S šéfem výzkumné společnosti COMTES FHT a.s. o Klastru MECHATRONIKA z.s.

COMTES FHT a.s.

Ing. Libor Kraus je předsedou představenstva výzkumné organizace COMTES FHT, sídlící v Dobřanech. Na ploše 5,5 tisíce metrů čtverečních zaměstnává více než 70 výzkumných pracovníků a techniků. Společnost poskytuje široké spektrum služeb v oblasti výzkumu kovových materiálů. COMTES FHT je členem Klastru MECHATRONIKA.

Co konkrétně klastr dělá pro Vaši společnost?

Klastr MECHATRONIKA se snaží vhodným způsobem propojovat inovační společnosti s výzkumnými a vzdělávacími organizacemi a sdružovat technické vybavení a lidský potenciál ke splnění určitých úkolů. Konkrétně klastry v Evropě většinou fungují na třech pilířích: obchod a marketing, vzdělávání, výzkum a vývoj pro inovace. Jednou ze zajímavých akcí, kterou klastr pořádá, je také Den Klastrů v Plzeňském kraji, který se uskuteční ve čtvrtek 18. 10. 2018 v prostorách DEPO 2015 Plzeň.

ing. Libor Kraus

Jak ta podpora vypadá v realitě? Jde třeba o shánění dotačních prostředků z veřejných fondů na inovační projekty?

To je velmi okrajová záležitost. Klastr v prvé řadě sdružuje inovační firmy, které mají zájem někam posunout svoji výrobu a nabízené služby. Klastr jim poskytuje zázemí pro činnosti, kde se menším společnostem nevyplatí zaměstnávat vlastního člověka – tedy marketingové a prezentační akce v tuzemsku i zahraničí, podpora prodeje, vzdělávací kurzy na míru členům, získávání dovedností studentů, praktické kurzy a stáže studentů, témata pro výzkum a vývoj, sdružené investice a podobně.

Jaká je tedy hlavní motivace pro firmy, aby se ucházely o členství v klastru? Jsou to kontakty, které zadávají příležitosti k obchodní spolupráci?

Společná podpora obchodu a marketingu je jednou z hlavních činností klastru, ale hlavní motivací by měla být snaha o propojení firmy s dalšími aktéry, kteří ve finále mohou firmě pomoci k dalšímu rozvoji (obchod, know-how, personální posílení, nové trhy, nové výrobky a služby). Typicky pro malé a střední firmy je klastrové sdružování prostředkem, jak za malé finance získat velký profit.

Co podle vás hraje roli u typického MSP při rozhodování o vstupu do klastru?

Profit společnosti. Naše společnost je členem několika českých i německých klastrů. Každému zájemci o členství v klastru zdůrazňuji, že se na profit nemůže dívat pouze přes finance, hlavně v dnešní době jsou důležité i nefinanční profity např. ve zvyšování know-how, cílené školení a vzdělávání zaměstnanců, personální posílení, otevírání nových trhů (např. klastr MECHATRONIKA má velmi úzkou spolupráci s bavorským mechatronickým klastrem), společný výzkum a vývoj, možné pořízení nákladného vybavení a v neposlední řadě i dotační mechanismy pro klastrové činnosti.

Kdo by měl být tahounem inovací? Jsou to stále velcí technologičtí lídři nebo už mají v tomto ohledu slovo i malé a střední podniky?

V prvé řadě aktivní firmy. Velcí technologičtí lídři mají velkou výhodu v tržním uplatnění, mají zpracované standardní postupy na výzkum, vývoj a inovace a provádějí kontinuální inovační proces. Jednou z důležitých součástí jejich rozvoje je ale i nákup know-how od výzkumných organizací nebo i akvizicemi malých a středních firem, které přijdou často s průlomovými výrobky, technologiemi nebo službami. Tedy chci tím říci, že tahounem inovací mohou být firmy bez ohledu na velikost.

Je podpora aplikovaného výzkumu v Česku dobře nastavená? Že přímé dotace z veřejných prostředků stimulují soukromé výdaje firem na výzkum a vývoj?

Domnívám se, že podpora aplikovaného výzkumu a vývoje je v Česku nastavená poměrně dobře. Existují přímé dotační i nepřímé druhy podpor (např. daňové odpočty na výzkum a vývoj). Máme možnost se inspirovat i od našich sousedů v SRN, kde aplikovaný výzkum a vývoj funguje dlouhodobě na skvělé úrovni a německá ekonomika je jednou z nejvýkonnějších na světě.

Je česká veřejná podpora výzkumu a inovací v něčem specifická ve srovnání s jinými evropskými zeměmi?

Ano, velkou mírou byrokracie a oproti tomu malým důrazem na uplatnění a přínosy finálního výsledku. Řada projektů je ve výsledku hodnocena velmi formálně. Navíc v Česku je oproti jiným vyspělým státům vysoká míra podpory směřovaná do základního výzkumu namísto cíleného aplikovaného výzkumu.

Jak byste zhodnotil dosavadní činnost klastru a co byste rád v jeho fungování vylepšil?

Klastr MECHATRONIKA v současnosti prožívá restart svých aktivit, kdy několik let moc činností nevyvíjel. Povedlo se napojení na Bavorsko, od letoška je vyšší rozpočet na společné klastrové aktivity, zvyšuje se počet členů a řada členů je aktivních v generování nápadů i společné realizaci. Protože se všechno dá vylepšovat, určitě lze zlepšit profesionalizaci administrativy, zvýšit počet aktivních členů, kteří přicházejí s tématy k řešení, nebo zlepšit propojení školících aktivit pro cílené vzdělávání zaměstnanců.

PR