Primátor ocenil hrdinství Plzeňanů, kteří v srpnu 1968 bránili budovu rozhlasu

Primátor Martin Baxa na vzpomínkové akci v budově plzeňského rozhlasu. Foto: Martin Pecuch

Na bouřlivé události následující po 21. srpnu 1968, kdy do tehdejšího Československa vpadla vojska pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, vzpomínal plzeňský primátor Martin Baxa také v budově Českého rozhlasu Plzeň. Redakce Československého rozhlasu v Plzni totiž tehdy jako jediná vysílala ještě tři dny do celé republiky informace o okupaci poté, co se po obsazení odmlčel pražský rozhlas. Informace o vstupu vojsk vysílali rozhlasáci z Plzně na velmi krátkých vlnách, rozhlasu po drátě i na středovlnném vysílači. Vysílání bylo slyšet i v zahraničí. Budovu rozhlasu venku bránili spontánně stovky Plzeňanů až do příjezdu ruského tanku.

Foto: Richard Beneš

„To, co se tady dělo před plzeňským rozhlasem v srpnových dnech, patří mezi nejsvětlejší okamžiky jinak tragického období 21. srpna 1968,“ řekl přítomným primátor Martin Baxa (ODS). Vedle okupace vojsky podle jeho slov přinesl srpen 1968 také konec nadějí, jež okupaci předcházely a souvisely s Pražským jarem. „Pražské jaro znamenalo pro miliony Čechoslováků naději, že se uvolní tuhý komunistický režim, že zavládnou svobodnější poměry, spadnou okovy, které dělaly život v komunistickém Československu složitým a nesvobodným,“ uvedl Martin Baxa.

Před budovou Československého rozhlasu v Plzni se shromáždilo asi 300 až 400 Plzeňanů poté, co se pražský rozhlas odmlčel. Vlastními těly pak nepřetržitě bránili budovu rozhlasu dnem i nocí. „Plzeňský rozhlas byl tím jediným, který dokázal ještě vysílat zprávy nejen do západních Čech, ale i do ostatních krajů. Pracovala tam hlasatelská služba s Karlem Sedláčkem, byla tam řada techniků, kteří si dokázali poradit s propojením programu až na Moravu. Takto rozhlas odolával několik dní. Nebylo totiž na první pohled vidět, zda se vysílá, nebo ne. Vysílací pracoviště byla vzadu. Dařilo se šířit zprávy, informace, výzvy do zahraničí, výzvy lidem, upozornění, organizační hlášení, četly se petice, dopisy. Po třech dnech se vysílání umlčelo, když se před rozhlasem objevil ruský tank,“ popsal bouřlivé události současný ředitel Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý s tím, že k napadení budovy rozhlasu naštěstí nedošlo.

Květiny položil u pamětní desky také ředitel Zdeněk Levý. Foto: Richard Beneš

Aktivity pracovníků rozhlasu i jeho vedení samozřejmě neunikly normalizátorům. „První vlna represí proti tehdejším zaměstnancům rozhlasu přišla hned v roce 1969 a ta další pak v letech 1970 – 1971. Tehdejší šéfredaktor vysílání Rudolf Kořínek byl odstaven z funkce, hlasatel Karel Sedláček také musel odejít z rozhlasu. O práci přišli i další zaměstnanci, odneslo to celkem 15 lidí, někteří museli úplně odejít, někteří zůstali na nižších postech,“ dodal ředitel rozhlasu Zdeněk Levý.

Foto: Richard Beneš

Události ze srpna 1968 připomíná v budově rozhlasu pamětní deska u které položil květiny primátor Martin Baxa společně s ředitelem plzeňského rozhlasu Zdeňkem Levým.