Pozemkáři Litic slaví titul! Kouč Levý už ho získal i jako hráč

Trenér Tomáš Levý v akci

Pozemnímu hokeji se věnuje prakticky celý život. Tomáš Levý se prosadil už jako hráč, dotáhl to až do reprezentačního týmu. Jako respektovaný pedagog se zasadil o to, že na 11. ZŠ v Plzni, legendární „Šedivce“, už roky fungují sportovní třídy se zaměřením na pozemní hokej. Právě tam vyrůstají nové talenty olympijského sportu. A v plzeňských Liticích, kde strávil celou klubovou kariéru, teď sbírá úspěchy jako trenér.

Velký den přišel v neděli 2. června. Litice v dramatickém finále extraligy porazily po penaltovém rozstřelu Bohemians Praha a po devíti letech zvedly na hlavu pohár pro české mistry!

Jsme šťastní, že se tak stalo na kompletně zrekonstruovaném hřišti, které se slavnostně otevřelo letos v březnu. Velký dík patří všem, kteří se na tom podíleli,“ připomněl Tomáš Levý. Pro pořádek – rekonstrukce vyšla na 16 milionů korun. Dotace z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činila 8,5 milionu korun, město Plzeň poskytlo 3,3 milionu, Plzeňský kraj 1,6 milionu a Městský obvod Plzeň 6 – Litice 1,3 milionu korun. Zbylé náklady pokryly finanční příspěvky sponzorů, přátel a členů klubu ve výši 1,18 milionu Kč.

Titul velký rok pro plzeňský pozemní hokej vše jen podtrhl, že?
Bylo by snadné říci, že jsme si titul zasloužili, protože jsme byli nejlepším týmem v základní i nadstavbové části. Ale ten finálový příběh bylo asi nejvíc, co jsem kdy v pozemním hokeji zažil. Moc za to klukům děkuji, byly to úžasné chvíle.

Vy osobně už jste pohár pro šampiony získal před devíti lety jako hráč. Teď jste slavil jako trenér, vidíte nějakou paralelu?
Určitě. Tahle parta v sobě začíná mít něco, co jsme tehdy měli i my. Nechci to zakřiknout, ale věřím, že tady vyrůstá zajímavý tým, který může ještě hodně dokázat. Pokud z něj bude stále cítit právě sounáležitost a týmovost. To jsou věci, které nás dotáhly až k titulu.

Ale ve finále proti Bohemians to bylo obrovské drama. Ještě pár minut před koncem jste prohrávali 0:1. Věřil jste v tu chvíli, že zápas ještě otočíte?
V prvním poločase byl soupeř lepší, to musíme přiznat. Na nás byla znát nervozita, daleko větší, než v semifinálovém utkání proti Rakovníku. Ale o přestávce jsme si řekli, co musíme změnit a myslím, že pak jsme na ně postupně našli recept. A přestože jsme inkasovali jako první, pořád jsem věřil. Vytvářeli jsme si dost šancí, jen se je dlouho nedařilo proměnit.

Ještě za stavu 0:1 soupeř neproměnil penaltu a zanedlouho jste vyrovnali. Tam se finále lámalo?
Jednoznačně, dvoubrankové manko už bychom nesrovnali. Musíme vyzdvihnout brankáře Tomáše Nečase, který nám tou chycenou penaltou udržel naději. Pro něj to byl obrovský příběh, protože pak byl skvělý i při nájezdech.

Ty nakonec rozhodla až sedmá série a trefa Lukáše Nocara…
Kluci, kteří byli určeni na samostatné nájezdy, měli za úkol udělat to, co umějí. Aby nevymýšleli nic složitého. Věřil jsem, že rozstřel zvládneme. Jsem přesvědčený, že v týmu máme větší individuality než Bohemians. A Lukáš potvrdil, že je to hráč pro velké chvíle.