Ptejme se, zda má EU budoucnost, nabádá plzeňský europoslanec Jiří Maštálka

Jiří Maštálka

Některé členské státy Evropské unie konfrontované s migrací, která se celoevropsky vymyká kontrole, se prý rozpomínají na zbytky své státní suverenity a začínají stále víc kontrolovat své státní hranice. Zamýšlí se nad tím plzeňský europoslanec Jiří Maštálka (KSČM). „Sahají-li členské státy v krizové situaci po onom národním, je třeba brát to jako politickou výzvu. A stále naléhavěji se ptát, zda má EU ve své stávající podobě neoliberálního projektu budoucnost,“ píše Maštálka na svém webu.

„Situace v Evropě, pokud jde o obrovskou vlnu migrace, je mimořádně vážná, to je mimo pochybnost. Však také tzv. vůdčí média ve všech státech EU šíří strach, alarmují, naivně překvapena vývojem, který se dal předpokládat poté, co se USA a NATO pustily do demontáže jim nepohodlných režimů v Africe a na Blízkém východu. Šířen je strach v prvé řadě z uzavírání hranic, z konce schengenského systému, ilustrován drátěnými zátarasy a padajícími hraničními závorami,“ konstatuje europoslanec.

„Ale o co v tomto případě jde, jen a pouze o tolik kritizovaný a iracionální »návrat k nacionalismu«? Nikoli, to se jen některé členské státy EU, konfrontované s migrací, která se celoevropsky vymyká kontrole, rozpomínají na zbytky své státní suverenity,“ píše Maštálka  a tvrdí, že kontrola národních hranic a případně jejich zajištění různými prostředky k tomu patří a patřilo vždy, i v dobách minulých. Přičemž toto »rozpomínání« je prý vynucováno skutečností, že supranacionální konstrukce, tedy Evropská unie, se dostala do existenční krize. Sahají-li členské státy v krizové situaci podle Maštálky po onom národním, je třeba brát to jako politickou výzvu. A stále naléhavěji se tedy ptát, zda má Evropská unie vlastně budoucnost.

Zvláštní na celé záležitosti je, že takové otázky klade právě člen Evropského parlamentu.