Populace rysa mírně stoupla na Šumavě i v sousedním Bavorském lese

Rys na Šumavě. Foto: NP Šumava

Hustota populace rysů v národních parcích Šumava a Bavorský les mírně stoupla, potvrzuje to deset let trvající společný intenzivní fotomonitoring. Od počátku sledování v roce 2009 došlo ve studijním území v národních parcích k nárůstu hustoty populace všech rysů starších jednoho roku Tehdy byla hustota na území obou národních parků 1,3 rysa na 100 kilometrů čtverečních. V zatím poslední sezóně 2018/2019, tato hodnota činila 1,77 rysa na 100 sto čtverečních kilometrů.

Vývoj populace rysa ostrovida se na území Bavorského lesa a Šumavy sleduje od sedmdesátých, respektive osmdesátých let. Tehdy byla tato kočkovitá šelma opět vysazena do prostředí, kde ji člověk v minulosti vyhubil. Nejnovější etapa společného intenzivního monitoringu Národních parků Šumava a Bavorský les, při kterém se používají především fotopasti, probíhá posledních deset let.

„Metoda tohoto fotomonitoringu je postavená na tom, že každý rys má svůj jedinečný vzor kresby na srsti a je možné jej pomocí fotopastí opakovaně identifikovat v čase a prostoru. Tato nekontaktní a naprosto šetrná metoda je tak velmi vhodná pro zjišťování informací o životě jedinců i stavu celé populace,“ vysvětluje zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.

Populaci rysů se na Šumavě daří. Foto: NP Šumava

„Velmi intenzivní přesně standardizovaný fotomonitoring umožňuje spočítat hustotu populace pro každou sezónu, a tak sledovat její změny a trendy. Získané informace jsou jedny z klíčových podkladů v rámci dlouhodobého sledování celé populace rysa, které je organizováno ve spolupráci s dalšími organizacemi v rozsáhlém území obývaném rysy mimo národní parky, od Českého lesa/Oberpfälzer Wald až po Novohradské hory/Freiwald“ dodává zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.

„Zároveň bylo zjištěno, že ačkoliv dochází k těmto výkyvům populačních hustot, početnost nejdůležitější složky populační struktury – rozmnožujících se samic – je víceméně stabilní ve sledovaném jádrovém území. Zvýšené hodnoty populační hustoty v národních parcích jsou pravděpodobně způsobeny větší produkcí mláďat, případně jejich větším přežíváním mimo oblast národních parků. Mladí jedinci, kteří ještě nemají pevná teritoria, pak často využívají území národních parků ke svému pobytu nebo jako migrační koridor,“ vysvětluje Luděk Bufka

„Výsledky monitoringu v národních parcích naznačují, že se stav rysí populace celkově mírně zlepšil v rámci širší oblasti výskytu celé česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Výsledky také ukazují, že pouze dlouhodobým systematickým sledováním je možné získat hlubší porozumění struktury a dynamiky rysí populace a správně interpretovat získaná data v příčinných souvislostech,“ dodává Elisa Belotti.