Rektor Zima: Vystoupení České republiky z EU považuji za absolutní nesmysl

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Foto: Richard Beneš

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima byl hostitelem konference, která se v rámci projektu „Česko! A jak dál?“ uskutečnila ve středu v plzeňské Měšťanské besedě. Při této příležitosti nám rektor Zima odpověděl na několik otázek k aktuálnímu dění. Zde jsou jeho odpovědi.

Nedávno jsme oslavili 20 let od vstupu do NATO, ale v Česku stále častěji zaznívají hlasy, které naše členství zpochybňují. Stejně jako zpochybňují naše členství v EU. Co těmto lidem vzkážete?

„Členství v NATO je pro Českou republiku velmi důležité, protože je to vojenské uskupení, které má i ve svých principech společnou obranu jednotlivých členských zemí. A musím konstatovat, že ani Česká armáda ani Česká republika není schopná v současném globálním světě ani fyzicky ani technicky těm hrozbám samotná čelit. Je to důležité partnerství a spojenectví, které bylo dáno dobrovolným rozhodnutím České republiky do NATO vstoupit. Ohledně Evropské unie si myslím, že teď všichni vidí, jaké problémy a jaké velké diskuse jsou spojené s Brexitem ve Velké Británii. A to si musíme uvědomit, že Británie je velká, vyspělá země, která bude mít velké problémy. Řada velkých společností už z Británie odchází. Budou mít velký problém se zemědělstvím. Vystoupení České republiky z EU tedy považuji za absolutní nesmysl. Ti, kdo tyto věci šíří, by měli lidem také říkat ty důsledky. Teď jsme v Plzni na západě Čech. Kolik lidí odtud jezdí za prací do Německa? Jak snadno teď překonávají hranici? Musí si uvědomit, že pak by tam byla před německou celnicí závora, před kterou by museli čekat. Nehledě na to, že už by je tam nikdo nezaměstnal.“

Plní naše republika řádně své finanční závazky vůči NATO?

„Myslím si že Česká republika dělá podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, co nejvíce může, do toho rozpočtu přispívat. Dále je třeba zdůraznit zejména působení našich vojáků na zahraničních misích. Vždy ten rozpočet je dán vyvážeností ekonomických možností té dané země.“

Platí stále, že naši lékaři a zdravotní sestry odcházejí masivně do zahraničí? Daří se nějak ten jejich exodus zmírnit?

„Lékaři jsou jedna z profesí, kdy ti lidé nejvíce putují mezi jednotlivými státy za prací. Byl jsem nedávno ve Švýcarsku kdy mi rektor univerzity v Curychu řekl, že mají nedostatek lékařů v nemocnicích v Curychu. A to je prosím země, kde platí lékařům nejvíce v Evropě. Byl jsem samozřejmě také v USA, kdy ty platy lékařů po jejich velmi náročné přípravě jsou samozřejmě také někde úplně jinde. Ale mají tam také nedostatek zdravotních sester, ani ne tak jako lékařů. Ten problém je globální, těch absolventů vysokých škol odchází přibližně stejně, není tam nějaký dramatický nárůst. Ovšem nesleduje se jiná věc, kdy se podobný počet lékařů vrací zase ze zahraničí. Je to všechno otázka dobrého finančního ohodnocení pracovníků ve zdravotnictví. A to nejen lékařů, ale všeobecně všech pracovníků ve zdravotnictví.“

Rektor ZČU Miroslav Holeček (vlevo) a rektor UK Tomáš Zima při tiskové konferenci. Foto: ZČU

Pomohou nám lékaři a zdravotnický personál, který naopak přijde k nám ze zahraničí?

„Je to jedna z cest, kdy k nám chodí zahraniční lékaři ze Slovenska například. Je třeba mít tady nastavená pravidla, aby ty požadavky, které budeme mít po lékařích, kteří budou v České republice působit, byly reálné a realistické. Proč bychom zde neměli mít lékaře ze zahraničí? V Německu působí čeští lékaři, ve Velké Británii zase spousta lékařů z Indie a z afrických zemí. Nikdo se nad tím nepozastavuje. V USA jsem nedávno navštívil nemocnici spolupracující s harvardskou lékařskou univerzitou. A na tom oddělení byl někdo původem z Indie z České republiky z Německa ze Švédska i z USA. A nikdo se nad tím nepozastavuje.“

Lidé v Česku si často stěžují na špatnou lékařskou péči. Jsou jejich stížnosti oprávněné? Jaká je ta situace v porovnání s dalšími státy EU?

„Přál bych jim, aby řadu těch evropských zemí navštívili. Například ve Velké Británii budou čekat měsíce na běžné vyšetření. I v USA se u těch chronických věcí čeká podstatně déle, než u nás. Jistě, jsou tady státy jako je sousední Německo a Rakousko, se kterými se nejčastěji srovnáváme, protože tam každý byl, dále pak Holandsko, které mají zdravotnictví na špičkové úrovni. Technologicky se jim u nás vyrovnáme. Lidé si u nás neváží té dostupnosti zdravotní péče pro všechny. Ta úroveň technologická, diagnostická i terapeutická i léky jsou tady absolutně srovnatelné s tou absolutní evropskou i světovou špičkou.“

Jak hodnotíte výsledek prvního kola prezidentských voleb na Slovensku?

„Byl jsem překvapen vysokým vítězstvím paní doktorky Zuzany Čaputové. Jinak jsem očekával, že do druhého kola postoupí vedle Čaputové také pan Maroš Štefčovič. Že tito dva kandidáti postoupili, mě nepřekvapilo. Co mě ale velmi mile překvapilo, je ten výrazný náskok paní doktorky Čaputové.“