Šestnáct kamenů zmizelých připomíná plzeňské oběti holocaustu

Primátor Martin Baxa u trojice kamenů zmizelých před domem na Americké třídě. Foto: Richard Beneš

Na sedmi místech v Plzni přibylo v úterý 16 „kamenů zmizelých“ s mosazným povrchem, které jsou vsazeny do chodníků před domy, kde žili před deportací do koncentračních a vyhlazovacích táborů židovští občané Plzně. Město Plzeň se letos již potřetí připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí židovských transportů instalací kamenů Stolpersteine. V současné době je tak v Plzni už 33 pamětních kamenů. Ty mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na tyto oběti nacistického režimu.

Foto: Richard Beneš

Na každém kameni je vyryto jméno oběti, která žila v domě, před kterým je umístěn. Nechybí datum narození, datum deportace do Terezína nebo dalšího podobného tábora a samozřejmě také údaj o tom, kdy a kde byl židovský občan zavražděn.

„Nyní jsou nově položeny Stolpersteine v centru města i v jednotlivých městských obvodech k uctění památky členů rodiny Adelových, Pikovy, Penížkových, Kohnových, paní Růženy Vesecké a pana Jiřího Freunda. Stalo se tak na základě podnětů veřejnosti. Pro mě je to důležitý symbol a výraz úcty k plzeňským obětem šoa,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa (ODS).

 

Instalace trojice kamenů na Americké třídě. Foto: Richard Beneš

„Letošní Stolpersteine opět připomínají pohnuté osudy lidí, kteří se po deportaci do Terezína v roce 1942 již nikdy zpět do Plzně nevrátili. Většina z uvedených obětí zahynula v koncentračních táborech Osvětim či Izbica,“ doplnila Eliška Bartáková (ANO), náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.

Podle Květuše Sokolové, vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně, je jednou z nejmladších připomenutých židovská dívka Věra Kohnová, autorka Deníku Věry Kohnové. Jako dvanáctiletá si psala deník od léta 1941 do ledna 1942 do odjezdu transportu do Terezína, odkud se nikdo z rodiny Kohnových nevrátil. O Věře se mluví jako o plzeňské Anně Frankové.

Gunter Deming vlastnoručně umístil kameny do chodníku. Foto: Richard Beneš

Zakladatelem projektu Stolpersteine je německý umělec Gunter Demnig, který jich do loňského roku realizoval přes 73 tisíc na více než dvou tisících místech ve 26 zemích Evropy. Nejvíce je jich v Německu. Autor také vlastnoručně všechny kameny vsadil do chodníku. „Od roku 1996 jsme začali tento projekt realizovat v Berlíně. Tehdy jsme to dělali ještě bez povolení. Legalizovalo se to až dodatečně. Já osobně nemám v rodině ani pachatele, ani oběti. Ale měl jsem strašně špatného učitele dějepisu, který vždy došel jen do období Výmarské republiky, tam skončil a o národním socialismu nikdy nemluvil. To se u nás neprobíralo. Udělal jsem to proto, abych toto téma zpracoval,“ uvedl Gunter Demnig k důvodům, které vedly k jeho projektu.

Foto: Richard Beneš

Od ledna 2015 kameny zmizelých zajišťuje nadace Stiftung – Spuren – Gunter Demnig. Kameny zhotovuje ručně berlínský sochař Michael Friedrichs-Friedlaender.

Přímo z Plzně v transportech odjelo 2064 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich.

 

 

This slideshow requires JavaScript.