v létě 1943 školu dokončil. Jako 20 letý nastoupil na nucené práce do Německa v lednu 1944. U mnichovského Donauwörth pracoval na fréze, denně od 6 do 18 hodin. Svoji odvahu už tehdy prokazoval, když se vracel vlakem domů, nebo když doprovázel domů svého kamaráda se zápalem plic. Za tyto jízdy a kvůli prohlášení proti Německu byl obviněn z napomáhání nepříteli a přípravy velezrady a byl držen ve vyšetřovací vazbě v Donauwörth a ve věznici Stadelheim v Mnichově, kde čekal na soud. 1. května 1945 se dozvěděl o osvobození Mnichova Američany vyvěšenou americkou vlajkou na bráně věznice. Návrat do vlasti byl kvůli zničené infrastruktuře dosti složitý. Zapojil se do takzvané československé svépomoci –  Czechoslowak Self-Help of City Munich.