Signatáři výzvy za kvalitnější architekturu jsou přesvědčeni, že Plzeň má na víc

Foto: Richard Beneš

Deset hlavních bodů má výzva spolku Pěstuj prostor a jejích signatářů, kteří se jejím prostřednictvím snaží oslovit kandidáty do komunálních voleb. Požadují kvalitní architekturu a urbanismus, veřejnou diskuzi nad zásadními stavebními projekty, vyváženou dopravu, podporu aktivním občanům, efektivnější práce samosprávy nebo například omezení vizuálního smogu.

„V posledních letech se z hlediska veřejného prostoru a architektury udělal v Plzni kus práce. Stojí za tím zčásti pozitivní zájem některých lidí na radnicích města i obvodů. Významnou úlohu ale sehrály i místní spolky a sami občané, kteří projekty vyvolávají či připomínkují, někdy dokonce „po sousedsku“ realizují své vlastní,“ říká architekt Marek Sivák za spolek Pěstuj prostor, který inicioval vznik výzvy společně s dalšími odborníky.

Výzvu už podpořila řada plzeňských osobností a expertů, mezi nimi je napčíklad socioložka Ida Kaiserová, dramaturgyně Petra Hynčíková, moderátor Jiří Konečný, projektant Ondřej Janout nebo architekti Jiří Zábran, Petr Lešek, Aleš Kubalík, Petr Domanický, Bohumil Strejc, Jaroslav Holler, Monika Sladká, Marek Marovič a mnozí další.

„Zásadní problém je v tom, že těch skutečně kvalitních projektů je v Plzni stále jako šafránu. Přitom by mohly stát podobné peníze. Rozdíl je jen v troše času navíc a hlavně v přístupu, opravdu chtít udělat ten projekt dobře, participačně a s kvalitními architekty,“ dodává Sivák. Promarněnou šancí je podle něj vnitroblok Karla Steinera, bývalá Volha na Skvrňanech, na který si lidé často stěžují. Sivákovi se ale nezamlouvá ani předprostor hlavního vlakového nádraží.

„Je tu ale i kapitola velkých budoucích projektů, které mohou město zásadně ovlivnit na další stovky let, například průtah centrem města. Dnes se ví, že některé věci v dopravě fungují jinak, než se předpokládalo a navrhovalo v 60. nebo 80. letech minulého století. Zohledněme proto moderní trendy, zapojme spektrum odborníků s nejnovějšími poznatky a podpořme celospolečenskou diskusi o tom, jaké hodnoty jsou pro nás Plzeňany klíčové. Pokusme se najít citlivější cestu a nezničme si nejkrásnější přírodní zákoutí centra města estakádami,“ doplňuje architekt Petr Klíma z Pěstuj prostor.

Autoři označují výzvu za pozitivní. Ukazuje možná řešení, pozitivní inspirace i možnosti, jak lépe spolupracovat s aktivními lidmi a odborníky. Organizátoři věří, že i v komunální politice se najde dost lidí, pro které je téma kvalitního města klíčové. Nejde totiž jen o fyzický veřejný prostor a architekturu, ale hlavně o vzájemné soužití, o bezpečnost a skutečnou kvalitu života. A to jsou věci, které se bezprostředně týkají všech obyvatel.

Deset bodů výzvy – Plzeň potřebuje:

1. Kvalitní architekturu a urbanismus

2. Širší diskuzi nad zásadními stavebními projekty

3. Silného hlavního architekta a lepší práci samosprávy

4. Aktivní občany, kterým město nebrání v činnosti

5. Aktivní politiky

6. Vyváženou dopravu

7. Jasné podmínky pro investory a developery

8. Kvalitní data jako základ všech projektů

9. Umění a kulturu ve veřejném prostoru

10. Omezení vizuálního smogu