Prosadíme, aby dotace nedostávali jen ti protřelí, plánuje europoslanec Pavel Poc

Pavel Poc / foto: YouTube

Projekty nezkušených žadatelů o evropské dotace často končí v šuplíku. Prostě kdo v tom neumí chodit, žádnou dotaci nedostane. To chce změnit skupina europoslanců, v níž je i zákonodárce ze západních Čech Pavel Poc (ČSSD). „Spolupracujeme s Evropskou komisí na úpravě legislativy relevantní pro žadatele a příjemce dotací. Mířit budeme na jednodušší formuláře, snížení počtu projektových dokumentů či jednotná pravidla i audit,“ konstatuje na webu sociálních demokratů Pavel Poc.

Skupina poslanců chce prosadit větší ochranu proti podvodům a proti střetu zájmů. „Cíl je jednoduchý, jmenovitě zamezit zneužívání dotací a zároveň usnadnit zapojení většího počtu subjektů, jejichž projektové plány mají potenciál. To vše do června 2017,“ slibuje europoslanec.

Česká republika se momentálně stále řadí k čistým příjemcům z rozpočtu Evropské unie. Tedy výrazně více peněz z evropské kasy dostaneme, než na příspěvku uhradíme. Ročně můžeme počítat s desítkami miliard korun pomáhajícím nám vybudovat optimální infrastrukturu, zlepšit ochranu životního prostředí, zaměstnanost či vzdělanost.

„Málokdo si však uvědomuje, jak je evropská grantová politika nákladnou záležitostí. To koneckonců potvrdila i analýza, kterou jsme si nechali v rámci rozpočtového výboru v Evropském parlamentu vypracovat. Většinu obyvatel by pravděpodobně překvapilo, že Evropská komise musí ročně utratit až 300 milionů eur, tedy přes 8 miliard korun, jen aby dokázala implementovat (uvést v život, realizovat – pozn. red.) všechny grantové programy a koordinovat řídící úřady v členských zemích,“ vysvětluje Pavel Poc.

K dalšímu vynakládání prostředků a lidských zdrojů dochází dále na národní a regionální úrovni a tento neutěšený řetězec uzavírají nakonec příjemci dotací nesoucí v některých případech na svých bedrech až pětinu nákladů z celkové částky dotace. Tedy přeloženo do obyčejné řeči, až 20 procent dotace stojí její zorganizování a zúřadování.

„Je zřejmé, že potenciál i místo na zlepšení můžeme najít na evropské, národní i regionální úrovni. Stačí jen zmínit zastaralé decentralizované procedury neumožňující používat elektroniku, extenzivní zpravodajství či nejasné regule,“ říká Povel Poc. „Právě proto nyní pracujeme na rozšíření digitalizace, harmonizaci kritérií či větší pružnosti sektorových pravidel. Poslední článek řetězce si však zaslouží ještě větší pozornost. Příjemci se totiž nezabývají pouhou realizací svého nápadu. Musí projít nákladnou přípravou, sítem výběru, vyjednáváním, zpravodajstvím a kontrolami. Zkrátka procesy, na které si zejména nováčci netroufnou. Pokud ano, často, a především na poli výzkumu, čelí situaci, kdy se mezi ty úspěšné nezařadí. Jejich plán tak končí v šuplíku a náklady na přípravu si nesou jako nešťastnou upomínku do budoucna,“ popisuje současný stav europoslanec.

„Právě z tohoto důvodu spolupracujeme s Evropskou komisí na úpravě legislativy relevantní pro žadatele a příjemce dotací,“ vysvětluje Pavel Poc.