Se životem v Plzni je spokojeno 83 procent obyvatel, ukázal to průzkum

Ilustrační foto: Magistrát Města Plzně

Více než 83 procent obyvatel Plzně je spokojeno se životem v Plzni. Prokázal to průzkum, do kterého se zapojily dva tisíce Plzeňanů prostřednictvím elektronického dotazníku. V celkem 16 otázkách mohli lidé odpovídat například na témata týkající se kvality MHD, fungování úřadů, na to, které informace o dění ve městě je nejvíce zajímají, co se jim líbí či nelíbí a jak jsou celkově s životem v Plzni spokojeni.

„S potěšením mohu říci, že výsledky průzkumu dopadly velmi přívětivě. Vyplývá z nich totiž, že více než 83 procent obyvatel, kteří se do dotazování zapojili, je s životem v Plzni spokojeno, což je skvělý výsledek a já s nimi mohu jen souhlasit. Zároveň jsme si i ověřili, že víme, ve kterých oblastech by si veřejnost přála zlepšení a že ve svém úsilí míříme správným směrem,“ řekl primátor města Martin Baxa (ODS).

Na otázku, co konkrétně se vám na životě v Plzni líbí nejvíce, lidé nejčastěji uvedli kulturní akce, parky a zeleň ve městě, kvalitní MHD, nabídku sportovišť a sportovního vyžití či město jako takové. „Od občanů jsme prostřednictvím dotazníku dostali kvalitní zpětnou vazbu na to, jaké informace o životě ve městě je nejvíce zajímají a která témata nejčastěji vyhledávají. Potěšilo nás, že se občané chtějí aktivně zapojovat a mají zájem o častější pořádání veřejných setkání a diskusí se zástupci města,“ uvedla Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který průzkum zadával.

Velmi kladně bylo hodnoceno životní prostředí ve městě, u kterého respondenti nejčastěji oceňovali úroveň péče o veřejné plochy a také dostupnost odpočinkových prostranství, jako jsou hřiště či parky. Dalším z témat v dotazníku byla městská hromadná doprava, u které mohli občané ohodnotit například dostupnost zastávek, čistotu vozů či intervaly mezi spoji a jejich návaznost. V celkovém hodnocení spokojenosti tak MHD dosáhla výborného výsledku, dle kterého je s ní více než 84 procent respondentů spokojeno.

Při hodnocení jednotlivých městských témat obyvatelé pozitivně zhodnotili dostupnost zdravotní a sociální péče, stejně jako dostupnost a kvalitu školství, nabídku pracovních možností nebo příznivé podmínky pro podnikání. Nejvíce negativních hodnocení z vybraných aspektů života ve městě získalo parkování, se kterým není spokojeno přibližně 80 procent obyvatel, a bezpečnost ve městě, se kterou je spíše nespokojeno či nespokojeno celkem 71 procent respondentů.

„Téma, ve kterém jsme očekávali pokles spokojenosti obyvatel, bylo téma bezpečnosti, které mezi obyvateli v poslední době rezonuje,“ řekl člen Rady města Plzně pro oblast bezpečnosti Martin Zrzavecký (ČSSD). „Pro zlepšení bezpečnosti ve městě jsme již učinili řadu opatření. Realizovali jsme například projekt společných hlídek české a zahraniční policie, město pořizuje také nové inteligentní kamery a preventivní činností se zabývají i naši asistenti prevence kriminality. Do budoucna plánujeme řadu dalších kroků, jako je například modernizace kamerového systému, zavedení nového Manuálu na pořádání veřejných akcí či modernizace varovného systému obyvatel,“ vysvětlil Martin Zrzavecký.

„Zajímavé každopádně je, že se pocit bezpečí zhoršil, ačkoliv policejní statistiky sledují v rámci několika posledních let spíše klesající trend registrované kriminality páchané na území města Plzně. Například oproti roku 2013 počet kriminálních činů poklesl o více než 22 procent. Na pocit bezpečí má jistě velký vliv i zvýšená míra medializace kriminální činnosti,“ dodal radní.

„Občané také mohli vyjádřit svůj názor na to, které rozvojové záměry by se ve městě měly realizovat v nejbližších letech jako první. Nejvyšší příčku v odpovědích obsadil obchvat města, dále pak parkování ve městě a zeleň,“ doplnil technický náměstek Pavel Šindelář (ODS).

Do průzkumu se zapojili Plzeňané napříč věkovým a společenským spektrem. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 19 až 35 let, z městských obvodů byli nejčastěji zastoupeni obyvatelé Plzně 3 a Plzně 1. Celkem se do šetření zapojilo 1948 osob, z čehož bylo 57 procent žen a 41 procent mužů, u dvou procent nebylo pohlaví uvedeno.